Článek
V dubnu 2025 stojí Poslanecká sněmovna před klíčovým hlasováním o dětském certifikátu, opatření, které má zabránit pachatelům sexuálního násilí v práci s dětmi. Říkáte si, že by to měla být samozřejmost? Měla, ale není. Případy, které se dostaly na veřejnost v posledních letech jsou jen špička ledovce. Sexuální predátoři své oběti zneužívají řadu let i desetiletí. Zastrašují, útočí z pozice síly a moci tak, že se postižení bojí mluvit. Nezřídka se stává, že i poté, co se konečně někomu svěří, nevěří se jim, a ještě jsou obviňováni z vymýšlení a snahy ublížit svému mentorovi, často i známé a uznávané osobnosti nebo církevnímu hodnostáři.
Me Too
Problém sexuálního násilí se dostal do povědomí společnosti díky celosvětovému hnutí Me Too. Podobně jako v jiných evropských zemích zejména v bývalém východním bloku se v České republice hnutí Me Too nesetkalo s většinovým pochopením. Mnoho médií a politiků hnutí znevažovalo a bagatelizovalo. Například advokátka zabývající se rodinným právem a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, médiím sdělila, že za sexuální obtěžování si ženy často mohou samy a Mee Too je nafouknutá bublina. Přesto byl v Česku vliv Me Too patrný. V roce 2019 zaznamenala Policie ČR největší počet nahlášených případů sexuálního násilí za poslední desetiletí. Tresty, které soudy pachatelům uložily, jsou ale spíš výsměchem postiženým, kteří se musí vypořádat s následky prožitých traumat, mnohdy s doživotními.
Dominik Feri, tři roky za dvojnásobné znásilnění
V květnu 2021 obvinilo několik žen bez přímé spojitosti s Me Too českého politika Dominika Feriho ze sexuálního obtěžování a ze série sexuálních napadení. Dominik Feri v roce 2017 Me Too podpořil. Část české veřejnosti, včetně politiků se i v tomto případě snažila na sociálních sítích a v médiích výpovědi žen zpochybnit a bagatelizovat takovým způsobem, že se čtyři oběti obrátily na Evropský soud pro lidská práva. Když se totiž po naprosto bezprecedentním zpochybňování svých výpovědí dožadovaly zastání u Ústavního soudu měly smůlu. Soud případ uzavřel s tím, že ženy nevyjadřovaly svůj odpor se sexuálním kontaktem dostatečně důrazně a že násilí podezřelého nebylo dost intenzivní, aby to bylo možné stíhat jako znásilnění. Dominik Feri nakonec 27. května 2024 nastoupil tříletý trest odnětí svobody za dvojnásobné znásilnění a jeden pokus o něj.
Jan Cimický, pět let za dlouholeté zneužívání pacientek
Jeden z nejsledovanějších případů odstartovala v říjnu 2021 herečka a zpěvačka Jana Fabiánová. Zveřejnila status na sociální síti, kde známého psychiatra obvinila ze sexuálního napadení. Následně se začaly přidávat další a další ženy. Například moderátorka České televize Martina Vrbová Hynková, kterou prý před dvaceti lety při přípravě televizního pořadu povalil na sedačku a začal ji osahávat a líbat. Případem se začala zabývat policie a v červnu 2023 Jana Cimického obžalovala z 35 případů vydírání a čtyř znásilnění. Těch se měl dopustit v letech 1979 až 2019. Žalobkyně Martina Adámková tvrdí, že Cimického oběti byly pacientky Psychiatrické nemocnice Bohnice a později také centra duševního zdraví Modrá laguna. Šlo rovněž o jeho studentky, leckdy mladší osmnácti let nebo ženy, které ho navštívily v ordinaci z pracovních důvodů nebo které s ním vystupovaly na literárním festivalu. Cimický byl nepravomocně odsouzen k pěti letům vězení a 10 letům zákazu lékařské praxe. Podle obžaloby se v letech 1979 až 2019 dopustil čtyř znásilnění a 35 vydírání především svých pacientek.
Lukáš Pavlík: Podmínka za zneužívání
Lukáš Pavlík z Břeclavi během tří let zneužil šest chlapců. Osahával je ve spánku a ignoroval jejich odpor, včetně incidentu na dětském táboře, kde působil jako vedoucí. Případ odhalili rodiče, kteří podali trestní oznámení; jeden z nich později uvedl: „Můj syn měl strach usnout.“ V srpnu 2023 ho Krajský soud v Brně pod vedením soudce Romana Kafky (nyní zadrženého v zahraničí) potrestal pětiletou podmínkou s odůvodněním, že projevil lítost a nastoupil léčbu. Zákaz práce s dětmi mu uložen nebyl.
Nízké tresty a nedostatečná ochrana
Tyto případy spojuje přísnost trestů, která neodpovídá závažnosti činů. Advokátka Lucie Hrdá kritizuje: „Tresty neodrážejí dopad na oběti.“ Systém oběti spíše ignoruje, než chrání.
Dětský certifikát: Snaha o změnu?
Případ Pavlíka podnítil debatu o dětském certifikátu. Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) navrhuje doživotní zákaz práce s dětmi pro pachatele závažných činů (sazba nad 5 let) a 20 let u méně závažných deliktů. „Chceme zabránit opakovaným případům,“ říká. ODS v čele s Markem Bendou však prosazuje kratší lhůty – maximálně 30 let u trestů nad 8 let, jinak 20, 10 nebo 5 let. „Doživotní zákaz je přehnaný,“ argumentuje. Příklad Dominika Feriho, odsouzeného v roce 2024 na 3 roky za znásilnění, ukazuje rozdíl: u Bendy by mohl pracovat s dětmi v roce 2037, u Urbanové až v roce 2047.
Cesta ke spravedlnosti?
Případy Feriho, Cimického a Pavlíka odhalují nízké tresty a nedostatečnou ochranu obětí v Česku. Svědectví poškozených vyvolala tlak na změnu, kterou má přinést dětský certifikát. Hlasování v dubnu 2025 ukáže, zda Sněmovna dá přednost obětem, nebo opět ustoupí kompromisům.
Zdroje
