Článek
„Problém je v tom, že dělám vysoce specializovanou práci, takže bych nové místo sháněl jen obtížně. A na to nejspíš vedení firmy hřeší. Spoléhají, že nemám, kam bych odešel, a tak na mně šetří. Práce mě baví, ale začíná mi klesat sebevědomí. Ve firmě na mě nikomu nezáleží,“ říká pan Milan, který se kvůli vysoké inflaci začíná dostávat do úzkých.
Bojím se, že neuživím rodinu
Životní náklady se neustále zvyšují, ať už jde o ceny energií, nebo ceny potravin. Pan Milan začíná mít obavy. „Manželka sice taky pracuje, ale splácíme hypotéku a máme dvě děti – a ty samozřejmě taky něco stojí. Navíc nám to doma v poslední době skřípe. Manželka už dnes vydělává víc než já a dává mi to tak trochu najevo. Sice se mi neposmívá, ale každou chvíli poukazuje na naše přátele a na to, kolik si vydělají oni. Není mi z toho dobře,“ říká Milan.
Nepochválí, ani nezvednou mzdu
Pan Milan je už šest let na stejném platu. Kromě toho, že začíná mít problémy s uživením rodiny, mu chybí i pocit ocenění. „Nejdřív jsem pár let čekal, že si někdo povšimne, jak makám, že jsem dobrý, že všechno funguje, jak má. Ale žádné ocenění nepřišlo. Ani slovní, ani platové. No, dobře. Obecně sám vím, že jsem schopný a umím dobře pracovat. Ale přece jen, občas by nějaké poplácání po ramenou neškodilo. A pořád jsem čekal, že šéf přijde a řekne, „Milane, dobrá práce, nesu ti nový platový výměr, zasloužil sis to“. Ale nedočkal se. Na rozdíl od nejmladší generace, která si umí své zájmy prosadit, měl pocit trapnosti z toho, že by se měl zvýšení platu dožadovat.
Nepřidali mi, ani když jsem si o to řekl
Začátkem tohoto roku se Milan dočkal překvapení. Bohužel ne příjemného. Zjistil, že noví zaměstnanci dostali nástupní plat o deset tisíc vyšší, než bere on. A přitom neměli ani desetinu jeho zkušeností. „Vytočilo mě to. Připadal jsem si jako úplný hlupák. Šel jsem za šéfem a poprvé mu úplně na rovinu řekl, že bych chtěl zvýšit plat,“ svěřuje se Milan, a pokračuje: „No, a pak jsem si připadal jako ještě větší hlupák. Šéf mi vysvětlil, že mi přidat nemůže, protože je na tom firma špatně. Okamžitě jsem se ohradil tím, že oba nováčci berou víc než já. Šéf se viditelně zarazil, ale rychle se srovnal a řekl, že jim museli dát vyšší plat, protože jinak by je do firmy nedostali. A bez nových zaměstnanců by se nedal rozjet nový projekt a bez nového projektu by šla firma do kytek. Prostě to okecal.“
Nevím, co dál
Pan Milan bohužel nepatří mezi rváče a nedokázal se o své zvýšení platu poprat. „Cítím se trapně, že jsem tam na místě sklopil uši a šel zpátky ke svému pracovnímu stolu. Ale prostě nejsem ten hajzlík, co by dokázal nadřízenému položit nůž na krk. Zvlášť, když vím, že umím jen úzce specializovanou práci a těžko budu shánět nové zaměstnání, což samozřejmě ví i můj šéf. Ale asi mi nic jiného nezbude…“
