Článek
Kristína Hanzalová nebyla dívkou, která by od dětství snila o tom, že se stane královnou krásy. Původně chtěla být herečkou. Svou kariéru začala jako elévka v Divadle Jonáše Záborského v Prešově, kde její talent a charisma neunikly pozornosti režiséra Václava Matějky, který ji obsadil do filmu Nahota. Snímek měl být jejím velkým debutem, ale osud rozhodl jinak. Kristína se v roce 1969 přihlásila do soutěže Miss Československo a zvítězila.
Její vítězství bylo o to výjimečnější, že pocházela z malého města. „Všichni jsme byli přilepení k televizím a doufali, že vyhraje. Když se jí to podařilo, bylo to celorepublikové haló,“ vzpomínal její spolužák Peter Holakovský, který s Kristínou udržoval přátelský kontakt i po letech. Celý Vranov nad Topľou oslavoval svou hvězdu, která ukázala, že i dívka z východu může dobýt velký svět.
Cesta za oceán a setkání s Dubčekem
Korunka Miss ČSSR otevřela Kristíně dveře na mezinárodní scénu. Vycestovala na soutěž Miss Universe do Miami, kde sice nezískala titul, ale její přirozená krása okouzlila všechny. Umístila se na sedmém místě i přesto, že neuměla dobře anglicky. Svou upřímností, šarmem a bezprostředností, s jakou si poradila v rozhovoru s moderátorem, si získala srdce poroty i diváků. Zajímavou epizodou z této cesty bylo její setkání s Alexandrem Dubčekem, tehdejším symbolem Pražského jara. Letěli do USA stejným letadlem, ona si k němu přisedla a získala jeho podpis na fotografii.
Po úspěchu v Miami následovala další prestižní událost. Kristína reprezentovala Československo na mezinárodním veletrhu EXPO v japonské Ósace. Tam opět zářila a její půvab oslovil návštěvníky z celého světa. Budoucnost vypadala slibně. Před Kristínou se otevírala kariéra plná příležitostí.
Emigrace a zakázaný film
Osud však rozhodl jinak. Po návratu z Japonska se zastavila ve Frankfurtu nad Mohanem a do Československa se už nevrátila. Režim jí tento krok neodpustil. Film Nahota, ve kterém si zahrála s Petrem Čepkem, se nikdy do kin nedostal. Komunisté ho uložili do trezoru, protože se Kristína stala nepřítelem režimu.
Ve Švýcarsku, kam se nakonec přestěhovala, začala nový život. Pracovala jako fotomodelka a natáčela reklamní spoty. Přestože se jí podařilo uspět, její rodné město na ni nikdy nezapomnělo. „Kristína nikdy nebyla povýšenecká. Vždy byla milá a přátelská,“ vzpomíná Holakovský, který ji po letech vyhledal přes internet. Kontakt přinesl Kristíně radost, potěšilo ji, že si na ni přátelé z mládí vzpomněli.
Album plné vzpomínek
Když Peter Holakovský našel Kristínu online, vytvořil pro ni fotoalbum z fotografií, které mu poslala. „Neuměla příliš pracovat s internetem, tak jsem jí pomohl zveřejnit vzpomínky,“ říká. Toto album se pak stalo krásnou připomínkou jejího života a úspěchů. Kristína si vážila, že mohla opět navázat kontakt s lidmi z Vranova a s Petrem sdílela své radosti i starosti.
Jejich poslední komunikace však byla poznamenána smutkem. Když jí Peter psal blahopřání k narozeninám, Kristína mu naznačila, že je vážně nemocná. „Řekla mi, že zdravotně na tom není dobře, ale nechtěla jít do detailů,“ vzpomíná. Krátce poté, v říjnu 2022, Kristína ve věku 73 let ve Švýcarsku zemřela.
Příběh Kristíny Hanzalové je příběhem odvahy, talentu a nezlomné touhy po svobodě. Z malého města na východě Slovenska se dostala až na světová pódia, kde okouzlila svou přirozeností a šarmem.
„Jsem hrdý, že jsme byli spolužáci a přátelé,“ uzavírá Peter Holakovský. Kristína Hanzalová totiž připomíná éru, kdy krása nebyla jen o tělesné dokonalosti, ale také o osobnosti, charismatu a odvaze jít si za svým snem. Její život je důkazem, že i dívka z Vranova nad Topľou může dobýt svět a zanechat v něm nezapomenutelnou stopu.
Zdroje:
