Článek
Vzhledem k tomu, že jsem zvládla přečíst Rodinku ze 141. ulice a nečekanou pohromu (Fragment, 2025), která je doporučena jako čtení pro děti od devíti let, pomyslela jsem si, že Mazanou Martu vhodnou pro děti od jedenácti let zvládnu taky. Člověk by se neměl obávat stanovovat si vysoké cíle. :)
Mazaná Marta: Zločin s vůní květin je prvním dílem z pětidílné série od americké spisovatelky Elizabeth C. Bunce. Dětská detektivka s britskou příchutí, tudíž netřeba očekávat zbytečné násilí ani brutalitu, ale spíš poutavý příběh, výrazného hrdinu, v tomto případě hrdinku, a důkladné vyšetřování.
Marta Helena Hardcastleová je inteligentní dvanáctiletá dívka bývalého právníka, nynějšího prokurátora, která má už jen svého otce (matka, aspirující doktorka, jí zemřela v sedmi letech), jenž u Marty sice podporuje vzdělávání, avšak někdy má potíže s jeho projevy. Její nejbližší osobou, po jejím otci, je její guvernantka a spoluvyšetřovatelka v jednom, slečna Judsonová.
Rodiče se nemusí bát. Popsaná vražda, kterou lze v detektive důvodně očekávat, není pro mladé čtenáře nijak znepokojující. Tohle zmiňuji na základě mé nedávné zkušenosti z knihkupectví. O Vánocích jsem jedné zákaznici pro vnučku doporučila jinou detektivku pro děti (tato byla skladem už jen u mě), přičemž jsem dostala dotaz, jestli to nebude její vnučku traumatizovat. Nevládnu úctyhodným sebeovládáním jako slečna Judsonová, takže jsem nad otázkou pozvedla obočí. Zavání mi to totiž výrobou, abych tak řekla, lidí ze skla. Když budeme dětem všechno, co k životu patří, tedy i to negativní, odpírat, přičemž to zaobalíme do vznešeného poselství, že je přece chráníme, pročež jim, mimo jiné, nedovolíme číst určité knížky, jejichž obsah by je, údajně, mohl rozrušit, vyrobíme z nich dospělé lidi, kteří se sesypou už jen z faktu, že nastalo pondělí.
To není cesta. Teda je. Do pekla.
Milí rodiče (případně prarodiče), nebojte se, prosím, dětských detektivek. Od toho to jsou dětské detektivky, aby se v nich sice řešil závažný případ, ale vyvrhnuté vnitřnosti se v nich nepitvají.
Marta by tedy mohla posloužit i jako pozitivní příklad. Jednak dívky, která ve dvanácti letech ví víc než leckterý dospělý (alespoň co se týká právnictví, vyšetřování zločinů, soudnictví etc.) a nevyvolá to u ní efektní mdloby, jednak mladého člověka, který touží po vzdělání, čte, věnuje se smysluplným činnostem, má ambice, nechce se tupě zařadit do stáda, když to vyjádřím kulantně. A rozhodně netráví celý boží den s telefonem v ruce. (Pominu skutečnost, že v roce 1893 lidé tento žrout času a mozku neznali. Ooo, jaké měli štěstí!)
To je chvályhodné. Takže – Martu do každé rodiny s dospívajícími dětmi!
Abych nezapomněla, ještě pro větší přiblížení, kdyby to někdo potřeboval, v posledních letech se rozpučely laskavé detektivky (v zahraničí označované jako cozy/cosy mysteries). Tedy detektivky, které, navzdory vraždě, dýchají útulnou atmosférou, odehrávají se v malebném prostředí a vyšetřovatelem není detektiv, ale amatér. Např. majitelka čajovny (detektivky od H. Y. Hanny, např. Vražedný koláček). Nebo jako v případě série pro W+W od Robin Stevensové (ta mě teprve čeká) či Marty mladé dospívající dívky. Jsou oživené humorem, britským, suchým, jako zimní vzduch. Nenajdete v nich žádnou přehnanost v podobě násilností, ani zbytečnou honičku za tempem, nýbrž se rozlévají jako řeka, nespěchají. Vyšetřují, dedukují, zkoumají lidi, jejich povahu, charakter, vztahy. Jsou důkladné. Marta vše splňuje.
(Přesto si nemůžu pomoct, spojení slov „laskavý“ a „detektivka“ mi přijde jako oxymoron.)
Ač je Mazaná Marta primárně určena pro dětské čtenáře, nic nepřekáží tomu, aby se do ní nezačetli i dospělí! A jsem si jistá, že je to bude bavit, jako mě. Pokud disponují vytříbeným čtenářským vkusem. :)
Naštěstí byl do češtiny přeložený i druhý díl série – Mazaná Marta: Jízdenka na věčnost. Nevynechám ho, nebojte!
Bunce, Elizabeth C.: Mazaná Marta, Fragment, vyd. 1., 2024
