Článek
Bylo úterní odpoledne 1. června 2004. Na dětském hřišti v Chodově na Sokolovsku si parta dětí hrála na schovávanou. Šestiletá Věra měla být za chvíli doma. Místo toho beze stopy zmizela. Nejdřív si všichni mysleli, že se jen někde schovala nebo zdržela. Jenže čas běžel a Věra se nevracela. To, co následovalo, se během několika hodin změnilo v jednu z největších pátracích akcí své doby. A především v příběh, který dodnes nemá konec.
Svědci popsali červený Golf
Kriminalistům bylo brzy jasné, že se holčička jen tak někam nezaběhla a že musí jednat velmi rychle. Děti, které si s Věrou hrály, vypověděly, že k hřišti přijel červený Volkswagen Golf. Z vozu vystoupil neznámý muž a dívku násilím vtáhl dovnitř. Auto pak odjelo. Klíčovým svědkem se stal osmiletý chlapec. Právě podle jeho výpovědi kriminalisté vytvořili první portrét podezřelého. Popsal muže středního věku a vyšetřovatelé začali hledat také červený automobil, který se měl v okolí pohybovat. Pro rodiče to byl šok. „Proti mně ani proti matce Věry určitě nikdo nic mít nemůže. Vždyť nic nemáme. Jsme kamarádi, i když žijeme každý zvlášť,“ říkal tehdy zdrcený otec Jiří.
Do pátrání se zapojily stovky lidí
Na Sokolovsko během několika hodin zamířily desítky policistů, strážníků i hasičů. Postupně se přidali studenti policejní školy, psovodi, dobrovolníci i vrtulník s termovizí. Prohledávaly se lesy, křoviny, opuštěné budovy i vodní toky. Policie současně kontrolovala projíždějící vozidla a žádala veřejnost o pomoc. Po městě zněly výzvy z místního rozhlasu. Starosta osobně žádal obyvatele, aby pomohli s hledáním.
„Nemohla jsem jen tak sedět doma,“ vzpomínala jedna z dobrovolnic, která navzdory zdravotním problémům celé hodiny procházela okolí Chodova. S každou další hodinou ale rostly obavy, že se dívku už nepodaří najít živou.
Nález po 28 hodinách
Ve středu večer, přibližně po osmadvaceti hodinách od zmizení, přišel nečekaný zlom. Náhodný chodec objevil malou Věru v lese u obce Rovná, přibližně dvacet kilometrů od Chodova. Byla sama. Záchranáři ji okamžitě převezli do nemocnice v Sokolově. Lékaři zjistili, že je silně podchlazená a vyčerpaná, měla odřená chodidla od chůze lesem, ale nebyla v ohrožení života. Největší úlevou bylo zjištění, že podle prvních vyšetření zřejmě nedošlo k sexuálnímu napadení. Matka se s dcerou setkala až po podání sedativ. „Jsem šťastná, že to dobře dopadlo,“ řekla tehdy krátce po shledání. Později přiznala, že během pátrání téměř nejedla ani nespala.
Co se v lese skutečně stalo?
Věra byla po nalezení ve špatném psychickém stavu. Policisté proto několik dní čekali, než ji za přítomnosti psychologů, soudkyně a specialistů na práci s dětmi vyslechli. Výslech podle kriminalistů přinesl řadu důležitých poznatků. Ty ale nikdy nezveřejnili.
Policie kolem případu vyhlásila přísné informační embargo. Vyšetřovatelé pouze uvedli, že získali nové stopy a pokračují v pátrání po pachateli. Dodnes tak není jasné, kde byla dívka po většinu únosu držena ani jak přesně se dostala na místo, kde ji našel náhodný kolemjdoucí. Jedna z pracovních verzí hovořila o tom, že se jí podařilo únosci utéct a několik hodin se sama ukrývala v lese. Nikdo ji však oficiálně nepotvrdil.
Stopa vedla až do Německa
Vyšetřovatelé se zaměřili na svědectví o červeném voze. Brzy se objevily informace, že mohl mít německou registrační značku. Do pátrání se proto zapojila i bavorská policie.
Německá agentura DPA tehdy informovala, že už několik týdnů před únosem se měl v Chodově pohybovat muž v červeném autě s německou poznávací značkou, který se údajně pokoušel lákat děti do vozidla.
Kriminalisté prověřovali také svědectví o muži kolem padesáti let, s pleší, brýlemi a bradkou. Přestože česká i německá policie spolupracovaly, žádná z těchto stop nevedla k dopadení pachatele.
Případ bez viníka
Vyšetřování pokračovalo ještě dlouhé měsíce. Policisté prověřili desítky oznámení, vyslechli množství svědků a porovnávali nové poznatky s dalšími případy. Nikdo ale nebyl obviněn. Spis nakonec skončil mezi nevyřešenými případy.
Věra přežila něco, co si většina rodičů ani nechce představit. Strávila více než jeden den v rukou neznámého únosce a domů se vrátila živá. Kdo ji unesl, proč si vybral právě ji a co se během oněch osmadvaceti hodin skutečně odehrálo, však zůstává i po více než dvaceti letech záhadou.
Zdroje:
