Článek
Dlouho jsem pobývala v Americe. Nejprve jsem se na týden ocitla v jednom zapadlém americkém městečku, kde se ukrývala kdysi bulvární celebrita. Z něj jsem se přesunula do New Yorku a dalších velkých amerických měst, abych se následně na čas usadila ve fiktivním městečku Golden.
Pročež bylo dobré, ba přímo nutné kontinent chvástající se svobodou a velikostí (snad kdysi, kdysi dávno, předávno) opustit a přestěhovat se jinam.
Nakonec se novým místem mého pobytu stal starý dobrý Londýn. Protože Londýn, ten nikdy nezklame.
Agáta na stopě – Tajný klíč je detektivkou pro děti a náctileté. A dodala bych, že pro „moderní“ děti a náctileté, poněvadž na rozdíl od jiných dětských detektivek, které jsem četla, oplývá akčností, jež mě překvapila, a ekologickým problémem. A ekologie, to je moderní a současné téma. Pro někoho až fanatismus, ale to sem nepatří. Ač na počátku všeho je nehoda v parku.
Agáta Podivná je třináctiletá holčička, která zbožňuje Agathu Christie a její úžasné detektivky. Její fotografii má pověšenou ve svém pokoji, vedle plakátu Audrey Hepburn ze Snídaně u Tiffanyho, a Hercule Poirot je jejím imaginárním kamarádem. Z tohoto stručného popisu vyplývá, že Agáta je dost zvláštní holčička. Ano, doslova podivná. Najděte mi jiné třináctileté dítě, které čte detektivky Agathy Christie! Ba ne, najděte mi jiné třináctileté dítě, které vůbec ví, kdo to Agatha Christie byla.
Děti čtou méně a méně. Ostatně nedávný průzkum PISA bohužel ukázal, jak tristní čtecí schopnosti mají patnáctileté děti. Text, byť krátký, je pro ně nepřítel. Velmi silný nepřítel, jenž je snadno porazí. A ztráta schopností, jako je čtení, porozumění textu, spojování souvislostí, zapamatování si a soustředěnost jsou pro změnu nepřáteli pro celou společnost, jež zcela dobrovolně upadá do hlouposti.
Proto se hrdinka jako Agáta jeví nepravděpodobně. Avšak bylo by krásné a úlevné, kdyby takových třináctiletých dětí po světě pobíhalo víc. Kdyby měly vštípenou lásku ke knížkám a ke čtení obecně, lásku k psaní poznámek rukou, nikoliv do mobilu nebo tabletu, i smysl pro spravedlnost a dobrodružství, jež se odehrává v reálném světě, a ne kdesi v digitálním prostoru.
Ať žije naivita!
Každopádně Agáta na stopě je čtení, kterým děti bažící po knížkách, a hlavně detektivních příbězích, neudělají chybu. Vše je líčeno z Agátina pohledu, dětskýma očima. Dětské oči vidí i to, co je těm dospělým upřeno. Ale nejde tu jen o detektivní případ, nýbrž i o dětská přátelství, o to, že kamarádkou může být i někdo, u koho byste to původně nepředpokládali, nebo jemný náznak lásky, která se mnohdy rodí už v letech dětského přátelství.
Agáta může být příkladem vskutku příkladné hrdinky.
Avšak přece jen by si z ní děti neměly vzít jeden příklad. A to chození za školu. Příběh opravdu není návodem, jak se vykroutit z vyučování.
Agáta na stopě – Tajný klíč je prvním dílem detektivní série a uvidíme, jestli bude pokračovat. Tím mám na mysli, jestli bude pokračovat české překládání dílu druhého (Murder at the Musem) a třetího (The Silver Serpent).
Já doufám, že ano.
Jones, Lena: Agáta na stopě, Fragment, vyd. 1., 2026
