Článek
Před Drottningholmem
Vím, že venku teď počasí k procházkám zrovna moc neláká, to spíš si dát voňavý svařáček a zalézt s dobrou knížkou pěkně do tepla ke krbu. Ale když jsem psala minulé články o Göta kanálu a zábavním parku Gröna Lund či Vasa muzeu, vzpomněla jsem si na léto. Miluji moře a jezera, krásné písčité nebo i kamenité pláže, ráda koukám na lodě, fascinují mě historické památky jako třeba zámky a také nikdy neodmítnu procházku městečky u moře na jihu Evropy s jejich starými kamennými uličkami, romantickými domy a kavárničkami nebo obchůdky a vší tou nádherou. Podobně hezky jsem se cítila ve Starém městě ve Stockholmu. A to, hodně severněji než jsou italská či chorvatská městečka.
Drottningholm ze zahrad, je samozřejmě vymezený prostor pro soukromé užívání královského páru a pro veřejnost
„Versailles severu“ - zámek Drottningholm, švédsky Drottningholms slott
Tak pěkně popořádku. Když jsem projevila přání vidět také někdy něco ze Stockholmu, naplánovaly nám děti mého muže, které tam bydlely, krásný téměř celodenní výlet. Po snídani jsme se vypravili ven, ale rozhodli jsme se vzít taxi a začít výlet pohodlně. Vypadalo to na moc hezký den, obloha byla modrá a sluníčko už taky pěkně hřálo. Co víc si přát. Naší první zastávkou byl Drottningholm.
Drottningholm - nádherně zdobená brána do parku
Vystoupili jsme na parkovišti u parku. Prošli jsme kolem restaurace s venkovním posezením. Ta se nám později mohla hodit. To, pro případ, že by nás už bolely nohy. Prostě dobré vědět. Prošli jsme krátkou cestičkou kolem historických děl směrem k paláci. Předtím jsme se koukli na informační tabuli a prošli jsme dál již přímo k zámku. Je krásný, jako asi každý zámek. Průčelí zámku dominuje velkolepé široké schodiště. Před zámkem je v parkové úpravě pár keřů a krátkých cestiček vedoucích přímo k blízkým břehům jezera. Snažila jsem se udělat pár snímků, ale bylo těžké nezaznamenat zároveň i turisty, pořád se všude pletli.
Procházkou kolem děl
Později jsem si přečetla, že je to královský letní zámek, postavený na ostrově Lovön na předměstí Stockholmu. Je od roku 1981 soukromou rezidencí švédské královské rodiny, ale zároveň je otevřen veřejnosti. Palác a park jsou od roku 1991 zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Až četbou jsem se dověděla také to, že zámek má své jméno již od roku 1579, ale do této podoby se začal stavět později, uvádí se od roku 1662 cca do 1750. V r. 1777 jej prý koupil stát od královny Lovisy Ulriky a od té doby je v jeho vlastnictví. Po koupi získal Gustav III dispoziční právo k Drottningholmu, které od té doby vlastní královská rodina. Zámecký park prošel v průběhu času změnami dle módních stylů a trendů.
U vstupu do zámku
Vešli jsme dokonce do prvních otevřených dveří, ale jinak jsme si jej prohlédli jen zvenčí. Působí opravdu pohádkově. Pokračovali jsme krásnou zlatem a královskou korunou zdobenou branou do rozlehlého zámeckého parku. Je postaven zrcadlově. Co mě ale dostalo, a to bohužel v negativním slova smyslu, že jej zdobí manýristické (přechod mezi vrcholnou renesancí a barokem) sochy vytvořené Adrianem de Vries, nizozemským sochařem, který tvořil v Praze pro Rudolfa II. (1593). Sochy pocházejí z Vladštejnské zahrady na Malé Straně v Praze, odkud je Švédi odvezli v r. 1649 jako svou válečnou kořist. V letech 1910-13 nechal Karel z Valdštejna zhotovit ve Stockholmu odlitky Vriesových soch. Umístěny byly v pražské zahradě až v r. 1953. A není to samozřejmě jediná naše věc, která skončila v jejich rukou. No, můžu si jen o tom myslet své. Dějiny nezměním. Ach jo.
Herkulova kašna, které vévodí Herkules s kyjem, i když máme jen kopii, ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně jí to sluší líp
Nicméně musím přiznat, že celý ten komplex paláce s upraveným parkem je nádherný. Skutečně pastva pro oči. Opečovávané dílo mistrů architektů i zahradníků. Od alejí stromů, upravených trávníků, obrovského prostoru, vzdušnosti, přes vodotrysky, padající vodu po kamenech, až po bludiště z keřů. Je to velmi rozlehlý park, myslím, že jsme jej neprošli úplně a docela celičký. Pomalým krokem jsme se procourali tím velkým parkovým prostranstvím pod korunami stromů pěšinkami přes bludiště až k malé kavárničce s útulným venkovním posezením v blízkosti Čínského pavilónu. Minuli jsme také zajímavou stavbu pro stráže, tzv. Vakttältet. Vše si můžete prohlédnout na fotkách. V kavárně jsme se zastavili, příjemně si odpočinuli a načerpali u kávičky a zmrzliny se zákuskem síly na cestu zpátky.
Zvláštní stavba připomínající trochu cirkusový stan, ale jmenuje se Vakttältet, něco jako strážní stan
Čínský pavilon, byl to dárek pro královnu Lovisu Ulriku k jejím narozeninám 1753 od krále Adolfa Fredrika
Vstup do cukrárny s útulným venkovním posezením, nedaleko Čínského pavilonu
V zahradách proti paláci
Když jsme prošli zpět tou krásně zdobenou branou před zámek, měli jsme štěstí a trefili jsme i na výměnu stráží. Podobné jako v Praze na Hradě. Je fakt moc pěkný pohled na ty hezké mladé kluky mašírující jak podle pravítka.
Výměna stráží před Drottningholmem
Projížďka lodí po jezeře Mälaren, třetím největším ve Švédsku
Restauraci u parkoviště jsme díky zastávce v kavárně na konci parku vynechali a přešli jsme na dohled zámku k jezeru, k zastávce „vodního autobusu“. Dalším plánem byl přesun vodní pravidelnou linkou dál směrem do centra Stockholmu, ke Starému městu. Nalodili jsme se brzy na loď, která pravidelně jezdí mezi ostrovy a převáží po jezeru Mälaren nejen turisty. Plavbu jakýmsi vodním taxíkem či busem jsem si fakt vychutnala. Bylo nádherné počasí, seděli jsme na palubě, vlasy vlály, Drottningholm jsme měli brzy jako na dlani a vzdalovali jsme se vstříc dalším dobrodružstvím. Prohlížela jsem si ostrovy, kolem kterých jsme pluli, občas jsme minuli nějakou tu jachtu, fakt paráda. Zastavili jsme na pár stanovištích a nastoupili, možná i vystoupili další pasažéři. Pro mě trochu exotika. Byla jsem na lodi, na jezeře, ale uprostřed města. Moc hezký zážitek.
Pluli jsme od Drottningholmu do centra Stockholmu lodí se jménem Princ Carl Philip
Trasa pravidelné linky lodi z Drottningholmu do centra města
Kolem parlamentu - Riksdagen
Když máte čas, dovolenou či prostě volno, je krásný letní den, teplo a svítí slunce a vy můžete dělat, co chcete, jste se svými blízkými a procházíte se těmi kouzelnými místy, člověk má takový povznášející pocit volnosti, svobody a endorfiny dobré nálady stoupají k nebesům. Tak jsem to přesně cítila ten den i já.
Blížíme se k centru, toto je výhled z lodi na Stockholmskou radnici
Tentokrát na vypůjčeném krásném večerním snímku budova Riksdagshuset - budova parlamentu a vlevo vzadu i Královská Opera
Pluli jsme z Drottningholmu až do zastávky Kungsborg. Po vystoupení z lodi v centru města jsme se vydali vpravo směrem ke Gamla Stan neboli Starému městu. Došli jsme nejprve k tříhektarovému ostrovu Helgeandsholmen, na němž celý jeden hektar zabírá velká budova parlamentu – švédsky Riksdagen. Na jedné straně u kraje ostrova je postavena do půlkruhu, druhá část je obdélníková a asi uprostřed se dá projít, je rozdělena venkovním prostorem. Do parlamentu si můžete objednat prohlídku a jít se podívat jak to vypadá uvnitř. S jezerem všude okolo a na dohled jiným částem města je to pěkné a zajímavé místo.
Most přes Norrström na ostrov Helgeandsholmen, na kterém Riksdagen, tedy parlament stojí
Procházíme parlamentem, tedy jeho venkovní částí na druhou stranu, směrem ke Královskému paláci na Starém městě
Kungliga slottet – královský palác na Starém městě ve Stockholmu
Procházeli jsme po mostech přes přirozený kanál Norrström dál, až jsme se ocitli na půdě Starého města s Královským palácem před námi. Impozantní stavba. Stojí na ostrově Stadsholmen. Seshora je dobře vidět, jak je celý palácový komplex i s muzei, například Muzeum Tří korun, rozlehlý a podobně velký jako celý ostrov s parlamentem, naproti kterému vlastně stojí. Připomínalo mi to náš Pražský hrad, jen na rozdíl od našeho a vlastně největšího hradního komplexu na světě, má ten švédský kolem ze dvou stran jezero. Ale je to také úchvatná stavba, historická a velkolepá. Patří k největším panovnickým sídlům v Evropě. Z historie - dočetla jsem se, že tu stálo již ve 13. století královské sídlo Tři koruny, přestavěné v 16. století do renesanční podoby. Po požáru 1697 bylo téměř celé zničeno a teprve poté byla zahájena stavba nového paláce, dokončena 1760. Nedaleko, naproti přes vodu, přes Norrström se nachází také Švédská královská opera. Kanál Norrström je přirozená vodní cesta spojující jezera Mälaren se Saltsjön, který je zálivem Baltského moře. Je dlouhá okolo jednoho kilometru. Na jednom ze dvou ostrovů v tomto přírodním kanále stojí právě Riksdagen.
A tady už máme Kungliga slottet, tedy Královský palác
Královský zámek z helikoptéry, hradní komplex má ze dvou stran jezero
Obešli jsme královský palác a šli jsme do kopce ulicí Slottsbacken s jezdeckou sochou krále Karla XIV Johanse a Obeliskem Gustava III a mířili jsme kolem Storkyrkan (v českých překladech katedrála Sv.Mikuláše) do uliček Starého města. Kousek za katedrálou směrem ke Starému městu se nachází i Nobel Prize museum, tohle asi překlad nepotřebuje. Alfred Nobel byl velmi vzdělaný člověk, švédský chemik a vynálezce dynamitu. Ve své závěti ustanovil, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož je každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Je tak činěno od roku 1901. V r. 1968 byla přidána ještě cena za ekonomii. Finanční odměna je vyplácena pouze z úroků částky 32 miliónů švédských korun, kterou Alfred Nobel obdařil fond. Ten spravuje Švédská Akademie věd.
Před Nobel Prize Museum
Uličky Starého města, vskutku nejsou místy moc široké
Staré město, Gamla Stan – cítila jsem se trochu jako v Praze
Prošli jsme se tedy jen kolem paláce, bohužel jsme byli již trochu utrmáceni z docela dlouhé procházky po předchozím paláci a zahradách Drottningholmu. Zamířili jsme proto přímo do Starého města a jeho kouzelných starých uliček. Tam jsem si už opravdu připadala jako doma v Praze. Mají malinko jiný styl domů, ale vytvořené úzké uličky se svými krámky pro turisty a různá malebná zákoutí mě prostě přenesla v mysli do Prahy. Když jsme se chtěli dostat do Husí aleje - Gåsgränd, málem jsme se museli ohýbat, abychom prošli úzkým a nízkým průchodem. Hned za ním mě ale ohromil Husí trh – Gåstorget. Protože tam bylo na klidném malém prostranství uklizeném před zraky dalších davů turistů postaveno pár stolečků se židličkami. Příjemně jsme si odpočinuli ve stínu stromů stranou od toho lidského mumraje včetně oběda či svačiny zakoupené v nedalekém malém krámku s hamburgry a nějakým občerstvením typu kebabu.
Pěkný průchod do Husí ulice a na Husí trh
Vcházíme do těch správných uliček Starého města
Pak jsme se už jen prošli dalšími uličkami a mířili jsme směrem k části města zvané Broma, kde jsme měli azyl u dětí. Procházeli jsme již místy s velkým parkem, kde lidé odpočívali u různých vodotrysků, běžnými ulicemi i náměstími. Hezké město. Má to něco do sebe, když je kolem tolik vody. Však také bydlení ve Stockholmu není z nejlevnějších. Byty se tu dají pořídit v centru města i za 12miliónů švédských korun (kurz 2,2 Kč).
Ve městě Stockholm, z procházky příjemným letním odpolednem
Tahle návštěva Starého města s dnešním sídlem královského páru Drottningholmem a jeho krásnými zahradami i projížďka po jezeře spolu se sluníčkem a krásným počasím nám vytvořily naprosto perfektní den. Pokud máte rádi toulky městy a historií, tohle je dobrý nápad. Byl to pro mě jeden z nejhezčích dnů. Mně se to celé líbilo ohromně moc, a jak vidíte, ráda na ten hodně povedený den i vzpomínám. A co je nejlepší, povedlo se mi tu parádu k mé nezměrné radosti zopakovat a dokonce s mými vnoučaty. Myslím, že se to líbilo i mým dětem.
Tak mějte pohodu a krásné dny i vy.
Drottningholm
Drottningholm vypadá pohádkově
Zdroje:.
Osobní návštěva, stránky Stroma - loď – pravidelná linka do / z Drottningholm palace
