Článek
Během druhé světové války se Konopiště proměnilo z aristokratického sídla v důležitou základnu nacistických operací. Od roku 1941 byl zámek i přilehlý park uzavřen pro veřejnost, částečně kvůli vzniku výcvikového prostoru SS Benešov. Podle archivních záznamů zde operovala speciální jednotka SS pod vedením Eberharda von Kühnsberga, známá jako Sonderkommando Künsberg. Tato jednotka shromažďovala uloupené cennosti z východní fronty
Podle výpovědi kastelána Jana Posla z poválečného období byly na zámku v letech 1943–1945 ukládány bedny s neznámým obsahem, které vojáci SS přiváželi a odváželi v nepravidelných intervalech. „Naplněné bedny byly uskladněny ve vinném sklepě naproti mému bytu. Co obsahovaly, nevím, protože přístup k nim byl přísně zakázán,“ uvedl Posel při výslechu v roce 1964. Přitom v prvních letech nacistické okupace se na Konopišti nedělo téměř nic. Zámek i park byly přístupné veřejnosti, okupační správa si nechala podrobně inventarizovat majetek na zámku. Sám kastelán však tuto snahu potají hatil, když nejcennější předměty potají zazdíval ve sklepeních a v evidencích je odškrtával jako zkontrolované.
Začátkem ledna 1943 přijeli nacističtí důstojníci s posláním, aby v zámku uskladnili, roztřídili a prozkoumali z Ruska přivezené historické a umělecké památky, mezi nimi i mnoho knih z Kyjevské a Charkovské knihovny. Aby bylo dost místa, nařídili vystěhovat nábytek do kaple, na chodbu a na půdu. Záznamy také potvrzují, že část zámeckého inventáře, včetně stříbrného nádobí, byla odvezena do trezoru v Praze-Bubenči, zatímco jiné předměty si přivlastnili nacističtí pohlaváři, jako byl Carl von Pückler-Burghauss.
Po stopách zlatého pokladu
Po válce se Státní bezpečnost zaměřila na pověsti o zlatém pokladu, údajně ukrytém v zámeckém parku. V roce 1949 získala StB plánek, který měl pocházet od bývalého příslušníka SS Ernsta Albrechta. Ten údajně zakopal přibližně 400 kilogramů bankovního zlata v místě, kde stály sruby jednotek SS. Plánek měl pohnutou historii – pocházel od vězněného esesáka, který jej předal spoluvězni před popravou v Polsku. Tento spoluvězeň byl později zabit při záhadné autonehodě, což příběhu dodalo nádech konspirace.
Pátrací akce v červnu 1949 však skončila neúspěchem. Přestože StB přesně lokalizovala místo u rybníka Papírna, nedostatek technických prostředků, jako jsou detektory kovů, znemožnil pokračování výkopů. Zpráva z pátracího svazku uvádí: „Ke zjištění, zda se zlato na uvedeném místě skutečně nachází, nedošlo, neboť vnitřní oddělení nemohlo opatřit potřebné technické prostředky.“
Akce Úkryty a tragédie Marijana H.
V roce 1962 se objevila nová stopa. Český emigrant Marijan H., žijící v Londýně, kontaktoval československé velvyslanectví a nabídl plánek údajného úkrytu zlata. Podle jeho výpovědi získal mapku od polského uprchlíka, který ji obdržel od esesáckého generála v polském vězení. Plánek ukazoval místo poblíž rybníka Papírna, kde mělo být zakopáno 400 cihel bankovního zlata. Marijan H. se pokusil zorganizovat pátrání, ale jeho plány skončily tragicky – krátce po předání informací byl v Londýně sražen náklaďákem a zemřel.
V roce 1985 StB v rámci akce Úkryty znovu zahájila pátrání. Tentokrát nasadila minohledačku Metex 4114 a bagr, ale výkopy byly zmařeny podzemní vodou, kterou čerpadla nezvládla odčerpat. Závěrečná zpráva konstatovala: „Akci je nutné dokončit s dokonalejší technikou.“ K tomu však již nikdy nedošlo.
Mýty a realita
Přestože příběhy o zlatém pokladu na Konopišti zní lákavě, žádné hmatatelné důkazy o jeho existenci nebyly nalezeny. Nově objevené dokumenty naznačují, že Konopiště sloužilo spíše jako dočasné úložiště pro uloupené cennosti, které byly před koncem války odvezeny, pravděpodobně do Rakouska. Celkem 32 beden s cennostmi mělo být přemístěno do Kufsteinu, ale jejich osud zůstává nejasný.
Pátrání po pokladu provázely nejen technické potíže, ale i tragédie – smrt Marijana H. naznačuje, že honba za nacistickým zlatem byla nebezpečná. Zámek Konopiště tak zůstává místem obestřeným tajemstvím, kde se prolínají fakta s legendami. Ať už je pravda jakákoli, příběh ukrytých pokladů láká badatele a dobrodruhy k dalšímu zkoumání. Možná jednoho dne moderní technologie odhalí, zda pod zámeckým parkem skutečně leží zlato, nebo zůstane jen další kapitolou válečných mýtů.
Zdroje:
