Článek
Jasně, já vím, určitě si tenhle scénář nikdo z vás nepředstavoval doopravdy. Ale zamysleli jste se někdy skutečně nad tím, jak to ve vesmíru může vonět (nebo smrdět, to nechám na vás, i vůni benzínu spousta lidí miluje)?
Čich jako nositel vzpomínek
Pachy mají neuvěřitelnou schopnost vyvolávat vzpomínky. V našich nosech najdeme stovky čichových receptorů, které jsou evidentně celé žhavé, aby nás přenesly zpátky do dětství. Jakmile se totiž nadechneme, pachy se dostanou do čichové kůry, pak do amygdaly (podílí se na vytváření emocí) a dál do hipokampu (uložiště vzpomínek). Tam se vzpomínka na konkrétní vůni uloží a je připravena po desítkách let vyplout na povrch.
Úplně s přehledem se vám tedy může stát, že projdete na pouti kolem stánku s cukrovou vatou, a najednou je rok 1991, vy sedíte dědovi na ramenou a křičíte mu do ucha, že ještě jednou ta autíčka určitě zvládne.
Vůně nás přenesou zpět v čase Zdroj: Tetyana Kovyrina
Na co tedy mohou vzpomínat astronauti?
K Mezinárodní vesmírné stanici moc popisů nemáme, ale zdá se, že po fialkách to ve vesmírných interiérech nevoní. Podle astronautky Samanthy Cristoforetti tam přetrvává „zvláštní zápach“. Nechává tak vlastně zcela na naší fantazii, abychom si ho představili. Speciálně se prý ale máme vyhýbat toaletám a lodím převážejícím odpadky. Nechám to tedy na vás, ale já si to představovat nechci. Trochu však zmírním vaše obavy, pokud se tam chystáte, protože Samantha dál dodává, že si na ten zápach brzy zvyknete.
Na Měsíci jako po bitvě
Pojďme vytáhnout paty a projít se po Měsíci. Harrison Schmitt z Apolla 17 vstoupil na Měsíc roku 1972 a zdejší „vůni“ popsal jako střelný prach. Zároveň se nechal slyšet, že „zápach spáleného střelného prachu se nám pravděpodobně vryl do paměti mnohem silněji než jiné srovnatelné pachy“. Vidíte? A jsme zase u těch živých vzpomínek. Chudák Schmitt také otekl, takže měl dokonce nejspíš alergickou reakci.
Ostatní astronauti občas popisují zápach podobný spálenému steaku. Že bychom přece jen nakonec našli nějaký ten Restaurant na konci vesmíru…?
A co když se vydáme ještě dál?
Začneme něčím příjemnějším – Molekulární mračno Sagittarius B2 voní po rumu, za což může ethyl-formiát neboli ethylester kyseliny mravenčí.
Sagittarius B2 – Ideální místo na vesmírnou párty Zdroj: Eso.org
Jupiter taky asi nebude špatný, protože si přičichnete k mandlím, a to díky přítomnosti kyanovodíku.
Titan, největší měsíc Saturnu, voní po benzínu, kapalné uhlovodíky tady totiž tvoří olejovitá jezera a řeky.
Mars, Venuše a Uran budou planety pro opravdové fajnšmekry – můžete tu díky přítomnosti sirovodíku cítit prdy a shnilá vejce.
Nevím, jestli Neil Armstrong nebo Buzz Aldrin rádi stříleli, ale jsem si jistá, že pokud někdy vstoupili na střelnici, určitě se jim vybavila vzpomínka na jejich první kroky po Měsíci.
Zdroje
