Článek
Pojmenovali ji Amonute, říkali jí Matoaka. Narodila se pravděpodobně někdy mezi lety 1595 a 1596 jako dcera náčelníka Powhatanů. Její přezdívka „Pocahontas“ měla údajně znamenat „ta hravá“. Soudobé zprávy popisují Pocahontas jako velmi bystrou, zábavnou a všemi oblíbenou.
V květnu roku 1607 dorazili do Virginie evropští osadníci, aby zde založili kolonii Jamestown. Angličtí kolonisté nebyli na život v Novém světě připraveni a rychle je oslabila horečka a hlad.
Mezi prvními osadníky byl i kapitán John Smith, který měl mít na odkaz Pocahontas zásadní vliv. Smith se poprvé setkal s dvanáctiletou Pocahontas, když byl několik týdnů po příchodu prvních kolonistů do oblasti zajat. Byl předveden před Velkého Powhatana a domníval se, že bude popraven. Pocahontas však podle jeho slov zasáhla a nakonec s ním bylo zacházeno velmi laskavě.
Ikonická kniha Johna Smithe „Ould Virginia“. Mapa zahrnuje oblast, kterou poprvé osídlil Walter Raleigh v dnešní Severní Karolíně.
Po těchto událostech měl Smith mezi Powhatany zvláštní postavení. Předpokládá se, že byl adoptován jako syn náčelníka a považován za respektovaného vůdce. Říkalo se, že díky silnému poutu mezi náčelníkovou oblíbenou dcerou a Smithem mohla anglická osada koexistovat s původními obyvateli.
Napětí narůstá
V roce 1609 sužovalo kolonisty sucho, hlad a nemoci. Jejich přežití bylo stále více závislé na Powhatanech, od kterých potřebovali hlavně dodávky potravin.
Smith byl v této době zraněn při výbuchu a v říjnu 1609 se vrátil na léčení do Anglie. Pocahontas však bylo sděleno, že je Smith po smrti. S jeho odjezdem se vztahy mezi kolonií a domorodci značně zhoršily.
V roce 1610 se Pocahontas provdala za Kocouma, pravděpodobně příslušníka jiného domorodého kmene, a anglickým osadníkům se vyhýbala. Když Pocahontas přestala být pomyslnou spojkou mezi koloniemi a indiánskými kmeny, začalo se mezi oběma kulturami zvyšovat napětí. V následných konfliktech bylo několik anglických kolonistů uneseno Powhatany. Angličanům se proto únos náčelníkovy dcery zdál jako dokonalá forma odplaty, a tak Pocahontas vylákali na loď a unesli ji do Jamestownu. Za její návrat požadovali jídlo, propuštění zajatců a navrácení svých zbraní.
V zajetí strávila Pocahontas nějaký čas s katolickým knězem, který ji učil anglicky a kázal svou víru. Posláním kolonistů v Americe bylo evangelizovat a obracet domorodé obyvatelstvo na křesťanství. Doufali proto, že pokud se jim podaří Pocahontas konvertovat, budou ji následovat i ostatní členové kmenů.
Pocahontasin křest byl oslavován jako budování kulturního mostu. Je ale také pravděpodobné, že Pocahontas (nyní již Rebecca) cítila, že jen díky přijmutí nové víry bude mít šanci na přežití.
Anton Hohenstein: Svatba Pocohontas s Johnem Rolfem, litografie 60. léta 19. století.
V domě kazatele se Pocahontas seznámila s dalším anglickým kolonistou, plantážníkem tabáku a vdovcem Johnem Rolfem. Ačkoli by Rolfe velmi pobožný muž a měl problém přijmout fakt, že je Pocahontas „pohanka“ (ačkoli byla tou dobou již pokřtěná a přejmenovaná), napsal dopis guvernérovi, ve kterém ho žádá o umožnění sňatku s mladou Indiánkou. Svatba se konala v dubnu roku 1614 a doufalo se, že tento sňatek opět přinese poklidné soužití obou kultur.
Pocahontas v Londýně
V roce 1616 odjeli manželé i s ročním synkem Thomasem do Londýna ve snaze přilákat další investory do zámořských koloniálních podniků a dokázat, že kolonisté byli ve svém úkolu konvertovat původní obyvatele Ameriky na křesťanství úspěšní. Zároveň byla „indiánská princezna“ považována za kuriozitu. Král Jakub I. princeznu vřele přivítal, ale jeho dvořané údajně dávali Pocahontas najevo svou domnělou kulturní nadřazenost. Ta se také během svého pobytu v Anglii znovu setkala s Johnem Smithem. Její přesná reakce na toto setkání není známa, ale podle legendy ji přemohly emoce.
Rytý portrét indiánské ženy známé jako Pocahontas, vytvořený v roce 1616. Jedná se o jediné známé vyobrazení, které vzniklo za jejího života.
V březnu 1617 se Pocahontas s rodinou vydala na cestu zpět do Virginie, ale ona i její syn Thomas byli příliš slabí na to, aby mohli v zaoceánské cestě pokračovat. Předpokládá se, že trpěli zápalem plic nebo tuberkulózou. Malý Thomas nemoc přežil, Pocahontas bohužel ne. Bylo jí 22 let. Její pohřeb se konal v anglickém Gravesendu 21. března 1617. Syn Thomas zůstal až do dospělosti u příbuzných v Anglii. Zpět do Virginie se vrátil až ve svých 20 letech, aby převzal plantáže po svém otci.
Zdroj: womenshistory.org, history.com, nps.gov, en.wikipedia.org
