Zamyšlení nad tím, co nám přináší cestování

Cestování. Jak magické slovo. Pokud pominu cestování ve spojení do práce, na nákupy nebo služební cesty, pak bychom mohli udělat rovnítko se slovem poznávání. Vždy, když jsem někam cestovala, tak jsem byla zvědavá. Nedočkavá. Natěšená uvidět ta místa, kam jsem jela či letěla a kde jsem ještě nebyla. Jediné, čeho lituji, je doba mého mládí, ale jen proto, že se nemohlo tak svobodně cestovat a objevovat další světy kolem nás. Činím tak alespoň teď, v mém už tzv. zralejším věku. V každém z nás je obsažena stránka zvědavosti, tužby po něčem novém, neznámém. Možná to někdo popírá, ale já si osobně myslím, že to má člověk vrozené. Každý z nás určitě touží poznat větší okolí než jen své rodiště či bydliště. Někdo více, někdo méně. Možná i proto děti odcházejí studovat nebo pracovat do zahraničí, často velmi daleko od domova. Kromě vztahových věcí nebo touhy po lepším životě, je v tom jistojistě ukrytá velká chuť po poznání, po dobrodružství, po něčem novém, po objevování s nádechem adrenalinu.

Proto chodíme s dětmi do ZOO, jezdíme na dovolené do hor, k moři nebo někteří k babičce, prohlížíme skanzeny a putujeme po krajině, obdivujeme staré stavby a zajímavá města, chodíme na procházky do okolí, lezeme po skalách nebo objevujeme jeskyně a poznáváme. Poznáváme jiná místa, jiné kultury, zajímavá jídla, jiné obyčeje, chování a zvyklosti, cizí země a světy a také sebe, rozšiřuje nám to obzory. Člověk je moudřejší, zkušenější, vzdělanější a má větší rozhled. Dokáže si srovnat svůj svět, ve kterém žije s tím, který viděl a objevil. Vzít si z něj co je dobré a zajímavé, poučné a pomáhající. A proto cestujeme. Samozřejmě téměř všechno tohle dokážeme získat i čtením ať už zajímavých cestopisných knih nebo i časopisů. Dnes fungují skvěle blogy. Ale osobní prožitky jsou mnohem lepší.

Kromě zmiňované četby existuje v dnešní době již také možnost poznávání a cestování na místě v 3D rozměru, tedy pomocí brýlí a projekce, což jsem zažila na vlastní kůži. Stejně ale vidět Eiffelovku na vlastní oči nebo se dotknout Pyramid v Egyptě či se koupat v Islandských lázních, sledovat Sochu Svobody z lodi, projít se po velké Čínské zdi, nadechnout se Tibetského vzduchu nebo brouzdat po bílých písečných plážích lemovaných palmami, potápět se se žraloky a mantami nebo jen prostě projít prohlídkový okruh na některém z našich úchvatných českých zámků jsou životní zážitky s emocemi a zkušenostmi k nezaplacení.

Ale i přesto musím říct, že cestování s 3D brýlemi na očích ve mně vyvolalo mrazení po celém těle. Máte pocit, že se všeho kolem můžete dotknout. Ocitla jsem se vedle zmiňované Eiffelovy věže a procházela se v úchvatně zdobené kobce nějakého faraona z oblasti Nilu. Vybírala jsem si známá i nepříliš známá místa k prohlídce procházkou po maličké Zeměkouli. Ve dne zalité sluncem nebo v noci ozářené hvězdami. Můžete tímto způsobem navštívit v teple a bezpečí svého domova vše, na co si jen vzpomenete. Pro ty, kteří nechtějí nebo nemůžou z nějakých důvodů cestovat či letět tak daleko, je to také možnost, jak cestovat, poznávat, vzdělávat se, objevovat a zažívat to krásné poznávání světa i jeho historie. A to bez rizika na opravdových reálných cestách.

Dříve, před naší „sametovou“, jsme mohli vyrazit za hranice všedních dnů jen třeba do Polska, Bulharska či Rumunska. A přesto jsme byli šťastní, když jsme s celou rodinkou vyjeli na dovolenou, často trabantem, a mohli se procházet třeba na Rujáně po břehu studeného Baltu. I to byl pro nás luxus, tehdy se to nepoštěstilo každému.

Tohle nemá být stížnost na dané období, i když se spoustě lidem nežilo lehce. Snažím se psát o cestování a jsem šťastná, že jsem se dožila doby, kdy můžu cestovat po světě v podstatě, kam chci a můžu. Pochopitelně i dnes máme, naprostá většina z nás, omezené limity na tyto aktivity, a to buď finanční, časové nebo fyzické či jiné. Ale už se dostaneme za hranice mnohem dál, než mohli dříve naši rodiče a prarodiče. A to je fajn.

A nemůžu pominout ani ten fakt, že cestování po krásném kraji může léčit duši. O tom někdy příště.

Tak se vzdělávejme, cestujme a poznávejme dřív, než se ten náš dnešní svět celý dočista zblázní.