Článek
Po několika letech distancování se na délku tyče tu máme Vánoce a čas tradičních mumrajů. Chtěla jsem si udělat radost a koupit si čajovou kolekci, protože během roku je výběr značně omezený a vlastně ani nevím, jestli se během roku někde čajová kolekce koupit dá. Včera jsem měla výjimečně volno, a po dvou náročných víkendových nákupech mě napadlo, jak asi krámy vypadají během pracovního dne. Je sice před Vánoci, ale to nic nemění na tom, že jsem měla velká očekávání ohledně prázdných uliček a nulových front u kas. Nikoho asi nepřekvapí, že po páté večerní není doporučeno nakupovat lidem nervózním, introvertům a slabším povahám.
Už je to skoro půl roku, co jsem „nákupák“ na okraji Prahy navštívila a upřímně mě zajímalo, jestli se za tu dobu cokoli změnilo, tzn. jestli někdo třeba zkrachoval, nebo byl nahrazen. S klidným svědomím mohu říct, že obchůdků před Vánoci přibylo. Mám na mysli takové ty stánky, kde si můžete koupit ozdůbky na stromeček, palčáky nebo mezizubní kartáček. Méně místa a víc lidí je podle mě skvělá kombinace.
Uprostřed centra mají zajímavě udělanou výstavku s názvem „Ladovo městečko“, kde si člověk může prohlédnout kostýmy z pohádky Hrátky s čertem a přečíst si pár věcí o panu Ladovi. Také jsem se tam úspěšně nechala pokašlat dvěma dětmi. Což je podle mě taky báječná kratochvíle. Před hypermarketem jsem ještě procházela kolem knihkupectví. Dva poznatky. První – čas v obchodech všeho druhu ubíhá výrazně rychleji než mimo ně. V knihkupectví jsem strávila víc času, než bylo očekávání a počet lidí v hypermarketu se během té doby markantně zvýšil. Druhý – mají ve slevě plno knih, včetně těch o Třetí říši, jedna z nich se dokonce jmenovala Třetí říše. Nejsem zastáncem nacismu nebo pána s knírem a tikem v pravici, ale název „Třetí říše ve slevě“ mi přijde dost poutavý. Jen nevím, o čem by film/kniha/podcast pojednávaly, případně kdo by se jejich realizace ujmul.
Když jsem se konečně dostala do obchodu (jehož název se nápadně rýmuje se slovem glóbus), mohla jsem jen konstatovat, že množství lidí překročilo (pro mě) únosnou hranici. A nakonec ani žádnou zajímavou čajovou kolekci neměli. Místo ní jsem vzala dvě vykrajovátka na perníčky.
Poučení? Obecně žádné. Pro mě možná to, že do Vánoc budu navštěvovat krámy jen zřídka, abych nikoho nestresovala. Především kolegy nerváky. Ale hlavně sebe.
