Článek
Neobtěžujte zbytečně
Věta, kterou v poslední době slýcháme z médií víc než často. A to v souvislosti s návštěvou lékaře.
Je sice pravda, že ne hned „s každým prdem“ je nutno vyhledat lékaře.
Na druhou stranu nám zase tvrdí, že nic se nemá zanedbat.
Tak jak to tedy vlastně je?
Poslední dobou se mluví o zavádění zvláštního způsobu léčení, či spíše vyšetření. A sice, že pacient lékaři pouze zavolá a svůj stav s ním zkonzultuje na dálku. Nebo, dokonce, že stačí zeptat se pouze lékárníka.
Pravda, v mnoha případech poradit může a taky poradí, ale málo platný, lékař to přece jenom není.
Přesto jsem se rozhodla tuto službu využít. Přes internet.
Delší dobu mám totiž problémy s lymfou. V důsledku toho se mi nad kotníky vytvořily rudé fleky, časem s bílými puchýřky. Nyní už to zašlo tak daleko, že se mi na noze „zjevil“ otevřený mokvavý bolák.
Po neblahé zkušenosti s jednou paní doktorkou lymfoložkou jsem to nejprv začala léčit vlastními silami. Mastné krytí plus obvaz. Jenomže to nestačilo. Ta moje bolavá noha si umanula, že se prostě hojit nebude.
Nu což, vyzkouším tedy tu doporučovanou radu lékárníka.
Na „četu“ jsem podrobně popsala svůj problém, spolu s tím, co už jsem na léčbu použila či používám. Lékárnice mne ochotně vyslechla. Potom následovaly její rady. Ač jsem stále opakovala, že u mne jde o problém s lymfou, opakovaně mi byl podsouván problém se žílama. Dnes je to „móda“, prášků na „těžké nohy“ mraky kam se člověk podívá.
Nakonec jsme se přece jenom domluvily. Doporučila mi hojivý zásyp ve spreji, s nějakým stříbrem, který rozhodně nebyl nejlevnější a k tomu ještě tablety na posílení žilních stěn.
Když jsem k tomu přidala ještě „na jistotu“ balíček mastného krytí a tubu hojivého gelu na rány, který jsem si vyhledala sama, byla tisícka v luftě jako nic.
Jenže noha bolí a něco s tím přece dělat musím, pokud nechci přinejmenším zchromnout.
Proto jsem celá natěšená po přijetí balíčku se snažila jeho obsah co nejdříve použít.
Lákal mne ten hojivý gel, ale zásyp byl přece od lékárnice. Použila jsem tedy ten, nohu obvázala a jala se pročítat příbalový leták oněch též doporučených pilulí.
Ať jsem četla jak četla, stále se tam vše motalo jen o „těžkých nohou“ a žilní nedostatečnosti. Už jsem byla skoro na konci, když to přišlo - „nepoužívat při bércových vředech nebo i jen podezření na ně“. V tu chvíli jsem viděla rudě.
Kdybych, dokonce několikrát, neříkala, že se nejspíš bude jednat o počínající bércový vřed! Ty tablety totiž nebyly zrovna nejlevnější. Jenomže než riskovat, že si třeba „pěkně posvítím“, to je radši vyhodím i tak.
A potom že prý lékárníci nejsou obchodníci! Ha, ha. Toho volně prodejného zboží tam mají haba děj a ať mi nikdo netvrdí, že nějaká výše tržeb je nezajímá.
Navíc i po tom slavném zásypu se stříbrem noha vypadala přímo příšerně. Přischlý strup, kolem kterého se drala ven mokvající tekutina. To jsem si teda pomohla!
Jenomže je sobota večer, co teď kde budu či nebudu kde shánět. Zkusím tedy použít, co jsem si na ten svůj problém vynašla sama.
Už při aplikaci hojivého gelu jsem pocítila úlevu od té hrozné bolesti.
Ještě mastné krytí, zavázat - do rána děj se vůle boží.
S velkými obavami jsem ráno rozdělala obvaz a ejhle - noha vypadala o poznání lépe, nemluvě o úlevě od té příšerné palčivosti.
Nevím, proč mi toto nedoporučila ona lékárnice. Jistě, ten gel taky není nic levného, ovšem ceny oněch pilulí a zásypu zdaleka nedosahuje.
A pak mne přesvědčujete, že zde nejde o komerci, o zisk až v první řadě!
