Článek
Minule jsem psala, že jsme se vypravili s karavanem na Jesenicko. S našimi přáteli, které jsme po dlouhé době navštívili, jsme si udělali moc pěkný výlet na Dalimilovu rozhlednu, o níž jsem vám vyprávěla již minule. Teď můžu pokračovat, protože druhý den jsme se nakonec i přes protesty mé bolavé paty rozhodli ještě pro jeden výšlap, tentokrát trochu kratší, na Čertovy kameny. Po pozdní snídani jsme vyšli pěšky z Raisovy ulice v Jeseníku, z níž je to nahoru kolem 2,5 km. Řekli mi jen jako překvapení, že jdeme na Čertovy kameny a já netušila, co mám čekat. Byla jsem zvědavá, proto jsem statečně šlapala do kopce.

Cestou do kopce - informace o historické těžbě zlata
Věděli jste, že se tady kdysi těžilo zlato?
Prošli jsme podél velké louky a zahrad až na cestu, která nás měla dovést k cíli naší dnešní procházky. Napojili jsme se na žlutou turistickou značku vedoucí k rozcestníku Pod Čertovými kameny a pokračovali jsme převážně lesem. Člověk najednou vnímá a slyší hlavně vlastní kroky a šumění stromů. Les krásně voněl a byl svěží. I tento den se počasí, stejně jako při našem minulém výletě na Dalimilovu rozhlednu, rozhodlo nás odměnit nádherným letním dnem s teplotami kolem 25st C po dlouhodobých a zničujících letních vedrech. Cestu nahoru jsme si trochu zkrátili lesní pěšinou, která byla sice strmější, ale zase jsme se díky ní dostali rychleji vzhůru.

Místy se cestou nahoru otvíraly výhledy do kraje

Naučná stezka Zlatý Chlum, jak vypadají ve zdejším lese po staletích ty středověké šachtice a kutací jámy
Právě tady jsme narazili na zajímavé pozůstatky staré těžby zlata. V lese se mezi stromy objevují propadlé středověké šachtice a kutací jámy. Dnes už nevypadají jako díla lidských rukou. Příroda je za staletí zarostla a zahladila natolik, že v terénu připomínají hluboké příkopy, jámy nebo zvláštní terénní vlny a krátery. Člověk by kolem nich klidně prošel, aniž by tušil, co se zde kdysi odehrávalo. Jak jsem se později dozvěděla, právě touto oblastí vede také Hornická naučná stezka Zlatý Chlum, která připomíná dlouhou historii hornictví v okolí.

Pastva pro oči - krásný kraj

Přivítání u chaty Čertovy kameny
Chata Čertovy kameny a kamenná vyhlídka
Když jsme došli k Čertovým kamenům, tedy k chatě s restaurací a ubytováním, těšila jsem se, že si odpočinu a dáme si kávičku, něco k pití a možná nějakou dobrotu, ale vyvedli mě z omylu.

Chata Čertovy kameny

Čert hlídající venkovní posezení u chaty
Za chatou Čertovy kameny se totiž ukrývá vyhlídka, na kterou je potřeba vystoupat přímo po skále. Čertovy kameny se nachází v nadmořské výšce kolem 690 metrů a tvoří je mohutné skalní útvary z vyvřelého pegmatitu. Samotná skalní stěna je dlouhá asi sto metrů a místy dosahuje výšky několik desítek metrů, uvádí se, že nejvyšší až 40 m.

Kousek za chatou je přístupová cesta ke skalní vyhlídce
Nečekejte ale žádné pohodlné schody - na některých místech pomáhají řetězy, kterých se člověk při výstupu přidržuje. Není to dlouhé, ale opatrnost je na místě, zvlášť pokud je skála mokrá. Kluzká dnes nevypadala, ale chvíli jsem tam stála, nevěřícně zírala na skálu a hlavou mi běželo: „Tak na tohle mám já, která se bojím výšek, šplhat jako kamzík?“ Nebudu to natahovat, s manželem jsme se koukli na sebe a nebylo zbytí, naši přátelé už kráčeli jakoby nic před námi po stoupající kamenné „stezce“ či přírodních schodech. Odvážně a trochu váhavě jsme je tedy následovali.

Lákavá cesta?
Výhled opravdu stál za to
Když jsme překonali náš strach a vystoupali a kus i vyšplhali nahoru na skálu, měli jsme najednou pod sebou Jeseník, Českou Ves, Písečnou a široké okolí jako na dlani. Z výšky se otevřel pohled do údolí řeky Bělé, na okolní kopce a Rychlebské hory. Při dobré viditelnosti se oči mohou zatoulat prý až směrem k Polsku. Člověk jen stojí, dívá se a dýchá, chvíli nemá potřebu nikam spěchat. Očima jsem hladila špičky urostlých jehličnanů a kochala jsem se těmi fantastickými širokými výhledy do zelené krajiny poměrně dlouho. Nakonec jsme museli uvolnit místo dalším přicházejícím turistům, protože na samotné vyhlídce může být najednou pouze 6 lidí.

Nahoře nás čertovská skála odměnila takovým výhledem
Přesně takové okamžiky mám na výletech nejraději. Nejde jen o to někam dojít. Jde o tu cestu, během které se mění okolí, o chvíli, kdy se nahoře otevře les a vy získáte ten báječný pocit, jo, tak jo, tohle stálo za to!
Pověsti o Čertových kamenech
Jak název napovídá, jsou Čertovy kameny spojeny i s pověstmi o temných silách působících kolem skal. Jedna taková báchorka vypráví, že se tu můžou za každou skálou objevovat čerti, kteří lákají lidi na poklad. Vznik skaliska Čertovy kameny objasňuje jiná legenda o čertovi, který se pokusil srovnat krajinu, ale podařilo se mu to jen směrem do Polska, zatímco zbytek hor jeho snažení odolal. Měl to po čertovi žádat uhlíř, který se tu usadil a nechtělo se mu těžké klády tahat do kopců. Dokonce za to uhlíř čertu upsal duši své dcery. Když ale čert prohrál a vztekle se odrazil, zanechal prý po sobě otisk kopyta. Představuje ho kruhová prohlubeň pod vrcholem. Na nedaleké protilehlé skále je prý dobře patrný otisk pekelníkovy tváře a skála nese název Pekelník.

Krásné, že
Ten skvělý pocit z výletu, zase jeden hezký den
Cestou zpět jsme už šli pohodlně po asfaltové cestě, která nás postupně dovedla také ke Karlovu prameni. Stojí tam hrníček, můžete se cestou osvěžit. Pramen u cesty má kamenné obezdění a je novodobým dílem, které vzniklo jako pocta dlouholetému místnímu revírníkovi Karlu Ščudlovi. Po předchozím stoupání byla cesta z kopce příjemná změna, cesta pomalu ubíhala dolů a my jsme si mohli vychutnat les a klid kolem sebe.

Výhled do širého okolí nádherný, pohled dolů pro mě nic moc
Čertovy kameny nejsou místem, kde by člověk musel strávit celý den. Tenhle výlet se dá prý krásně spojit s dalšími místy v okolí, třeba pokračovat na Zlatý Chlum. Zlatý Chlum je vrchol s 891 m n.m. ležící ve Zlatohorské vrchovině. Poblíž vrcholu se nachází kamenná rozhledna, my jsme však byli na severním úbočí Zlatého Chlumu a vystačili jsme si se skalami, výhledem a příjemným pocitem z toho, že jsme zase jednou vyrazili někam, kde bylo krásně.

Tudy jsem musela prolézt
Někdy prostě člověk nemusí plánovat žádnou velkou túru, aby si užil pěkný výlet. Stačí se vydat kousek za město, nechat za sebou poslední domy a pokračovat vzhůru do lesa. Přesně takový byl náš výšlap na Čertovy kameny nad Jeseníkem.

Cestou dolů jsme se vyhýbali dalším turistům, ale šlo to dobře - už jsem se těšila na to kafe
Zdroje: absolvování výletu na Čertovy kameny, internetové stránky Jeseníky, internetové stránky Chalupa Johann, internetové stránky středočeského Českého rozhlasu
https://www.zlatychlum.cz/historicke-lozisko-zlata/





