Článek
Ferdinand Adolf August Heinrich Graf von Zeppelin se narodil 8. července 1838. Ve dvaceti letech vstoupil do armády a stal se členem expedice, která se vydala do Severní Ameriky hledat pramen řeky Mississippi. Během pobytu v Minnesotě uskutečnil několik výstupů balonem na St. Paul a během občanské války působil jako vojenský pozorovatel armády Unie. To v něm vyvolalo fascinaci balónovým letectvím a po odchodu z armády v roce 1891 s hodností brigádního generála začal studovat aeronautiku.
V roce 1894, ve věku 56 let, se rozhodl investovat všechny své peníze do společnosti vyrábějící vzducholodě poté, co německá vláda jeho nápady odmítla. Během čtyř let v továrně v německém Friedrichshafenu sestavil svůj první stroj – LZ1. Iniciály znamenaly „Luftschiff Zeppelin“, tedy „Zeppelinova vzducholoď“.
Pevné vzducholodě, dnes nazývané také vzducholodě nebo Zeppelin, mají krytou ocelovou kostru, v níž jsou umístěny vaky naplněné plynem. LZ1 vážila 12 tun, ve své ocelové doutníkovité konstrukci dlouhé 128 metrů obsahovala přes 11 000 krychlových metrů plynových vaků. Byla poháněna vrtulemi napojenými na dva motory Daimler o výkonu 15 koní. Dokonce i skeptická německá vláda byla ohromena a po prvním letu LZ1 2. července 1900 byly do projektu vloženy také státní peníze.
První letecká společnost na světě specializující se na přepravu cestujících – Deutsche Luftschiffahrts-AG (DELAG) - zahájila komerční lety pomocí Zeppelinů v roce 1910. Během čtyř let uskutečnila více než 1 500 letů s více než 10 000 cestujícími.
Pak přišla první světová válka a militarizované Zeppeliny byly použity k náletům na Británii a Francii. Vzducholodě dokázaly letět rychlostí 136 kilometrů za hodinu a dosáhnout výšky 4 250 metrů. Byly vybaveny pěti kulomety a mohly nést 2 000 kilogramů pum. Během války bylo v Británii bombami Zeppelin zabito asi 500 lidí. Vzducholodě však byly velké a pomalé, takže byly snadný cíl pro protiletadlová děla. 40 jich bylo sestřeleno nad Londýnem, než je Němci stáhli z vojenské služby.
Ferdinand Zeppelin zemřel v roce 1917 ve věku 78 let. To však nezabránilo pokračování stavby vzducholodí. Zeppelinův nástupce Hugo Eckener postavil jednu z nejúspěšnějších vzducholodí Graf Zeppelin, která v letech 1928-1937 uskutečnila 590 letů, z toho 144 přes oceán.
V této době, přesněji v roce 1936, učinilo Německo osudové rozhodnutí, které znamenalo konec cestování vzducholodí. Zahájilo pravidelnou transatlantickou osobní dopravu vzducholodí LZ129 Hindenburg. Ta zvládla cestu přes Atlantický oceán za pouhých 43 hodin, zatímco nejrychlejšímu zaoceánskému parníku to trvalo pět dní.
Hindenburg měl přepravit 1 002 cestujících na 10 zpátečních letech mezi Německem a Spojenými státy. Obří vzducholoď dlouhá 245 metrů a poháněná čtyřmi motory o výkonu 1 050 koní měla maximální rychlost 135 kilometrů za hodinu, cestovní rychlost 126 kilometrů za hodinu a dolet skoro 13 000 kilometrů. Po vzoru Titaniku měl Hindenburg luxusní vybavení, které zahrnovalo jídelnu, koktejlový salonek, knihovnu a obývací pokoj s klavírem. Cestující se mohli procházet po promenádách lemovaných velkými okny.
Vnitřek Zeppelinu v Zeppelinově muzeu ve Friedrichshafenu - panoramatický snímek se salonkem, uličkou a okny.
Cesta přes oceán v roce 1937 probíhala hladce a příjemně. Hindenburg však měl jednu osudovou vadu. Vzducholoď byla konvenční konstrukce Zeppelin a byla vyrobena tak, aby ji bylo možné plnit plynovými vaky s heliem. Kvůli vývozním omezením Spojených států vůči nacistickému Německu však byla místo toho naplněna vaky s vysoce hořlavým vodíkem.
Při druhém z plánovaných transatlantických přeletů 6. května 1937 Hindenburg přistál v Lakehurstu ve státě New Jersey. Když se přiblížil ke kotevnímu stožáru, svědci viděli, jak z ocasní části stoupá malý plamen. Ke zděšení přihlížejících a kameramanů, kteří událost zaznamenávali, se pak vzducholoď vzňala. Trvalo pouhých 34 sekund, než celou vzducholoď zachvátil požár. Třicet pět z 97 osob na palubě zahynulo, stejně jako jeden člen pozemní posádky.
Zeppelin LZ 129 Hindenburg hoří 6. května 1937 na námořní letecké základně Lakehurst v New Jersey.
Tehdy se předpokládalo, že byl požár způsoben únikem vodíku, který se vznítil od jiskry statické elektřiny, ale přesná příčina katastrofy není dodnes známa. Ať už byla příčina jakákoli, znamenalo to konec Zeppelinů a jejich krátké historie komerčních letů.
Zdroje: Britannica, bbc.com, smithsonianmag.com, Britannica
