Článek
První náznaky problému se objevily na zemědělském družstvu Trnová u Dobříše, kde v červenci 1981 začaly hromadně hynout nosnice. Veterináři zpočátku předpokládali virové onemocnění, jako je Markovova choroba a nasadili antibiotika. Ta však nezabírala a úhyn slepic pokračoval. Teprve koncem srpna odebrali vzorky z uhynulých slepic a jejich vajec. Laboratorní analýza v Praze odhalila šokující skutečnost. Vejce obsahovala 1 400krát více rtuti, než byl povolený limit. Farma, která denně na trh dodávala 65 000 vajec, se stala epicentrem národní krize.
Rtuť je extrémně toxický těžký kov, který se hromadí v těle. Podle vyšetřovacího spisu Státní bezpečnosti (StB), vedeného pod kódovým označením „Akce rtuť“, stačilo jedno kontaminované vejce k usmrcení kojence a osm vajec k zabití dospělého člověka. Nebezpečí bylo o to větší, že rtuť se z těla vylučuje velmi pomalu. Na poloviční snížení koncentrace je potřeba přibližně 75 dní.
Reakce úřadů: Utajení nad zdraví
Farma Trnová byla okamžitě uzavřena a vejce stažena z oběhu. Úřady se však rozhodly neinformovat veřejnost, aby zabránily panice a ekonomickým i politickým dopadům. Situaci považoval komunistický režim za natolik citlivou, že StB spustila tajné vyšetřování, aby zjistila, zda nejde o sabotáž. Testování vajec probíhalo pod falešnou záminkou kontroly legionely a stafylokoků, aby se zabránilo úniku informací.
Na poradě u českého ministra zemědělství zaujala klíčovou roli hlavní hygienička České socialistické republiky MUDr. Dana Zusková. Místo toho, aby se účastníci prioritně zaměřili na ochranu zdraví obyvatelstva, se diskuse soustředila na politické důsledky. Zusková zdůraznila riziko zneužití západní propagandou a ideologický dopad, zejména v souvislosti s tehdejší krizí v Polsku, kde hrozila sovětská intervence. Prvním opatřením, které navrhla, bylo zvýšení povoleného limitu rtuti na pětinásobek, aby se situace bagatelizovala.
Chaotické vyšetřování
Vyšetřování, vedené hospodářskou kontrarozvědkou, bylo poznamenáno zmatky a průtahy. Ačkoliv informace o kontaminaci znali již 3. září, vyšetřovatelé z Prahy dorazili na místo až o dva týdny později a ani tehdy se jim nepodařilo efektivně jednat, protože místní velitelé StB nebyli k dispozici. Testování vajec probíhalo pouze ve středočeském, jihočeském a jihomoravském kraji, přestože se později ukázalo, že toxické potraviny putovaly celou zemí.
Například krajský hygienik v Ostravě se o kontaminaci dozvěděl náhodou až 18. září na poradě k jinému tématu. Následné testy na severní Moravě odhalily, že vejce obsahují 10–40krát více, v jednom případě dokonce 900krát více rtuti, než byla povolená norma. Přitom vejce z Trnové se do tohoto regionu vůbec nedodávala. Znamenalo to, že zdroj kontaminace byl mnohem rozšířenější.
Rozsah krize: Nejen vejce
Krize se neomezila pouze na drůbež. V severočeském kraji, který původně veterináři a hygienici do kontrol nezahrnuli, začal záhadně hynout dobytek. Testy v České Lípě potvrdily přítomnost rtuti v mléce a krvi uhynulých zvířat, a to v koncentracích přesahujících normu až padesátinásobně. Podobné případy byly zaznamenány i ve Středočeském kraji, kde veterináři náhodou odhalili příčinu: zemědělská družstva používala krmivo obsahující obilí mořené rtutí, určené výhradně k setí.
Tento postup, kdy se mořené obilí nesprávně používalo jako krmivo, připomínal tragédii v Iráku v 70. letech, kde tisíce lidí zemřely po konzumaci mouky z mořeného obilí. V Československu však úřady místo důkladného šetření přijaly pouze jedno opatření: zákaz používání mořeného obilí ke krmení.
Zametení pod koberec
Navzdory rozsahu krize se úřady nesnažily zjistit, kolik lidí bylo otráveno, ani jaké dlouhodobé zdravotní následky mohla rtuť způsobit. Vyšetřovací spis „Akce rtuť“ byl tiše uložen do archivu a žádné statistiky o počtu obětí se nevedly. Mnoho obyvatel, kteří v roce 1981 konzumovali vejce, maso nebo mléčné výrobky, mohlo být nevědomky vystaveno toxickým dávkám rtuti, aniž by o tom věděli.
Tato událost zůstává jednou z největších utajených katastrof v dějinách Československa. Absence zdravotních studií a transparentnosti znemožňuje přesně určit, jaké dopady měla konzumace toxických potravin na tehdejší populaci. Rtuť může způsobovat neurologické poruchy, poškození ledvin a další vážné zdravotní problémy, které se mohly projevovat i dlouho po roce 1981.
Zdroje:
