Článek
Muriel Morrisová se narodila v roce 1901 v Chicagu. Její rodiče byli zámožní průmyslníci a v dětství jí nic nechybělo. Přesto, nebo možná právě proto, se mladá Muriel začala zajímat o radikální názorové proudy. V roce 1918 se zapsala na Wellesley College a část svého kapesného posílala přátelům v poválečné Evropě.
V roce 1922 odjela do Evropy, navštívila Itálii (která byla v té době na pokraji fašismu) a strávila dva roky studiem na Oxfordské univerzitě. V roce 1926 přijela do Vídně a fascinována průkopnickým rozvojem psychoanalýzy Sigmunda Freuda doufala, že bude analyzována od něj samotného.
Excentrická Američanka zůstala bez podezření
Když Muriel přijela do Vídně, zemi řídila Socialistická demokratická strana. Rakousko procházelo velkými změnami, včetně staveb nových bytových projektů, škol a vytváření nových pracovních zákonů, které slibovaly lepší pracovní podmínky a život dělnické třídy.
Psychoanalýza byla v té době novou a poněkud avantgardní disciplínou a Muriel chtěla této nové vědě lépe porozumět. Navzdory jejím prosbám ji Sigmund Freud odmítl analyzovat osobně a místo toho ji odkázal na jednu ze svých kolegyň, Ruth Mack Brunswickovou. Obě ženy sdílely zájem o psychoanalýzu a politiku a Muriel se rozhodla, že chce pokračovat v dalším studiu.
V polovině 30. let se Muriel ve Vídni usadila. Vlastnila několik nemovitostí v Rakousku a studovala na zdejší univerzitě. Současně začala využívat svého vlivu a kontaktů k pokusům o pašování Židů ze země. Přesvědčovala britské rodiny, aby mladým ženám poskytly práci v domácnosti, která by jim umožnila opustit zemi, a sama poskytovala místopřísežná prohlášení k získání amerických víz pro židovské rodiny.
Pomáhala pašovat pasy, doklady a peníze lidem v nouzi, ukrývala lidi ve své chalupě, falšovala úřední dokumenty a zprostředkovávala ilegální přechody hranic do Československa. Bohatou, lehce excentrickou americkou dědičku nikdo nepodezříval ze spolupráce s odbojem. V roce 1936 navázala vztah s vůdcem rakouských revolučních socialistů Joem Buttingerem, do kterého se zamilovala. Sdíleli stejné politické názory a ona ho po určitou dobu ukrývala ve své izolované chatě v Sulzu.
Muriel Gardinerová v roce 1934, kdy začala svou kariéru v rakouském odboji.
V březnu 1938 vtrhli nacisté do Rakouska v rámci tzv. anšlusu. Murielina práce najednou nabrala na důležitosti , protože se život rakouských Židů pod novým nacistickým režimem rychle zhoršoval. Práce pro odboj se také stala nebezpečnější a odhaleným hrozily přísné tresty. Muriel se v roce 1938 podařilo dostat Buttingera, který byl v té době již jejím manželem, a jejich malou dceru z Rakouska do Paříže. Sama ale zůstala ve Vídni, údajně proto, aby dokončila lékařské zkoušky, ale také proto, aby pokračovala v práci pro odboj.
Gestapo, nacistická tajná policie, tou dobou již pronikalo do všech částí rakouské společnosti. Přesto zachovávala chladnou hlavu, zaměřovala se na pasování pasů, aby pomohla dostat židovské rodiny přes hranice a dávala peníze těm, kteří je potřebovali.
Ze solidarity s Židy, s nimiž žila a pracovala, se Muriel na vídeňské univerzitě přihlásila jako Židovka. Její otec byl skutečně Žid, což z ní v očích mnohých činilo Židovku (etnicky, i když ne nábožensky). V roce 1939 úspěšně složila závěrečné lékařské zkoušky a natrvalo opustila Rakousko.
Válečná léta
Když 1. září 1939 začala druhá světová válka, byla Muriel s rodinou v Paříži. Neměli iluze o nebezpečí a moci nacistů a uprchli v listopadu 1939 do New Yorku. Jakmile se Muriel vrátila do New Yorku, začala pomáhat německým a rakouským uprchlíkům tím, že jim poskytovala ubytování, aby si mohli začít budovat nový život. Zároveň využila svých kontaktů v Americe a Rakousku, aby se pokusila požádat o co nejvíce nouzových víz pro ty, kteří z Rakousku ještě chtěli uprchnout. V roce 1945 se vrátila do Evropy jako členka Mezinárodního záchranného výboru.
Život po válce
Muriel pracovala v Americe dlouhá léta jako psychiatrička a ve svém oboru byla velmi uznávaná. Přátelila se s dcerou Sigmunda Freuda Annou, která byla sama uznávanou psychiatričkou, a po válce se obě sblížily. Byla to právě Muriel, kdo pomohl financovat vznik Freudova muzea v Londýně, aby byl zachován dům, v němž Freud zemřel a Anna dlouhá léta žila.
Jane Fondová (vlevo) a Vanessa Redgraveová jako titulní hrdinky ve filmu Julia z roku 1977, který byl adaptací příběhu pravděpodobně založeného na životě Gardinerové.
Není asi překvapením, že Murieliny pozoruhodné činy z 30. let 20. století se staly téměř legendárními. V roce 1973 vydala Lilliam Hellmanová knihu s názvem
Pentiemento, jejíž hlavní postavou byla americká milionářka, která pomáhala v rakouském odboji. Mnozí se domnívali, že Hellmanová použila ve své knize Murielin životní příběh bez jejího svolení, ačkoli to popřela.
Muriel, povzbuzená smyšleným líčením svého života, nakonec napsala vlastní paměti,
Krycí jméno: Mary, aby zaznamenala své zážitky a činy. Zemřela v New Jersey v roce 1985. Těsně před tím byla vyznamenána rakouským Čestným křížem I. třídy poté, co se její činnost v odboji dostala na veřejnost.
Zdroje: encyclopedia.com, NYTimes, TheGuardian
