Článek
Okolí zámku, vnější nádvoří, příchod k zámku
Pyšná hraběnka
Co by to byl za zámek, kdyby neměl své strašidlo nebo nějakou tu pohádku o zajímavé postavičce z historie. Tak i na tomto zámku, jak praví legenda, měla kdysi žít pyšná a marnivá hraběnka, která se ráda hezky oblékala. Byla velmi ješitná a musela mít vše originální, povyšovala se nad ostatními a jen sama chtěla vynikat a slyšet pouze chválu. Jednoho dne sezvala všechny pekaře a vymyslela, že ji musí upéct šaty, jaké nikdo ještě nikdy neměl. Toho, komu se to povede, prý bohatě odmění. I povedlo se jednomu z pekařů upéci šaty z houstiček a koláčků. Dostal slíbenou odměnu a hraběnka se ihned šla procházet v nových upečených šatech. V takových, jaké svět ještě neviděl. Potkala však žebračku, která ji prosila o almužnu. Hraběnka neměla slitování, ošklivě se na ni utrhla, pohrdlivě pohodila hlavou a pokračovala v procházce. Najednou se však šaty z ní sesypaly a hraběnka zůstala na místě, tak jak ji Pánbůh stvořil. A co horšího. Stará nešťastná žebračka ji proklela a jen to dořekla, pod hraběnkou se otevřela země a hraběnka se propadla. Zem se za ní zase uzavřela. A od těch dob se hraběnka objevuje jako přízrak, který obejde nádvoří a zmizí opět v místech, kde se kdysi propadla. Měla zůstat zakletá tak dlouho, dokud nenapraví své provinění a na to potřebuje někoho, kdo by to vykonal za ni.
Pohled z vnitřního nádvoří s arkádami
Kvůli těmto příběhům spojeným s nádhernými historickými stavbami se rádi touláme po vlastech českých a snažíme se každou sezónu navštívit alespoň dva zámky nebo hrady. Obdivuji je, okouzlují mě svou historií a atmosférou. Líbí se mi procházet zámkem, prohlížet si historický nábytek, obrazy a poslouchat od průvodce komentáře a příběhy z minulosti ať už pravdivé nebo i ty vymyšlené. Pak se za slunečného dne projít překrásnými upravenými zahradami, v nichž v dávných dobách šustily svými róbami šlechtičny.
Obraz Marie Terezie na zámku v Litomyšli
Trochu historie a vznik zámku Litomyšl
Litomyšl, úchvatné renesanční sídlo Vratislava z Pernštejna, jehož základní kámen položil dne 18. března 1568. Datum nebylo vybráno náhodně. V 16. století měly všechny velké stavby své horoskopy a investoři se vždy radili s astrology. Zdá se, že ten den vybrali šťastně. Zámek měl být darem pro Vratislavovu ženu Marii Manrique de Lara ze španělské šlechtické rodiny Mendoza. Pravděpodobně byli spolu šťastni, protože zplodili dvacet svých potomků. Kromě jiného tato šlechtična přivezla sošku, která je dnes všude známá jako Pražské Jezulátko. Sama Marie Manrique de Lara ji pak věnovala své dceři Polyxeně z Lobkovic jako svatební dar.
Nicméně svou historii zámek Litomyšl začal psát mnohem dříve. Kdysi tady stál hrad nebo tvrz rodu Kostků z Postupic a Vratislav jeho části použil při stavbě svého paláce. Panství bylo v držení rodu Kostků z Postupic v letech 1432 až 1547.
Ale úplně první zmínka o hradním sídle v místě dnešního zámku je z Kosmovy kroniky, z roku 981.
Zámek Litomyšl, sgrafito
Lákadla zámku, co si prohlédnout, co rozhodně nevynechat
Překvapila mě především rozlehlost areálu zámku. Na druhou stranu famózně vynikají „psaníčka“ na zdech, tzv. sgrafita s nejrůznějšími motivy, když se člověk procházkou přibližuje k tomuto renesančnímu klenotu. Víte, že mnohá sgrafita jsou původní z 16. století? Je jich přes neuvěřitelných osm tisíc a žádný motiv se prý neopakuje.
Původní zámecké divadlo z konce 18. století a jedna z dochovaných dekorací Josefa Platzera
Dalším lákavým skvostem pro turisty, kteří se sjíždějí z mnoha zemí, je i zámecké divadlo. To začalo psát svou historii na konci 18. století. Tato klasicistní ojedinělá součást zámku se dochovala včetně jevištní techniky. Srovnatelné divadlo se nachází jen v Českém Krumlově a v celé Evropě je takových dochovaných divadel pouze pět.
Z vnitřního nádvoří - krásné arkády
Zámek Litomyšl se nachází na důležitém místě, tedy na hlavní trase mezi Čechami a Moravou a je architektonicky krásným příkladem arkádového renesančního venkovního sídla, jaká vznikala v Itálii. Jeho druhé nádvoří obklopují ve všech patrech arkády, za nimi v bočních křídlech leží obytné místnosti. V jihovýchodním rohu prvního patra je bohatě zdobený portál vedoucí do zámecké kaple. Toto a mnoho dalšího si můžete vyslechnout a prohlédnou při prohlídkových okruzích, které na zámku nabízejí.
Exponáty z expozice
Prohlídkové okruhy
Základním okruhem je Zámek za Valdštejnů s reprezentačními i soukromými místnostmi hraběcího páru, hraběte Antonína I. Z Valdštejna-Vartenberka a jeho choti Kajetány z Fünfkirchen. V této prohlídce vás zavedou i do výše zmíněného původního domácího divadla z roku 1797. Můžete se vydat ale i na výběrový okruh nazvaný Zámek za Thurn Taxisů se vším co k tomu patří. Tedy s vybavením pokojů rodovými předměty Thurn-Taxisů jako nábytkem, obrazy, sklem atd.
Jedna z ložnic na zámku
Mysleli tady i na ty nejmenší se speciálními prohlídkami pro děti nazvané „Za hraběnkou Kajetánou a jejími dětmi.“ Je uzpůsobena pro děti ve věku od 3 do 8 let.
Můžete si však vybrat ještě mezi dalšími neméně lákavými prohlídkami – například Novinky po rekonstrukci, Zámecká kuchyně a věž nebo Vánoční prohlídky. Základní vstupné pro dospělé, zajímavé je, že rozmezí věku se tady uvádí od 25 do 64 let, činí 220 Kč. Pro další kategorie je snížené na 180 Kč. Děti ve věku od 6 do 17 let to mají jen za 70 Kč a mrňousové do 5 let zdarma.
Zámecký pivovar, kde se narodil Bedřich Smetana, pohled k piaristickému kostelu Nalezení sv. Kříže
Slavný rodák Bedřich Smetana a dobře známá obyvatelka Litomyšle Magdalena Dobromila Rettigová
Nemůžu se nezmínit o neodmyslitelné součásti Litomyšle a tou je slavný rodák a náš přední, geniální hudební skladatel Bedřich Smetana. Narodil se v zámeckém pivovaru, je možnost prohlédnout si jeho byt. Také asi všichni známe Smetanovu Litomyšl, což je druhý nejstarší hudební festival u nás. Centrem festivalového dění je právě nádherný areál Státního zámku Litomyšl.
Sice to nemá úplně souvislost přímo se zámkem, ale zmíním se ještě o jedné známé historické postavě. Byla jí Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka, spisovatelka a my ji známe hlavně jako autorku knihy Domácí kuchařka. Strávila v krásné Litomyšli posledních 11 let svého života.
Před zámeckou jízdárnou
Další legendy, pověsti a tajuplné příběhy z dávných dob
Záhady Litomyšle však v úvodu popsanou pyšnou hraběnkou rozhodně nekončí. Zámek má také impozantní, rozsáhle podzemí. Jeho část je zpřístupněna i veřejnosti. Sklepení tady v zámku je velmi zvláštní prostor, který má zvýšené klenuté stropy a nepůsobí tak stísněně. Je tady umístěna i sbírka soch známého sochaře a restaurátora Olbrama Zoubka.
Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže a sochy Olbrama Zoubka
O Bílé paní
A když se poohlédneme po dalších tajuplných příbězích a pověstech, které se k zámku vážou, tou nejstarší legendou bude asi ta o Bílé paní. Paní Adéla byla vyslána na hrad Veveří, kde byla přijata do služby. Na hradě otěhotněla. Tenkrát to byla potupa a společensky velmi nežádoucí, a tak se křivě zapřísahala, aby se propadla, když je „břichatá“. A tak se prý také stalo. A od té doby se zjevuje nikoli na Veveří, ale právě ve svém domově. Potkáte-li ji oděnou v bílé, nosí štěstí, v černé však věští smrt.
Jídelna, zámek Litomyšl
Začarovaný pokoj
Na zámku se údajně nacházela v minulosti místnost, ve které strašilo. Říkali mu očarovaný pokoj. Nikdo v něm nechtěl bydlet, protože se v něm po nocích ozýval šramot jako by někdo přestavoval nábytek. Jednou v něm přespával host, jakýsi šlechtic, který se hostiteli příliš nezamlouval a nebyl mu moc vhod. Ubytoval ho proto v tomto strašidelném pokoji. O půlnoci jej však vzbudila hrozná rána a ten šramot. Přepadla ho hrůza a najednou se ozvalo „Saecula saeculorum“. Vyděšený šlechtic ještě v noci utekl z pokoje a opustil zámek.
Sluneční hodiny, zámek Litomyšl
Po sedmi letech se prý na zámku stavil žebravý mnich a také chtěl přespat. Dostal milodary, a dokonce směl na svou žádost přespat v zámku. Komorník ho však upozornil, že mají jen pokoj, ve kterém straší. Mnich se přesto rozhodl tam přespat. Jakmile začal šramot, pokřižoval se a zeptal se ducha, co žádá. Ozvalo se opět známé „Saecula saeculorum“ (Na věky věků). Mnich odpověděl „Amen“. Duch vykřikl radostí, jásal a děkoval mu za své vysvobození. Od této chvíle všechny zvuky ustaly, mnich spal klidně až do rána a v tomto pokoji již nestrašilo. Četla jsem, že dle psychotronika, pana Stanislava Brázdy, je pověst pravdivá. Že prý mohl někdo v tomto pokoji zemřít násilnou smrtí a až mnich dokázal nešťastného ducha osvobodit. No, krásně se to čte i poslouchá, ale nevím.
Příchod k zámku a sgrafita
Záhada pěti G
Přidám vám ještě jednu na konec. Někde v rohu druhého patra zámku se nachází nástěnná malba zobrazující postavu muže v kroji ze 16. století. Má na sobě zvíře ovinuté kolem krku, které je podobné kočce. Nad touto postavou je namalováno pět písmen „G“. Tato záhada dosud nebyla rozluštěna, ale dle pověsti ten, kdo ji rozluští, najde prý ukrytý poklad.
Připomínka setkání prezidentů
Národní kulturní památka i součást světového dědictví UNESCO
Zámek i s areálem kolem je národní kulturní památkou a od roku 1999 také památkou na seznamu světového dědictví UNESCO. A taková zajímavost na závěr – dočetla jsem se, že Nizozemská letecká společnost KLM Royal Dutch Airlines svá letadla pojmenovává podle památek UNESCO. Jeden z jejich dálkových Boeingů nese název „Litomyšl Castle“. Milé, že.
Pokud jste milovníci zámků a hradů, určitě se tam zajeďte podívat. Za procházku stojí kromě zámku i samotné město Litomyšl. Sama bych se tam ráda vrátila co nejdříve.
Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže a zdi zámku
Zdroje: návštěva zámku
