Článek
Praha se v dnešní době často objevuje na seznamech nejkrásnějších zemí světa, v minulosti by naopak obsadila spíše příčky nejméně hezkých měst světa. Ve středověké Praze byla špína, výkaly a bakterie, které byly živnou půdou pro nebezpečné nemoci. Není divu, že jich tehdy bylo dost.
Hygiena byla tehdy nepřekonatelný problém. Lidé nebyli zvyklí mýt si ruce, pravidelně se mýt a navíc byl všechen odpad odváděn do řek, studní a dalších míst, kde se měla nacházet pouze pitná voda. V ulicích se válel odpad, který snad nikdo neuklízel.
Léto bylo nesnesitelné
Jakmile výrazně stouply teploty, ve městě příšerně zapáchaly zbytky jídla, exkrementů zvířat, ale hlavně zbytky masa a kůží, které vyhazovali řezníci. V letních dnech, které jsou dnes ideálními na procházku po historické Praze, se tehdy nedalo být. Ti, kteří byli bohatší, se raději sbalili a jeli do přírody, kde trávili co největší část svého volného času.
Kvůli špatné hygieně vznikaly nemoci
Není divu, že právě ve středověku řádilo mnoho nemocí. Asi nejznámější byla epidemie dýmějového moru, který udeřil v polovině 14. století. Přenášeli jej hlavně nakažení hlodavci, pro které byla středověká Praha plná odpadu rájem na zemi.
Všude byly výkaly
Lidé si ještě neuměli poradit s odpady, a tak se běžně chodili vyprazdňovat na své pozemky. Výkaly se však hromadily i na ulicích a vodní zdroje byly vysoce kontaminované. Zkrátka se výkaly dostaly naprosto všude. Uniknout nemocem pak bylo nemožné, jenže se o to vlastně ani nikdo nesnažil.
Kdyby lidé byli v této době pečlivější alespoň v osobní hygieně, možná by se nemuseli potýkat s tolika nebezpečnými nemocemi, které byli povětšinou smrtelné.
