Článek
Hess se narodil jako Rudolf Walter Richard Hess v roce 1894 v egyptské Alexandrii jako syn bavorského velkoobchodníka a exportéra. Do Německa se s rodinou přestěhoval až ve svých čtrnácti letech. Když v roce 1914 vypukla první světová válka, narukoval jako pěšák do 7. bavorského polního dělostřeleckého pluku, byl několikrát raněn a v roce 1915 získal Železný kříž.
Fritz Hess, bohatý německý průmyslník a Rudolfův otec.
Hess, který sdílel Hitlerův názor, že neúspěch Německa ve válce v letech 1914-18 byl způsoben spíš spiknutím Židů a bolševiků než vojenskou porážkou, vstoupil v roce 1920 do nacistické strany a rychle se stal Hitlerovým přítelem a důvěrníkem. V listopadu 1923 byl po Hitlerově boku při Pivním puči, neúspěšném pokusu nacistů převzít kontrolu nad vládou v Bavorsku. Zatímco si dvojice odpykávala trest ve vězení za pokus o převrat, pomáhal Hess Hitlerovi napsat knihu Mein Kampf, která se stala základem politické platformy nacistů.
Po převzetí moci nacisty v roce 1933 byl Hess jmenován zástupcem Vůdce. Kromě toho, že vystupoval Hitlerovým jménem při projevech a shromážděních, podepsal také většinu zákonů, které zbavovaly německé Židy jejich práv.
Hess se s vévodou z Hamiltonu setkal na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 a dozvěděl se, že vévoda je členem krajně pravicové skupiny, která má zájem na „německo-anglické dohodě“. Doufal, že mu Hamilton zprostředkuje schůzku s králem Jiřím VI. a věřil, že se mu ho podaří přesvědčit, aby propustil Winstona Churchilla z funkce premiéra. Pak by mohla Británie uzavřít mír s Německem a obě země by mohly spojit své síly proti Sovětskému svazu.
Ve výšce 1829 metrů nad zemí a ve vzdálenosti 48 kilometrů od vévodova sídla nedaleko Glasgow vyskočil Hess z Messerschmittu, který sám pilotoval, a na padáku se bezpečně snesl na zem. Jeho prvním kontaktem byl skotský farmář, kterému Hess anglicky sdělil „Mám důležitou zprávu pro vévodu z Hamiltonu.“
Vrak Messerschmittu Bf 110D Rudolfa Hesse po havárii u Bonnyton Moor ve Skotsku 10. května 1941.
Při následném výslechu ve vojenských kasárnách navrhoval, aby Britové umožnili Německu ovládnout Evropu, za což by byly britské državy v bezpečí před možným útokem Adolfa Hitlera. Trval na tom, že německé vítězství ve válce je nevyhnutelné a vyhrožoval, že pokud nebude jeho velkorysá mírová nabídka přijata, britský lid zemře hlady v důsledku blokády země.
Hitler rychle vydal prohlášení, že jeho zástupce je duševně narušený a „trpí halucinacemi“. Hesse okamžitě zbavil všech hodností, které v Říši zastával, včetně členství ve straně, a tajně nařídil, aby byl v případě návratu do Německa zastřelen.
Hessovy mírové návrhy se nesetkaly ze strany britské vlády s žádnou odezvou a až do konce války byl vězněn.
V roce 1946 byl poslán k soudu do Norimberku, kde byl zproštěn obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, ale odsouzen za zločiny proti míru.
Ve své závěrečné řeči před soudci nadále projevoval loajalitu Hitlerovi a prohlásil „Bylo mi dopřáno po mnoho let žít a pracovat pod vedením největšího člověka, kterého můj národ za tisíc let své historie vychoval. I kdybych mohl, nevymazal bych toto období ze své existence. Ničeho nelituji. Kdybych stál znovu na začátku, jednal bych znovu jako tehdy, i kdybych věděl, že na konci budu hořet na hranici.“
Rudolf Hess v norimberském vězení.
Byl odsouzen k doživotnímu vězení a spolu s dalšími nacistickými vůdci poslán do věznice Spandau v Berlíně. Po roce 1966 zde byl jediným a zároveň posledním vězněm. Hess zde byl držen pod označením „vězeň č.7“. Pokaždé mu bylo odepřeno podmínečné propuštění a 17. srpna 1987 se ve věku třiadevadesáti let oběsil v areálu věznice. Po jeho smrti byla věznice zbourána, aby se z ní nestala neonacistická svatyně.
Zdroje: Britannica, History, TheHistoryPress
