Článek
Oba byli ve věku kolem třiceti, drželi se za ruku, bylo vidět, že se mají hodně rádi. Celou cestu domů jsem o tom přemýšlela. Nebylo to totiž poprvé, co jsem takový názor slyšela, v sousedství je také rodina, kde mladí z téhož důvodu děti nechtějí.
Svět je před záhubou
Když jsem se s nimi o tom jednou na sousedské party bavila, řekli mi, že by to svým dětem nemohli udělat. Na můj argument, že lidé měli děti i během válek nebo období morových ran, mi řekli, že to ještě planeta měla šanci. Teď už ji nemá. „Vy byste nechala své děti trpět?“ řekli mi tenkrát. Od doby, kdy jsme si takhle povídali, uběhly čtyři roky. Tenkrát jsem si říkala, že je to možná přejde, že mladé ženě začnou tikat biologické hodiny a oni si to možná ještě rozmyslí. Nerozmysleli. Vzali se, ale děti opravdu nemají a podle sousedky, matky oné mladé ženy, stále mít nechtějí.
Zachování druhu nic neznamená?
Stále si kladu otázku, jestli je to správný přístup. I když připustím, že opravdu během příštích padesáti nebo stovky let planeta zkolabuje, je dobré to řešit bezdětností? Vždycky jsem měla za to, že zvířectvo je chytřejší než člověk. Ne co do inteligence, ale co do chování k přírodě. Narozdíl od člověka se zvířectvo rozmnožuje dál a bude se rozmnožovat, i když přijde katastrofa. A některé druhy možná přežijí. Neměl by člověk uvažovat podobně?
Výzkumy jsou jasné: Čím dál víc lidí nechce děti kvůli klimatu
To, co se ještě před deseti či dvaceti lety jevilo jako výstřední rozhodnutí, nad kterým by se většina lidí zasmála, se bohužel stává poměrně běžným názorem. Výzkumy ukazují, že mnoho lidí se rozhoduje nemít děti na základě obav z klimatického kolapsu.
Nejrozsáhlejší výzkum zabývající se touto otázkou byl v listopadu 2023 publikován v časopise PLOS Climate a je prvním systematickým přehledem, který zkoumá, jak a proč mohou obavy související se změnou klimatu ovlivňovat reprodukční rozhodování.
Tým přezkoumal 13 studií zahrnujících 10 788 účastníků, které byly provedeny v letech 2012 až 2022, a to především z USA, Kanady, Nového Zélandu a různých evropských zemí. Zjistili, že obavy ze změny klimatu byly obvykle spojeny s méně pozitivním postojem k reprodukci a s přáním či záměrem mít méně dětí nebo žádné.
Ekologická úzkost
Objevil se nový výraz „ekologická úzkost“, který popisuje řadu negativních emocionálních reakcí včetně strachu, obav, viny a hněvu jako reakce na změnu klimatu. V roce 2018 bylo v rámci celostátního průzkumu, který realizoval deník New York Times, zjištěno, že 33 % Američanů ve věku 20-45 let, kteří nemají děti, uvedlo jako důvod, proč nemají děti, obavy ze změny klimatu.
Od té doby jsou jako hlavní důvod, proč se jednotlivci rozhodli nemít děti, uváděny etické obavy o kvalitu života dětí v budoucnosti, která se změní v důsledku změny klimatu.
Co bude dál?
Kladu si otázku, co je správně. Děsit se dopředu, že brzy nebude dostatek pitné vody ani jídla, nastane drancování, hladomor, nemoci… Nebo mít naději, že to s planetou nebude tak horké, jak vědci předpovídají? A co rodiče malých dětí? Mají si vyčítat, že je přivedli do světa, který možná už za pár desítek let bude úplně jiný nebo nebude vůbec? Jak to vidíte vy?
Zdroj: journals.plos.org
