Hlavní obsah
Názory a úvahy

Představují konspirační teorie nebezpečí?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: pixabay

Zdroj: Pixabay/Vlastní

Často se setkávám s argumentem, že víra v konspirační teorie nikomu neškodí, a proto je zbytečné je řešit. Opak je ale pravdou.

Článek

Konspirační teorie jsou všude kolem nás a konspirační smýšlení se vkrádá do našich každodenních životů. Díky internetu má téměř každý ve svém okolí někoho, kdo nějaké konspirační teorii věří anebo nevědomky zastává nějaké postoje, které z konspiračních teorií vycházejí.

Konspirační teorie vs realita

Nejprve si povězme něco o tom, co je to vlastně konspirační teorie.

Dle definice můžeme zjednodušeně říct, že se jedná o taková přesvědčení, že určité události nebo jevy jsou způsobeny tajným spiknutím skupiny lidí, kteří mají skryté cíle nebo zájmy (často zlověstné). Tyto teorie obvykle odmítají oficiální vysvětlení událostí a namísto toho bez pevných důkazů tvrdí, že se skutečnost má jinak.

Jako příklad mohu uvést část konspirační teorie o ploché Zemi, kde jedna z hypotéz mluví o tajném plánu světových elit na kontrolu surovin, které se mají nacházet za „polárním kruhem“ (vizte zde). V tomto příkladu máme vše. Tajný plán elit a jednoduché vysvětlení, které zdánlivě objasňuje složité jevy a zodpovídá složité otázky, jako třeba tu „Proč by nám v tom někdo lhal?“ Zastánci této hypotézy rovněž nepřináší žádné důkazy na její podporu.

Je nutné zdůraznit, že bychom si neměli plést konspirační teorie a konspirace jako takové. Konspirace jsou skutečná spiknutí za nějakým účelem. Například můžeme říct, že pokud se s někým dohodnete na spáchání pojišťovacího podvodu, právě jste konspirátoři a konspirujete proti dané pojišťovně. Samozřejmě jsou možná i spiknutí „elit“, ale ani tehdy nehovoříme o konspiračních teoriích. Rozdíl je v předkládaných důkazech.

Nebezpečí konspiračních teorií

Lidé, se kterými na toto téma diskutuji, často argumentují, že konspirační teorie, jako ta o ploché Zemi, chemtrails a podobné, nejsou nebezpečné a není tedy třeba se jimi zabývat. Opak je ale pravdou a nebezpečí konspiračních teorií si málokdo dovede představit v plném rozsahu. Tak se na to podíváme.

Antisystémovost a vstupní brány

Jedním z největších a nejpalčivějších problémů, které konspirační teorie způsobují, je, že staví svá tvrzení na antisystémovosti. Abyste mohli přijmout nějakou konspirační teorii, musíte nejprve do svého myšlení začlenit, že systém je zkorumpovaný a pracuje proti lidem. Takové přesvědčení může vést (a často vede) k dalším, tentokrát už méně neškodným konspiračním teoriím a dezinformacím.

Přímé škody

Dalším nebezpečím, které konspirační teorie představují, jsou přímé škody, které mohou napáchat jejich zastánci. Je to také nejsnáze pozorovatelný problém, který se nejčastěji dostává do veřejného povědomí. Médii například v roce 2020 proběhla zpráva o útocích na různé vysílače ve Velké Británii, kdy lidé na tyto věže útočili v domnění, že jde o vysílače 5G, kterým byl přisuzován původ covidu-19. Jeden z nich měl například obsluhovat kritickou komunikaci integrovaného záchranného systému.

Méně viditelné škody

Jedním z dopadů, který je často veřejností přehlížen, jsou dlouhodobé dopady konspiračních teorií. Jako příklad by nám mohla posloužit kauza Andrewa Wakefielda. Ve zkratce: Andrew Wakefield tvrdil, že existuje spojení mezi očkováním proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (tzv. MMR vakcína) a poruchou autistického spektra. Wakefield publikoval svůj výzkum v roce 1998 v prestižním lékařském časopise The Lancet a tato jeho studie způsobila velkou kontroverzi a rozruch.

Wakefieldovy závěry však byly později zpochybněny, když se ukázalo, že jeho výzkum byl nedostatečný a neetický. Bylo také zjištěno, že Wakefield selektivně zpracovával data a manipuloval s výsledky svého výzkumu. Kromě toho Wakefield neinformoval vědecké časopisy, že tou dobou připravoval vlastní monovalentní vakcíny jako náhradu za MMR vakcínu, kterou se snažil spojit s poruchami autistického spektra, a to mohlo být jeho střetem zájmů.

Po zjištění těchto nepravostí byla studie stáhnuta a Wakefield byl zbaven licence k výkonu lékařské praxe ve Velké Británii. Jeho výzkum byl také široce kritizován a odsouzen vědeckou komunitou jako podvod.

Jeho kauza ale měla velký negativní dopad na diskuzi o očkování a o poruchách autistického spektra, protože mnoho rodičů se začalo obávat o zdraví svých dětí, kterým by mohla vakcína potenciálně uškodit. I přesto, že vědecké studie potvrdily, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám není spojeno s výskytem autismu, mnoho lidí dodnes věří jeho příběhu a pomáhá tak dodnes prohlubovat vakcinační skepsi. Za zmínku také stojí, že následný propad zájmu o očkován po publikaci Wakefieldovy studie způsobil, že dodnes pozorujeme nárůst incidence spalniček a na našem území již nejsou brány jako vymýcené. Samozřejmě, že to není jediný faktor, ale můžeme bez problémů prohlásit, že se jedná o jeden z faktorů. Konspirační teorie tedy mohou vést i k dlouhodobým škodám.

Ztráta důvěry ve vědecké poznání.

Konspirační teorie mohou vést ke ztrátě důvěry ve vědecké poznání a to může mít velmi negativní dopad na společnost.

Když se lidé stávají více otevřenými konspiračním teoriím, mohou začít zpochybňovat vědecké poznatky a vědecké metody, které jsou základem moderní společnosti. Mohou se například domnívat, že vědecké poznání je založeno na politických, ekonomických nebo jiných nekalých zájmech a že je nezbytné hledat alternativní pravdu.

Tento skeptický postoj k vědě a vědeckým poznatkům může mít velmi negativní dopad na společnost, protože vědecké poznání je klíčové pro řešení mnoha výzev, kterým čelíme jako společnost. Například, když lidé zpochybňují vědecké poznání o změně klimatu, mohou omezovat úsilí o ochranu životního prostředí, což může vést k neefektivní politikám a rozhodnutím.

Vědecké poznání je založeno na pevných důkazech a na kritickém myšlení, které se snaží najít nejlepší možnou odpověď na danou otázku. Je důležité si uvědomit, že vědecký proces je otevřený a diskutuje se o něm v rámci odborné komunity. Pokud jsou důkazy proti vědeckému poznání, tak jsou vědci ochotni tuto teorii přehodnotit a posoudit, zda je třeba ji upravit nebo zamítnout.

Je tedy důležité si zachovat kritické myšlení a hodnotit konspirační teorie kriticky, abychom mohli rozlišit mezi fakty a dezinformací.

Zastírání skutečných konspirací

Konspirační teorie mohou zastírat skutečné konspirace tím, že vytvářejí informační zmatek a narušují schopnost lidí rozlišovat mezi fakty a dezinformacemi. Někdy se stává, že lidé věří v konspirační teorie a odmítají skutečné důkazy o konspiraci, protože se jim zdají příliš jednoduché nebo nepatřičné.

To může být nebezpečné, protože to může vést k tomu, že skutečné konspirace zůstanou skryté a lidé mohou být vystaveni riziku, kterému by mohlo být zabráněno, kdyby byly dané konspirace odhaleny a odsouzeny. Je ale nesmírně důležité mít na paměti, že existuje velký rozdíl mezi zdravým skepticismem a vírou v konspirační teorie bez důkazů. Může být užitečné, když se lidé snaží zkoumat různé zdroje informací a diskutovat o názorech s odborníky, aby získali více znalostí a mohli rozlišovat mezi skutečnými a nepravdivými informacemi.

Závěr

Tento článek si neklade za cíl objasnit složitá zákoutí konspiračních teorií a jejich důsledků a dopadů, ale zodpovědět otázku ohledně jejich nebezpečnosti, kterou bychom měli přijmout jako skutečnost. Pokud se všichni shodneme na základních tématech, můžeme začít řešit skutečné problémy a nebudou nás zbytečné otázky brzdit.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz