Ze dvou rukou– krása a pastelová keramika na Berounských hrnčířských trzích

Vymýšleli jsme, kam bychom pokračovali s karavanem po našich vlastech českých a protože jsme měli dvě milá setkání přímo v Berouně, vydali jsme se nejdříve sem, do kempu. Zjistili jsme, že se zrovna o tomto víkendu konají tradiční hrnčířské trhy. A navíc tento sympatický kemp je umístěn velmi blízko centra města, hned u řeky. Nebylo moc plno, ale kemp se zázračně naplnil a ožil v pátek večer, evidentně kvůli trhům. Zaparkovali jsme v kempu, vyřídili potřebné formality a zbytek odpoledne jsme trávili již procházkou po centru města a jeho blízkém okolí. Jedním z důvodů byly i nostalgické vzpomínky mého muže na čas vojenské služby strávený v Berouně.

Druhý den, tedy v sobotu, první den konání trhů, jsme kolem poledne příjemnou několikaminutovou procházkou podél řeky došli z kempu pohodlně až k lávce pro pěší přes Berounku a ocitli se v kouzelné uličce Na Ostrově vedoucí přímo k Husově náměstí. Ostrov, na němž jsme se ocitli, spojuje s náměstím další, tentokrát krátký most. Řeka tu vytváří rozdvojením koryta ostrůvek, na němž naleznete například Cafe Creperie s výbornými palačinkami nebo skvělá jídla a výborné černé pivo v Kozlovně Beroun.

U pěší lávky přes řeku jsme se pokochali pohledem na rodinku nutrií a kachny na břehu, prošli jsme hezkými zákoutími uličky Na Ostrově a dolní neboli Pražskou branou ze 13. století a ocitli jsme se v centru dění. Včera téměř prázdné náměstí dnes žilo a bublalo lidským mumrajem. Na husto postavené stánky byly obležené lidmi, kteří si tu prohlíželi a vychutnávali krásu ruční práce. Celá ta masa lidí se pomalu přelévala nahoru a dolů náměstím a mezi stánky.

Hrnčířské trhy v Berouně začaly v roce 1997, kdy první „hrnčířské trhy“ zorganizoval místní výtvarník a keramik Vladimír Izbický. Pořádají se dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Přilákají velké množství prezentujících – keramiků, hrnčířů, uměleckých řemeslníků nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Letos se účastnilo kolem dvě stě vystavovatelů z toho asi třicet zahraničních, nejpočetnější skupiny z Maďarska, Slovenska, Polska i z Německa, Bulharska a poprvé i ze Slovinska.

Keramika a porcelán tvořily původní osu trhů, které se konaly na podzim. Jarní varianta, pojmenovaná Hrnčířské a řemeslné trhy, byla přidána v roce 2003 pro rozšíření nabídky o další umělecká řemesla. Vladimír Izbický se snaží připomenout význam cechu hrnčířského v Berouně, trhy pomáhají udržovat tradici berounské keramiky a řemesel a jsou součástí Dnů evropského dědictví – tedy nejen obchodního, ale i kulturního a historického významu pro město.

V den konání hrnčířských trhů však bylo zaplněno lidmi nejen samotné náměstí, ale i nejbližší okolí a přilehlé uličky jako třeba Kolářská. Atmosféra byla naprosto pohodová. Trhy by samozřejmě bez hudby a dobrého jídla a pití být nemohly. Proto tu kromě prodeje keramiky a jiných řemeslných výrobků bývají hudební či kulturní vystoupení, spousta dobrot k ochutnání, program pro rodiny. Například výbornou kávu nabízí keramička Anderlová Ika Eva, která kávu připravovala do hrníčku z své dílny.

Prošli jsme i  kolem stánku keramika Radosty Jana z Keramiky u kočků, který připravoval pravé topinky s česnekem. Nechyběly řecké speciality, olivy a sýry ze Středomoří, oblíbené domácí langoše, slané a sladké koláče, domácí tortilly plněné masem nebo zeleninou a sýry, chutné burgery a hotdogy, indická a thajská kuchyně, my jsme si pochutnali na klasickém grilovaném kuřeti. Do vinařského koutku nás zvali na burčák a oceněná vína hlavně vinaři z Moravy.

U stánků jste mohli obdivovat keramiku, porcelán, porcelánové dekorace, umělecké řemeslo jako dřevo zpracování, textil, šperky, mýdla, přírodní kosmetiku a další. Konkrétně nechyběla keramika od hrnků na čaj a kávu, celých čajových souprav, misek různých velikostí, tvarů a barev, talířů, moderních i historických džbánů, po nekonečnou fantazií oplývající vázy a mnoho dalších užitkových či uměleckých předmětů včetně vánočních svícnů.

Objevila jsem dokonce porcelánové šperky a drobnou dekorativní keramiku. V prodeji byly velké či malé, interiérové nebo exteriérové sochy a sošky, zahradní keramika, pítka pro ptáky, květináče, fontány a mnoho dalšího.

Mile mě překvapily i krásné keramické květiny, ať už s drobnými nebo obřími květy. Větší sochy byly vystaveny na travnaté ploše uprostřed Husova náměstí, kde také letos proběhla soutěž „Zahradní keramika“. Lidé již v ulici Na Ostrově kupovali u stánků burčák a langoše, oblíbené sladké trdlo a zastavovali u nabídky drobné keramiky, korálků a zájem byl dokonce i o použité zboží v obchůdku „antik“, kde se konal malý bleší trh.

Hrnčířské trhy v Berouně se staly báječnou společenskou událostí a místem setkání a  radosti desítek tisíců lidí nejen z Berouna a blízkého okolí, ale z celé republiky. A musím zmínit i mou nostalgickou vzpomínku, že jsme jezdívali kdysi na tyto trhy již v jejich počátcích, tehdy ještě i mé děti byly malé. A jsem moc ráda, že jsem se sem mohla znovu podívat. Vedle stánků s keramikou a jídlem či pitím byly zaplněny lidmi i všechny restaurace, předzahrádky a útulné kavárny. Kamenné butiky a obchůdky nabízely své zboží výjimečně přímo na chodnících.

Na Hrnčířské trhy v Berouně se lidé rádi vracejí, jsou slavností řemesla, takovým spojením tradice s uměním, místem setkávání a zábavy. Umělecké i užité řemeslo, keramické tvary, porcelán, barvy i materiály od jednoduchých hrníčků po exkluzivní autorská díla -to vše je součástí jedinečné atmosféry. Jsou důkazem, že i v době digitalizace moc rádi oceníme ručně vytvořenou krásu, lidskou práci i autenticitu.

Vřele doporučuji se na tyto trhy alespoň jednou podívat. A nezapomeňte ochutnat místní speciality připravované nejen místními řemeslníky a užít si atmosféru s vůní keramiky, hlíny, hudbu i tvůrci při práci.

Zdroje: osobní návštěva, stránky kudy z nudy

https://htberoun.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_br%C3%A1na_(Beroun)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A1_br%C3%A1na_(Beroun)