Představují konspirační teorie nebezpečí?

Konspirační teorie jsou všude kolem nás a konspirační smýšlení se vkrádá do našich každodenních životů. Díky internetu má téměř každý ve svém okolí někoho, kdo nějaké konspirační teorii věří anebo nevědomky zastává nějaké postoje, které z konspiračních teorií vycházejí.

Nejprve si povězme něco o tom, co je to vlastně konspirační teorie.

Dle definice můžeme zjednodušeně říct, že se jedná o taková přesvědčení, že určité události nebo jevy jsou způsobeny tajným spiknutím skupiny lidí, kteří mají skryté cíle nebo zájmy (často zlověstné). Tyto teorie obvykle odmítají oficiální vysvětlení událostí a namísto toho bez pevných důkazů tvrdí, že se skutečnost má jinak.

Jako příklad mohu uvést část konspirační teorie o ploché Zemi, kde jedna z hypotéz mluví o tajném plánu světových elit na kontrolu surovin, které se mají nacházet za „polárním kruhem“ (vizte zde). V tomto příkladu máme vše. Tajný plán elit a jednoduché vysvětlení, které zdánlivě objasňuje složité jevy a zodpovídá složité otázky, jako třeba tu „Proč by nám v tom někdo lhal?“ Zastánci této hypotézy rovněž nepřináší žádné důkazy na její podporu.

Je nutné zdůraznit, že bychom si neměli plést konspirační teorie a konspirace jako takové. Konspirace jsou skutečná spiknutí za nějakým účelem. Například můžeme říct, že pokud se s někým dohodnete na spáchání pojišťovacího podvodu, právě jste konspirátoři a konspirujete proti dané pojišťovně. Samozřejmě jsou možná i spiknutí „elit“, ale ani tehdy nehovoříme o konspiračních teoriích. Rozdíl je v předkládaných důkazech.

Lidé, se kterými na toto téma diskutuji, často argumentují, že konspirační teorie, jako ta o ploché Zemi, chemtrails a podobné, nejsou nebezpečné a není tedy třeba se jimi zabývat. Opak je ale pravdou a nebezpečí konspiračních teorií si málokdo dovede představit v plném rozsahu. Tak se na to podíváme.

Jedním z největších a nejpalčivějších problémů, které konspirační teorie způsobují, je, že staví svá tvrzení na antisystémovosti. Abyste mohli přijmout nějakou konspirační teorii, musíte nejprve do svého myšlení začlenit, že systém je zkorumpovaný a pracuje proti lidem. Takové přesvědčení může vést (a často vede) k dalším, tentokrát už méně neškodným konspiračním teoriím a dezinformacím.

Dalším nebezpečím, které konspirační teorie představují, jsou přímé škody, které mohou napáchat jejich zastánci. Je to také nejsnáze pozorovatelný problém, který se nejčastěji dostává do veřejného povědomí. Médii například v roce 2020 proběhla zpráva o útocích na různé vysílače ve Velké Británii, kdy lidé na tyto věže útočili v domnění, že jde o vysílače 5G, kterým byl přisuzován původ covidu-19. Jeden z nich měl například obsluhovat kritickou komunikaci integrovaného záchranného systému.

Jedním z dopadů, který je často veřejností přehlížen, jsou dlouhodobé dopady konspiračních teorií. Jako příklad by nám mohla posloužit kauza Andrewa Wakefielda. Ve zkratce: Andrew Wakefield tvrdil, že existuje spojení mezi očkováním proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (tzv. MMR vakcína) a poruchou autistického spektra. Wakefield publikoval svůj výzkum v roce 1998 v prestižním lékařském časopise The Lancet a tato jeho studie způsobila velkou kontroverzi a rozruch.

Wakefieldovy závěry však byly později zpochybněny, když se ukázalo, že jeho výzkum byl nedostatečný a neetický. Bylo také zjištěno, že Wakefield selektivně zpracovával data a manipuloval s výsledky svého výzkumu. Kromě toho Wakefield neinformoval vědecké časopisy, že tou dobou připravoval vlastní monovalentní vakcíny jako náhradu za MMR vakcínu, kterou se snažil spojit s poruchami autistického spektra, a to mohlo být jeho střetem zájmů.

Po zjištění těchto nepravostí byla studie stáhnuta a Wakefield byl zbaven licence k výkonu lékařské praxe ve Velké Británii. Jeho výzkum byl také široce kritizován a odsouzen vědeckou komunitou jako podvod.

Jeho kauza ale měla velký negativní dopad na diskuzi o očkování a o poruchách autistického spektra, protože mnoho rodičů se začalo obávat o zdraví svých dětí, kterým by mohla vakcína potenciálně uškodit. I přesto, že vědecké studie potvrdily, že očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám není spojeno s výskytem autismu, mnoho lidí dodnes věří jeho příběhu a pomáhá tak dodnes prohlubovat vakcinační skepsi. Za zmínku také stojí, že následný propad zájmu o očkován po publikaci Wakefieldovy studie způsobil, že dodnes pozorujeme nárůst incidence spalniček a na našem území již nejsou brány jako vymýcené. Samozřejmě, že to není jediný faktor, ale můžeme bez problémů prohlásit, že se jedná o jeden z faktorů. Konspirační teorie tedy mohou vést i k dlouhodobým škodám.

Konspirační teorie mohou vést ke ztrátě důvěry ve vědecké poznání a to může mít velmi negativní dopad na společnost.

Když se lidé stávají více otevřenými konspiračním teoriím, mohou začít zpochybňovat vědecké poznatky a vědecké metody, které jsou základem moderní společnosti. Mohou se například domnívat, že vědecké poznání je založeno na politických, ekonomických nebo jiných nekalých zájmech a že je nezbytné hledat alternativní pravdu.

Tento skeptický postoj k vědě a vědeckým poznatkům může mít velmi negativní dopad na společnost, protože vědecké poznání je klíčové pro řešení mnoha výzev, kterým čelíme jako společnost. Například, když lidé zpochybňují vědecké poznání o změně klimatu, mohou omezovat úsilí o ochranu životního prostředí, což může vést k neefektivní politikám a rozhodnutím.

Vědecké poznání je založeno na pevných důkazech a na kritickém myšlení, které se snaží najít nejlepší možnou odpověď na danou otázku. Je důležité si uvědomit, že vědecký proces je otevřený a diskutuje se o něm v rámci odborné komunity. Pokud jsou důkazy proti vědeckému poznání, tak jsou vědci ochotni tuto teorii přehodnotit a posoudit, zda je třeba ji upravit nebo zamítnout.

Je tedy důležité si zachovat kritické myšlení a hodnotit konspirační teorie kriticky, abychom mohli rozlišit mezi fakty a dezinformací.

Konspirační teorie mohou zastírat skutečné konspirace tím, že vytvářejí informační zmatek a narušují schopnost lidí rozlišovat mezi fakty a dezinformacemi. Někdy se stává, že lidé věří v konspirační teorie a odmítají skutečné důkazy o konspiraci, protože se jim zdají příliš jednoduché nebo nepatřičné.

To může být nebezpečné, protože to může vést k tomu, že skutečné konspirace zůstanou skryté a lidé mohou být vystaveni riziku, kterému by mohlo být zabráněno, kdyby byly dané konspirace odhaleny a odsouzeny. Je ale nesmírně důležité mít na paměti, že existuje velký rozdíl mezi zdravým skepticismem a vírou v konspirační teorie bez důkazů. Může být užitečné, když se lidé snaží zkoumat různé zdroje informací a diskutovat o názorech s odborníky, aby získali více znalostí a mohli rozlišovat mezi skutečnými a nepravdivými informacemi.

Tento článek si neklade za cíl objasnit složitá zákoutí konspiračních teorií a jejich důsledků a dopadů, ale zodpovědět otázku ohledně jejich nebezpečnosti, kterou bychom měli přijmout jako skutečnost. Pokud se všichni shodneme na základních tématech, můžeme začít řešit skutečné problémy a nebudou nás zbytečné otázky brzdit.