Článek
„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora.
Do tábora Kleinstein ve Slezsku byl deportován v říjnu 1944, protože odmítl opustit svou židovskou manželku Ludmilu, která skončila v Terezíně. Z Kleinsteinu byl Sekora převezen do tábora Osterode v pohoří Harz v Německu. Kde se setkal s hercem Oldřichem Novým. Spojovaly je podobné osudy. Nový svou ženu rovněž neopustil a nacisti ho za to patřičně potrestali. Přestože se oba umělci snažili hraním divadla, vyprávěním vtipů a zpěvem zmírnit nelidské podmínky koncetráku sobě i svým spoluvězňům, kruté podmínky, vyčerpávající práce, hlad a neustálá hrozba smrti oba hluboce poznamenaly. Syna Ondřeje Sekory ukrývali příbuzní v Jevíčku na Moravě. Po osvobození v roce 1945 se rodina shledala, což byl vzhledem k tragédiím holokaustu téměř zázrak.
Od práv k novinám a ragby
Ondřej Sekora se narodil v Brně, po maturitě začal studovat práva na Masarykově univerzitě, ale studium nedokončil. V roce 1921 nastoupil do redakce Lidových novin jako sportovní redaktor a kreslíř. Byl mužem mnoha talentů, kromě psaní sportovních reportáží, fejetonů a soudniček ilustroval knihy, vytvářel karikatury a psal reportáže z prestižních závodů, jako byla Tour de France. Kreslil karikatury Adolfa Hitlera, proti nimž protestovalo v roce 1934 německé velvyslanectví v Praze. Miloval ragby, propagoval ho a byl rozhodčím tohoto sportu, který v meziválečném Československu teprve hledal své místo. Ragby, tehdy považované za drsný anglický sport, se díky osobnostem jako byl
Ferda Mravenec: Hrdina pro všechny generace
Ferda Mravenec, pilný a nápaditý hrdina, se poprvé objevil v lednu 1933 v Lidových novinách. Předchůdce Ferdy se však zrodil už v roce 1927, kdy Sekora nakreslil komiks o mravenci pro dospělé, nezbedném hrdinovi, který se opíjel ovocnou šťávou a flirtoval s beruškami. Tato raná verze byla humorná a satirická, odrážela Sekorův talent pro propojení lehké zábavy s hlubším podtextem.
Válka zradikalizovala Sekorovy názory. Do Lidových novin se už nevrátil, údajně pro špatné vztahy s prvním poválečným šéfredaktorem Eduardem Bassem.
Zakládá satirický časopis Dikobraz, stává se jeho prvním šéfredaktorem a působí jako redaktor odborářského prokomunistického deníku Práce. Odtud přechází v roce 1949 do Státního nakladatelství dětské knihy, pozdějšího Albatrosu, kde vede edici Knižnice pro nejmenší. Od roku 1952 je spisovatelem na volné noze. Jeho knížky pro děti jsou stále tendenčnější. Z Ferdy Mravence se stává budovatel socialismu, který například v knížce Ferda Mravenec ničí škůdce přírody bezskrupulózně střílí motýly a vraždí housenky. Knihou O zlém brouku Bramborouku se Sekora zapojuje do kampaně proti „americké mandelince, která chce loupit z našich talířů“.
V dalších knížkách opěvuje kolektivizaci, pranýřuje kapitalisty a propaguje ateistické Vánoce. K poetice svých knížek z 30. let se vrací až v roce 1959 knihou Čmelák Aninka.
Reedice prvních knížek o Ferdovi Mravencovi a brouku Pytlíkovi upravuje, aby vyhovovaly duchu doby: mizí z nich například skautské uniformy, slovo nebe důsledně nahrazuje výrazem obloha. Od počátku 60. let ho z další tvorby pomalu vyřazují různé nemoci, od listopadu 1965, kdy jej ranila mrtvice, jen dožívá. Umírá v Praze 4. července 1967.
Deníky z temnot
Díky Moravskému zemskému muzeu a Nakladatelství Plus se dostaly k veřejnosti Sekorovy deníky z let 1944–1945, doprovázené jeho křehkými, ale silnými ilustracemi. Tyto zápisky odhalují každodenní boj o přežití v nacistických táborech Kleinstein a Osterode. Sekora popisuje vyčerpávající práci v kamenolomu, nedostatek jídla, strach a psychickou zátěž, ale i drobné momenty naděje, které mu pomáhaly přežít. Jeho kresby, často vytvořené za dramatických podmínek, ukazují nejen jeho výtvarný talent, ale i schopnost zachovat si lidskost v nelidských podmínkách.
Ondřej Sekora byl muž mnoha tváří – milující manžel, odvážný odpůrce nacismu, talentovaný výtvarník, novinář, propagátor ragby a autor jednoho z nejoblíbenějších hrdinů české literatury. Ferda Mravenec zůstává symbolem pracovitosti, optimismu a schopnosti překonávat překážky, a Sekorovy deníky nám připomínají, jakou cenu měla svoboda. Téměř sto let od prvního Ferdova dobrodružství zůstává Sekorův odkaz živý.
Zdroje:
