Nestýská se vám po teple a slunci? Mně ano, v duchu se vracím na Maledivy

O ostrovním ráji v Indickém oceánu jsem podrobně psala v mých úplně prvních několika článcích zde na Medium. Zmínila jsem se v nich mimo jiné i o tom, že se z nás o dovolené stávají „plážoví a baroví povaleči“. Nevyhledáváme tedy ty domorodé podmínky u místních obyvatel, které věřím, že poskytují maximální poznání života samotných Maledivců a jsou to jistě hodně zajímavé a přínosné pobyty, pestré, možná i trochu akčnější a dobrodružnější, ale raději volíme pohodlný turistický resort. Přece jen jsme již blízko důchodu, a tedy klidný odpočinek od práce, starostí a ruchu velkoměsta je víc než vítán. Navštívili jsme i jiný resort, Angsana Velavaru.

Opět jsme se nechali přepravit z letiště v Malé, hlavním městě Malediv, na vybraný ostrov hydroplánem. Tentokrát jsme si vybrali vilku ukrytou v zeleni na pláži jen pár metrů od moře. Výhodu proti předchozímu pobytu jsme zaznamenali hned první noc, kdy jsme se výborně vyspali. Moře mi nebouřilo pod postelí celou noc jako u naší první dovolené. Tenkrát jsme měli exkluzivní vilku sice na ostrově, ale přímo na pláži a při přílivu napůl ve vodě. Velkou výhodou tam bylo příjemné soukromí s fantastickým výhledem na tyrkysovou lagunu až z postele. Šplouchání moře bylo ale hodně slyšet. A to už nemluvím o žralocích, těch zubatých mořských potvorách, které se při přílivu proháněly pod ložnicí a téměř se dotýkaly terasy. Tady jsme měli posezení venku před vilkou ukryté před očima kolemjdoucích na malé dřevěné terase obklopeni zelení a s písečnou pěšinkou. Doslova po pár metrech cestičky mezi keři jsme se ocitli u svých lehátek s deštníkem, který ráno otevíral a večer zase sklápěl zaměstnanec resortu. Před námi se otevřela nádherná široká pláž s bílým příjemně teplým pískem a tyrkysovou lagunou. Výhled jsme měli i na vilky na vodě a vzdálený ostrov, za který zapadalo slunce. Pohádkové.

Stejně jako minule jsme si vychutnávali skvělou sprchu pod širým nebem. Abyste rozuměli, k pokoji ve vilce náležela menší zahrada obehnaná vyšší zdí kvůli soukromí s lehátkem a sprchami. Jedna byla uprostřed v zahradě a druhá při vstupu do zahrady, ale pod střechou. Zahrada působila dokonce větší, než jsme měli minule. Byla naprosto báječná. Tady jsme měli opravdu absolutní soukromí, pozorovat nás mohli jen zavěšení netopýři, tedy kaloni v korunách palem nad námi.

I ostatní vymoženosti a příjemnosti tedy služby typu denně měněných ručníků, zvlášť velkých plážových osušek, pravidelně doplňovaný bar na pokoji, denní úklid atd. fungovaly stejně jako v minulém resortu. Vždy si bereme AI – ne umělou inteligenci, ale All Inclusive. Pro nás důležité, že je to včetně veškerého pití. Přece jen doplácet na konci pobytu za spotřebovaný alkohol se nevyplatí tak jako AI a je to bez starostí. Pokud nejste abstinent.

Vybrali jsme si levnější destinaci, a proto jsme neměli v našem AI zahrnuty například výlety lodí a další aktivity jako v tom minulém. Ale nám to nevadilo. Blízký obydlený ostrov jsme minule v rámci nabídky výletů navštívili a stačilo nám to. Byl to tenkrát pro mě velmi překvapující a ohromující zážitek, též jsem jej popsala, i když jsem si v diskuzích pak přečetla, že to tak není. No, ukázali nám jen to, co sami chtěli a přesně tak to na nás zapůsobilo. Proto jsme tentokrát veškeré výlety vypustili.

Co jsme ale zrealizovali, byla krátká vyjížďka lodí k vilkám na vodě. V minulém resortu byly tyto vilky propojeny dřevěnou lávkou s pevninou ostrova. V Angsana Velavaru byly vystavěny nad mělkou vodou dál od ostrova a přístup k nim byl možný pouze lodí. Jejich tradiční Dhoni pendlovala pravidelně v určitých časech, proto jsme se jednou ráno, ještě před snídaní, vypravili se na vilky na laguně podívat.

Chtěli jsme si to užít, dokud nebylo moc horko. Přistáli jsme u dřevěného mola a procházeli jsme se po lávce mezi vilkami. Posuďte sami podle fotek, jak to tam vypadalo. Přiznám se, že to na mě tentokrát nepůsobilo úplně optimisticky, spíše skoro stísňujícím dojmem. Tenhle styl vilek se mi tak moc nelíbil. Je to samozřejmě otázka vkusu a osobního názoru. V minulém resortu byly rozloženy více do prostoru a připadaly mi luxusněji. Můj dojem. Možná vilky nad vodou mnoho lidí ocení, přece jen je tam také super soukromí, fantastické výhledy na modrý oceán a západy či východy slunce, všechny mají soukromé bazénky, přímý vstup do moře atd. Ale ten pocit, kdy můžete brouzdat nádherným jemným bílým pískem a nechávat si nohy omývat teplými vlnkami tyrkysové laguny nebo se ukrýt do stínu exotické palmy, to nenahradí. Jsem navíc pořádný suchozemec a pocit, že jsem nad vodou a všude kolem mě jen samá voda, je mi až nepříjemný. Máme to samozřejmě každý jinak a mnoha lidem se tohle exotické dobrodružství líbí.

Netuším, kolik jich bylo obydlených, působilo to tam trochu opuštěně, a tak nějak tiše, možná bylo ještě moc brzy ráno, ale potkali jsme asi tři rodiny a všichni byli myslím z Číny. K chovaní těchto návštěvníků se ještě dostanu. My z „pevniny“ jsme měli k těmto vilkám volný přístup, ale restaurace jsme mohli v rámci AI využívat jen na ostrově. Obyvatele vilek se samozřejmě přepravovali na ostrov často za písečnými plážemi, což je hlavní zážitek a deviza takových resortů, bílou písečnou pláž prostě nic nenahradí. U svých vilek nad vodou měli jen jednu restauraci, ale směli naopak využívat všechny restaurace a bary na ostrově.

Velmi nerada o někom mluvím negativně, ale o chování Asiatů bych se ráda zmínila. Nevím, jaké máte zkušenosti s těmito lidmi vy, u nás jsou většinou v pohodě, běžní, normální lidé, ale tady v resortu jsem se nestačila divit. V celých skupinách, asi rodiny, jak to mají ve zvyku, se přemisťovali na ostrov každý den. Naštěstí přijeli asi až v druhé půlce našeho pobytu. Chovali se celkem dost drze, zabírali místa na lehátcích, byli trochu hluční, no, prostě jich bylo v tom tichém ráji všude plno. Vrcholem a pro mě absolutně nechutným zážitkem bylo chování jednoho z nich. U jídla, už nevím, jestli snídaně či oběda, si tzv. „odsmrknul“ a vzápětí i „odplivnul“ od stolu rovnou do písku před námi. Fakt hnusný zážitek. Nemohla jsem uvěřit svým očím. A abych je tady nepomlouvala sama, slyšela jsem stížnosti na jejich chování i od jiných a potvrdili mi to překvapivě i v cestovní kanceláři. Prý je takové jejich chování ve světě časté a běžné. Doufám, že to není pravda a tohle byla výjimka. A podivné byly i ty jejich zvyky vcházet do bazénu oblečení od hlavy po paty, zahaleni i v rukavicích a hlavu v klobouku. Pravděpodobně aby se neopálili, protože bílá pleť je u nich vysoce ceněna. Byla jsem takovým chováním vážně šokována, tak mi snad odpustíte, že jsem se zmínila. No, jiný kraj, jiný mrav.

O restauraci a fantastické stravě se nebudu moc rozepisovat. Bylo to hodně podobné tomu, co si můžete přečíst i v mém poměrně detailním popisu stravy a nabídky jídel v minulém resortu. Krásná prostorná restaurace s písečnou podlahou, takže jsme si zase užili dovolenou jen bosky, množství vynikajícího jídla různých chutí, druhů a původu nápaditě a hezky naservírované. Setkali jsme se s asijskou a středomořskou kuchyní s maledivským nádechem. Ohromný byl jejich nápad servírovat a připravovat dobroty a speciality přímo na stole ve tvaru lodi. Vynesli loď na písečnou pláž vedle terasy a s hezkou světelnou výzdobou to byl večer opravdu okouzlující zážitek. Výborná obsluha, velmi příjemné posezení na dřevěné terase restaurace pod širým nebem s naprosto fantastickým výhledem na moře, které přes den hrálo mnoha modrými barvami. Okolo exotické palmy a v blízkosti také modro-modrý bazén. Na pláži, přímo na břehu oceánu stál dřevěný prosklený pavilon připravený pro svatby. Opravdu nádherné, povznášející a uklidňující prostředí. Celý ostrov se dal obejít za patnáct dvacet minut pomalým brouzdáním po břehu moře. Z lehátek u bazénu jsme často pozorovali jejich ochočeného papouška, který volně vzlétal do koruny palmy a blízkého stromu a pak se vracel ke svým chovatelům.

Rozmanitá byla i nabídka vodních sportů a zábavy na moři, stejně jako v minulém resortu. Od šnorchlování, přes vodní lyže, paddle boarding, půjčení kánoe s průhledným dnem, windsurfingu nebo catamaranu, svezou vás na banánu atd. Mohli jste si zakoupit třeba výlet za delfíny, soukromé šnorchlování, potápění, nebo romantický výlet na písečnou lavici – což je samostatný písečný pruh v blízkosti ostrova. Jakýsi mini ostrůvek, kde není nic než pruh písku uprostřed širokého oceánu. A, co třeba i potápění se žraloky? Rozumím, že takový adrenalinový zážitek láká některé dobrodruhy. A jak jsem psala minule, říkají, že tihle žraloci lidi nenapadají. Člověk se musí asi mít na pozoru, ale plavání s mantami a žraloky musí být extra prožitek. A taky je pravda, že jsem o napadení člověka žraloky v těchto vodách ještě neslyšela. Potkáte je v lagunách třeba i přímo u břehů, ale jsou velcí jen tak okolo půl nebo tři čtvrtě metru a většinou vyplašeně od vás odplují. Možná se bojí víc než já.

Pro naše pobavení, tedy k večernímu drinku, se u bazénu na blízké terase vedle baru odehrávala kulturní představení v podobě hudby, ať už zpěvu, hry na saxofon nebo jsme zažili také typickou maledivskou kulturu s jejich bubny a zpěvem.

Prostě přes den plážoví a večer baroví „povaleči“ to mají na takovém ostrově snadné a idylické. Už se opakuji, ale právě ty procházky, opalování, povídání si u skleničky, možná čtení, plavání, pozorování romantických západů slunce, fantastická gastronomie – velmi chutné jídlo, které si nemusíte vařit sami, a dobrou náladu povzbuzující úžasné prostředí plné hřejivého sluníčka a tyrkysové vody s voňavým vzduchem jsou pro nás opravdovým luxusním odpočinkem. Kromě toho nabízeli i lázně s omlazujícími masážemi a procedurami. Chápu i to, že pro někoho to musí být děsná nuda. Ale zároveň si myslím, že i ti aktivní turisté – sportovci si určitě najdou místní posilovnu nebo jiné sportovní vyžití, třeba širokou nabídku vodní zábavy.

Všechno ostatní jsem dopodrobna popsala minule. Pokud budete mít chuť se dovědět více o tomto ráji – pak tady příprava, cesta, objevování, gastronomie, zábava, žádná nuda, delfíni, obydlený ostrov. Ale pochopitelně vše jen z mého osobního pohledu, z toho, co jsme sami s manželem viděli, zažili a naše pocity.

Dnes jsem vám chtěla v tom mrazivém počasí nabídnout pouze odpočinkové a vzpomínkové hlavně obrázkové chvilky.

Tak příjemné snění v teple se skleničkou něčeho dobrého!