Článek
Pavel Hrůza pracoval v pozici koordinátora stravování několika ropných společností. Do Libye se pravidelně vracel na pracovní turnusy. V březnu 2015 odjel na ropné pole Al-Ghaní o několik dní dříve, aby zaskočil za nemocného kolegu. Tento osudný krok ho přivedl do rukou ozbrojenců Islámského státu. Při útoku na ropné pole, které se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od města Syrta, radikálové zabili 11 libyjských strážců – některým podle zpráv bestiálně uřezali hlavy – a unesli devět zahraničních pracovníků. Kromě Pavla Hrůzy mezi unesenými byli jeden Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané a jeden Ghaňan, všichni zaměstnanci rakouské společnosti VAOS, pro kterou pracoval i on. Únos byl rychlý a brutální. Podle zpráv ozbrojenci nevznesli žádné finanční ani politické požadavky, což ztěžovalo vyjednávání o propuštění rukojmí. Dva Bangladéšané a Ghaňan se dostali brzy na svobodu, pravděpodobně díky svému muslimskému vyznání, ale osud zbývajících šesti pracovníků, včetně Pavla Hrůzy, zůstal nejasný.
Chaos v Libyi a obtížné pátrání
Pátrání po unesených bylo od počátku komplikované. Libye se po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 propadla do anarchie. Země byla rozdělena mezi desítky ozbrojených frakcí, které mezi sebou vedly boje o území a zdroje. Ropné pole Al-Ghaní se nacházelo v oblasti ovládané libyjskou odnoží Islámského státu, což znemožňovalo efektivní vyšetřování. Americké a britské speciální jednotky sice v oblasti prováděly operace proti radikálům, ale chaos a neustálé boje znemožňovaly získání spolehlivých informací.
Mezinárodní policejní organizace Interpol vyhlásila v březnu 2015 po Pavlu Hrůzovi pátrání a zveřejnila jeho fotografii. České ministerstvo zahraničí ve spolupráci s rakouskými úřady intenzivně pracovalo na případu, bohužel bez konkrétních výsledků.
Naděje a zklamání
V září 2017 Rada mudžahedínů v Darná oznámila, že v červnu 2015 objevila pět neidentifikovaných těl a laptop obsahující video ze zabití čtyř údajných filipínských pracovníků. Těla prý byla uložena do označených hrobů a pracuje se na jejich navrácení rodinám.
V roce 2021 informoval rakouský deník Kronen Zeitung, že poblíž města Darny, asi deset kilometrů od centra, byly nalezeny hroby šesti rukojmí – Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců. Filipínské velvyslanectví potvrdilo nález hrobů svých občanů, ale české a rakouské ministerstvo zahraničí zprávu nekomentovalo s odkazem na nemožnost provedení forenzních analýz v rozvrácené zemi. Mluvčí českého ministerstva Jakub Augusta tehdy uvedl: „Nemůžeme potvrdit, že by v masovém hrobě v Libyi byly nalezeny ostatky českého občana. Situací se ministerstvo intenzivně zabývá.“
Právní proces a rodinná tragédie
Pavlova manželka Radka prožívala od únosu nekonečné čekání a nejistotu. V roce 2018, po třech letech bez zpráv, podala žádost k soudu ve Velkém Meziříčí, aby byl její manžel prohlášen za nezvěstného. Soudce Miloš Helcl žádosti vyhověl s odůvodněním, že od únosu neexistují žádné informace, které by naznačovaly, že je Pavel naživu. Tímto rozhodnutím začala pětiletá lhůta, po jejímž uplynutí může být osoba prohlášena za mrtvou. Tato lhůta vypršela v roce 2023, ale Radka se již dříve, v roce 2022, pokusila dosáhnout prohlášení svého manžela za mrtvého. Advokát Jaroslav Pavlas, který byl ustanoven jako opatrovník, však uvedl, že žádost byla předčasná, a soud ji zamítl.
„Stále doufám, že je naživu, ale trvá to už moc dlouho,“ svěřila se Radka Hrůzová Deníku po soudním rozhodnutí v roce 2018. Její naděje postupně slábly, a přestože zprávy o masovém hrobě v roce 2021 naznačovaly tragický konec, absence forenzních důkazů brání uzavření případu. Advokát Pavlas v roce 2022 potvrdil, že rodina nemá žádné nové informace o osudu Pavla Hrůzy.
Snahy o záchranu
Případ Pavla Hrůzy měl i mezinárodní rozměr. V červenci 2015 se pětice Čechů, včetně příslušníka Vojenského zpravodajství Martina Psíka, vydala do Libanonu, aby získala informace o Hrůzově osudu. Tato mise však skončila fiaskem. Skupina byla unesena, pravděpodobně v důsledku léčky libanonské tajné služby, která chtěla zajistit propuštění svého agenta Alího Fajáda, drženého v Česku. Fajád, podezřelý z terorismu, byl nakonec propuštěn a vyměněn za pětici Čechů, což vyvolalo kritiku ze strany USA. Tento incident ukázal, jak složité bylo získávání informací v chaotickém prostředí Blízkého východu. Případ Pavla Hrůzy je jedním z mnoha tragických příběhů, které zanechala expanze Islámského státu v Libyi. Pro rodinu Hrůzových představuje desetiletá nejistota obrovskou zátěž. I když zprávy o masovém hrobě naznačují, že Pavel Hrůza pravděpodobně zemřel krátce po únosu, absence forenzních důkazů a chaotická situace v Libyi brání definitivnímu uzavření případu.
Zdroje:
