Článek
Když si tak pročítám články a diskuze o zdravotnictví, mám dojem, že málokdo mimo odborné kruhy chápe fungování zdravotnictví.
Jaký je rozdíl mezi plánovanou a akutní péčí?
Nejdříve k té plánované - jedná se o výkony (či péči), kdy lze naplánovat její postup - například endoprotéza kolene či kyčle, odstranění žlučníku. Když se zjistí problém, je čas celou akci naplánovat. Doplní se další vyšetření, pacient si vybere nemocnici a operatéra. Na výkon jde po zdravotní stránce v tom nejlepším možném stavu. Tohle v České republice docela funguje. Pokud pacient chce, může se nechat odoperovat klidně na druhé straně republiky expertem na danou problematiku.
Neméně důležitá, a skoro bych řekla důležitější, je ta akutní péče. Jde o řešení stavu, který se nedá předvídat a je třeba ho řešit rychle a hned. Například bolest na hrudi. Nefunguje to tak, že každý jede rovnou na koronární jednotku. Pokud nejsou jasné známky infarktu myokardu, pacienta záchranka odveze do nejbližší spádové nemocnice, kde vás vyšetří a podle výsledků určí další postup - sledování pacienta a kontrola stavu, překlad do specializované nemocnice. Tahle péče, která je ale nesmírně důležitá ve fungování celého systému, je ale velmi náročná, jak na práci personálu, tak finančně. Zajištění tohoto, včetně dostatečného počtu praktických lékařů pro dospělé a děti, je základním kamenem dobrého fungování zdravotní péče.
Mám dojem, že diskuze okolo kvality zdravotnictví se točí jen okolo té plánované péče. Počty odoperovaných endoprotéz je ten hlavní ukazatel efektivity. Já to ale vidím jinak. Důležitá je základní péče - prevence, která je v rukách praktických lékařů pro dospělé a děti, a zajištění akutní péče sítí nemocnic, které poskytnou kvalitní základní vyšetření u neočekávaných zdravotních stavů.
