Článek
V dnešní době se spousta věcí kupuje přes e-shop. Některé ani jinde a jinak se sehnat nedají.
Z toho e- schopu vám pošlou balík na vámi určenou adresu a ten svěří určitému dopravci – někde poště, někde DPD či PPL, někde vám dají vybrat možnosti, někde ne. Skoro všude je ale možnost využití služeb tzv. Balíkovny.
Balík můžete zaplatit předem nebo až při převevzetí. Někde vám ale moc na výběr nedají. Jejich zboží je doručováno pouze předem uhrazené a pouze přes Českou poštu. Volitelné je pouze to, zda chcete balík domů do ruky nebo do balíkovny.
Zdálo by se, že balík „do ruky“ je výhodnější. Boužel, ale jen zdálo. Sice vám přijde přes SMSku nebo e-mail avízo „dnes vám budeme doručovat…“, ale to je tak vše. Přesnější informace nikde žádná. A vám nezbývá, než od božího rána do večera vartovat u vrátek, jestli náhodou už ta pošta nejede. Často si pak ještě vyslechnete, jak že vám to trvá, než se k těm vrátkům dohrabete. A nedej Bože, když ten balík máte už zaplacený. Ledaskteří se nerozpakujou vám ho jen tak doslova hodit přes vrata, byť balík má na sobě nálepku „křehké“.
Na jistotu volíte tedy Balíkovnu. Tu si zvolíte již při objednávání zboží. Jaké však je vaše překvapení, když avízo SMSky uvádí místo výdeje zcela jiné, byť se stejným poštovním směrovacím číslem, v končinách, kde jste v životě nebyli.
Nemít v tom peníze, tedy zboží už zaplacené, nejspíš byste tam ten balík asi nechali.
Takhle nezbývá, než se obrnit trpělivostí, vyhledat na intertnetu na mapě, kde že se ta odesilatelem vybraná „Balíkovna- Sazka Bar“ vlastně nachází a vyrazit tam. Pokud v rodině vlastníte auto, můžete si ještě výskat.
Cesta vás zavede do úzkých ulic staré části města, kde v přízemí domů jsou bývalé malé krámky, jejichž zašlá sláva se ukrývá za spuštěnými železnýmni roletami, které už leta letoucí nikdo neotvíral, nebo jsou jejich výlohy včetně dveří zatlučeny deskama sololitu či něčeho podobného.
Jen nad některými z nich se nachází v neonových barvách vyvedená cedule „Bar“, „Sazka-Bar“ a tak podobně. Běžný člověk by se takovým místům nejspíš vyhnul obloukem i v pravé poledne.
Jenomže vy na právě takovém místě máte váš už zaplacený balík.
Dodáte si tedy odvahy a vstoupíte. V pološeru či spíš polotmě se po vás od sklenic s pivem ohlédne tlupa chlapů čučících na obrovskou televizní obrazovku, kde právě běží jejich oblíbený sport. „Co ta tady chce?…“ přímo jim čiší z očí.
Když se konečně odkudsi přikolébá barman, dozvíte se od něho, že tam přímo to není, že musíte kousek dál, za roh. Poděkujete a jdete tedy za ten roh. Tam na vás otevřenými vraty vykoukne dvorek s hospodskými lavicemi a stoly a na neutěšeně vyhlížejí budově konečně také nápis „Balíkovna“.
Jenže ovuej – oni tu mají v pondělí zavřeno! A v jiné dny tam jsou až od devíti ráno. Co by taky v tom báru dělali, když násoskové až tak brzo zase nepřicházejí.
Vám nezbývá, než se vrátit domů a zkoušet štěstí další den.
Vědět tyhle peripetie předem, tak to zboží raději oželíte.
To už by si tu balíkovnu klidně mohl zařídit sousedův Alík ve svý velikánský boudě a bylo by to výhodnější, pro všechny. Toho buřta jako dýško by mu nejspíš každý přinesl rád.
Protože vymetat kvůli vyzvednutí si balíku kdejaké pochybné alkoholické posilovny - to už je tedy síla!
Jenom si říkám, že autor slavné Pošťácké pohádky se musí v hrobě obracet.
