Článek
Kognice je příšerné slovo a já ho nerada používám, protože málokdo si pod tím pojmem dokáže představit o co vlastně jde. Je to soubor mentálních schopností, které nám umožňují správně interagovat s okolím, zpracovávat informace.
Hlavní součásti kognice jsou: vnímání, pozornost, krátkodobá a dlouhodobá paměť, učení, rozhodování, orientace v prostoru.
Je přirozené, že jak stárneme, tyto schopnosti se zhoršují. Náš mozek má poměrně slušné kompenzační mechanismy, takže to nemusí být dlouho patrné - hlavně pro naše blízké, kteří jsou s námi v denním kontaktu. Najednou ale se blízký člověk začne zdát nějaký divný - prostě to není on.
Na rychlé zhodnocení máme krásný a jednoduchý test - necháme pacienta nakreslit ciferník hodin, které ukazují například deset minut po jedenácté hodině. Pokud má pacient s tímto problém, je čas na komplexnější vyšetření kognitivních funkcí.
Jaké jsou důvody ztráty těchto mentálních schopností? Může to být počínající Alzheimerova choroba či jiná forma demence, nebo prostě jen známky stáří - i mozek, stejně tak jako klouby, svaly, kosti, má své biologické limity.
A co s tím tedy dělat?
Důležitý je včasný záchyt toho, že se něco děje. V dnešní době máme velmi dobrou diagnostiku a na některé formy demence i terapii, která zmírňuje průběh onemocnění. Prevence je samozřejmě také důležitá - sportovat a trénovat mozek. Bohužel ale tento proces přirozenou součástí stárnutí - takže, občas nejde dělat nic, jen přijmout daný stav a podle toho se zařídit.
