Hlavní obsah
Rodina a děti

Nezvládám se starat o nemocné rodiče, na kvalitní zařízení nemám peníze. Jediná volba bude LDN

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Moji příbuzní se na mě dívají skrz prsty, protože chci šoupnout staré rodiče do LDN. Ale nikdo z nich neví, jaké to je, mít 24 hodin denně pohotovost u dvou starců, z nichž jeden má silnou cukrovku a druhý problémy s chůzí a demenci.

Článek

Kolikrát jsem už od příbuzných slyšela, že musím rodičům vrátit lásku a péči a postarat se o ně ve stáří. To je každou chvíli ‚My jsme maminku dochovali do konce, je to přece povinnost dětí.‘ Málem vždycky vyskočím z kůže,“ říká paní Alena (64).

Nějakou dobu to ještě šlo

Moc jsme s rodiči nevycházeli, byli ke mně vždycky hodně kritičtí a nic jim nebylo dost. Kvůli nim jsem měla celý život nízké sebevědomí a vlastně jsem to nikam nedopracovala. Vyučila jsem se prodavačkou a jako prodavačka jsem šla do předčasného důchodu. Manžel taky nevydělával žádné závratné částky, takže jsme na důchod nic nenaspořili. Mí rodiče si naopak za života docela užívali, a ke všemu podporovali mou sestru a nakonec na ni přepsali i svůj domek. Já od nich nikdy neviděla ani korunu.

Zdravotní stav se zhoršil

Když rodiče začali klempírovat se zdravím, spadla péče o rodiče na mě. Mladší sestra ještě pracovala (a upřímně řečeno, měla to jako slušnou výmluvu) a za rodiči zajela maximálně jednou za čtrnáct dní na kafe. Zato já u nich byla pečená vařená, vozila jsem je po doktorech, jezdila jim nakoupit, vyřizovala věci na úřadech i na poště. Nikdy mi nikdo neřekl „děkuju“, ale nějak jsem to nevnímala.

Bez peněz do soukromého zařízení nelez

Jenže zdraví rodičů šlo dolů vodou. Otec má silnou cukrovku, nikdy si neuměl nic odepřít, takže nedržel ani dietu, spoléhal jenom na prášky. No a k cukrovce se přidaly komplikace – problémy s očima a taky bércový vřed, který se nechce hojit. Máma zase sotva chodí. Na operaci kyčlí měla jít původně už v době pandemie, z toho tenkrát sešlo a od té doby ji doktor ujišťuje, že jsou na tom lidé hůř a ať je ráda, že chodí aspoň trochu. Navíc se u ní rozvinula demence, takže to s ní začíná být hodně těžké. No, není se čemu divit, je jí už 87.

Kam s nimi

Potíž je v tom, že domovy důchodců poblíž, kde by se o ně v tomhle stavu mohli postarat, jsou plné. Na soukromé zařízení nemám peníze. Péči o rodiče už ale sama nezvládám. Příspěvek na péči pokryje jen malou část výdajů, takže celodenní pečovatelku nezvládnu zaplatit. Nehledě k tomu, že otec doma žádnou pečovatelku ani nechce. Nedávno vyštval paní, která mi chodila dvakrát denně vypomáhat. Ječel na ni, že ji tam nechce a že se o něho mám postarat já. Zdá se, že když se stav rodičů ještě zhorší, budu je muset dát do LDN. Ale pak budu muset chodit kanálama, abych se vyhnula příbuzným…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz