Článek
Romantické příběhy čtu ráda a nestydím se to přiznat. Komukoliv. Třebas i profesorovi z univerzity, který vyučuje politologii. Letos zkouším i autorky, které jsou u spousty čtenářek dlouhodobě oblíbené, leckdy přímo velebené. Nedávno jednou z nich byla Katherine Spencer a její pohodová romance Role na tělo. A pohodové to bylo.
Nyní jsem sáhla po americké spisovatelce Emily Henryové a jejích Knihomolech, což není její novinka, tato romantika vyšla už roku 2023 a od té doby se vyrojily další tři. Co rok, to nový titul. Záměrně jsem se nezačetla do jejího prvního počinu ani posledního, protože co jiného si má milovnice knížek, tedy já, a všeho, co se literatury a psaní týká, vybrat než příběh o „zuřivé“ literární agentce a „zuřivém“ knižním redaktorovi?
Nora (pojmenovaná po Noře Ephronové, královně romantických komedií) je ve své práci vynikající, a tak trochu velký workoholik (může být i malý workoholik?), stejně jako její skoro nepřítel Charlie Lastra, s nímž strávila jeden oběd a trávila ho po zbylé dva roky, kdy se oba nečekaně potkali v malém a malebném městečku, kde člověk musí najít smysl života, poněvadž když ho nenajde tady, kde jinde? Aspoň v romantických románech a filmem se to stává téměř vždy. Vlastně vždy.
Nebo ne? A jak by to asi mezi dvěma lidmi, kteří se zprvu příliš nemusí a mají o druhém jasnou představu, která je jistojistě pravdivá, mohlo dopadnout?
Ano, zbytečná otázka.
Jak Nora, tak Charlie jsou postavy, které působí lidsky a uvěřitelně, jsou sympatičtí a možná by je jedna ze čtenářek (i víc čtenářek) chtěla potkat ve skutečném životě. Je tu lehká hra se zažitými klišé, jako je právě nalezení smyslu života na maloměstě, jenž v případě našich hrdinů nedopadne (to není nic zásadního, co bych vám měla zatajit), zato v případě jiných postav ano, jsou tu „náhodná“ a „nečekaná“ setkání, kam patří i setkání ústřední dvojice, jako je Nořino setkání s nadpozemsky oslnivým mužem, a nezapomnělo se ani na lehká traumata jak u Nory, tak u Charlieho, což taktéž bývá „povinná“ výbava hrdinů v romantických příbězích. Milují se, chtějí být spolu, ale nemůžou být spolu. Protože… Na druhé straně to v jejich případě nepůsobí přehnaně, nezní tu vyloženě „velká prohlášení“ a v dialozích probleskuje humor i sarkasmus. A taky tu jsou vedle „knihomolských“ narážek i filmové, což spousta čtenářek ocení. Kupříkladu poslední scéna před O šest měsíců později připomíná závěrečnou scénu z filmu Zamilovat se (1984) s mladou Meryl Streepovou a mladým Robertem De Nirem.
Abych nezapomněla. Čtenáři, ach, dobře, čtenářky, nezůstanou o peprnost ošizeny. V Roli na tělo jsem kvitovala, že se tam nevyskytla žádná scéna, která by zaváněla erotickým dusnem, ale byla příjemně cudná. Když už taková scéna však musí být, může být napsaná kultivovaně. A to se podařilo.
Jak tedy zní verdikt?
Popravdě musím přiznat, že jsem očekávala větší „nálož“, abych tak řekla, když uvážím, co jsem o autorce a jejích knížkách slyšela a četla. A vzhledem k tomu, že nepatřím k jejím zarytým fanouškům, není toho zdaleka tolik, kolik toho slyšeli a četli ti, co se ponoří do každé její knížky a mají ji dokonale „očtenou“. Říkám si, v čem by měla být Emily Henryová výjimečná a lepší než její spisovatelské kolegyně. Jako právě zmíněná Katherine Spencer nebo Ali Hazelwood (její novinku Nevhodný letní románek zrovna čtu, taktéž moji první Hazelwoodová.) Nebo Julie Caplinová. Nebo kterákoliv jiná autorka, která svými romantickými příběhy přispívá k šíření láskyplné energie. (Moji poslední větu vnímejte, prosím, tak, že je dobré, ba přímo nutné vyvažovat tu hordu thrillerů a detektivek a násilí, co číhá v knihkupectvích na svou čtenářskou „oběť“.) Každá je svým způsobem skvělá a pro určitou skupinu čtenářek ta „výjimečná“ spisovatelka, a je to tak správně.
Ovšem nevysvětlujte si to tak, že Knihomolové, případně cokoliv jiného od Henryové, nestojí za přečtení. Stojí. Nabídne spoustu pozitiv a je to romantika, kterou si rádi, dobře, rády přečtete, poněvadž to není nic hloupého ani špatně napsaného. Jen se kolem Henryové už před lety vytvořila jistá bublina a u bublin jsou ty potíže, že bývají křehké a rády praskají. A mohou spíš uškodit než pomoci.
Henryová, Emily: Knihomolové, Cosmopolis, vyd. 1., 2023
