Článek
Je chladné ráno, jakých Chicago zažívá bezpočet. Rtuť teploměru vyšplhá sotva k deseti stupňům. V obytné čtvrti Arlington Heights právě vychází z domu Bruce a Terri McDonnellovi. Po pár krocích Bruce zaslechne podivný zvuk vycházející z kontejneru. „Myslel jsem si, že je tam kočka,“ popisoval později. Ke svému obrovskému údivu ovšem manželé objevili v popelnici novorozené miminko zabalené ve starém ručníku. Muselo být jen pár hodin staré, evidentně silně podchlazené, drobné prstíčky promodralé zimou.
Boj o život
Okamžitě zavolali sanitku, Terri si chlapečka, kterému nikdo ani neodstřihl pupeční šňůru, přitiskla pod bundou k hrudníku, aby ho zahřála. Stačilo vyjít na ulici o pár chvil později a nejspíš už by se z popelnice žádné zvuky neozývaly.
Rychlá reakce zachránců a následně kvalitní lékařská péče zachránily novorozenému chlapečkovi život. V nemocnici mu do zprávy napsali jméno John Winters Doe – neznámé dítě, jehož šance na přežití byla mizivá. I z malé jiskřičky naděje se dá ale mnohdy vykřesat silný oheň.
Chlapeček přežil a navíc našel v McDonnellových milující rodinu. Bruce a Terri ho totiž adoptovali. Poskytli mu rodinné zázemí, lásku i bezpečí. Z Johna se tak stal Sean, který od svých pěti let věděl, že je adoptovaný. Bylo mu už přes třicet, když se od adoptivních rodičů dozvěděl celou pravdu o svém nalezení. A tak jako na samotném začátku bojoval o život, přišel zákonitě okamžik, kdy jako dospělý začal bojovat za pravdu.
Jaký člověk zahodí miminko do popelnice?
Sean se rozhodl hledat odpovědi na otázky, které mu vířily hlavou. Toužil se dozvědět, kdo byla jeho matka. V jaké životní situaci byla žena, která se rozhodla svoje novorozené dítě hodit do popelnice? Byla příliš mladá? Nevěděla si rady?
V pátrání mu pomáhaly testy DNA a geneaologie. Podařilo se mu zjistit, že jeho biologičtí rodiče nebyli nezralí mladí lidé. Naopak, testy ukázaly, že oběma muselo být kolem třiceti. Co se asi tak honí hlavou člověku, když se dozví, že není potomkem nezletilé matky, která dost možná svoje těhotenství skrývala, ale ženy v relativně zralém věku? Byla snad psychicky nemocná? Jedno zjištění muselo vyvolávat desítky dalších otázek.
Vzápětí se podařilo identitu biologických rodičů odhalit. „Dnes tím pádem vím, že jeden z nich byl pošťák a druhý policejní dispečer,“ uvedl Sean v rozhovoru pro CBS News. Výsledky DNA následně ukázaly, že nebyl prvním dítětem svojí matky. O rok dříve porodila dítě, které bylo dáno k adopci. A po Seanovi pak přišly na svět ještě dvě holčičky. To už byl ovšem pár sezdán a děti zůstaly v jejich péči. Sean je skálopevně přesvědčen, že by jeho biologičtí rodiče měli být konfrontováni s tím, co udělali.
Žádost o obnovení případu
Poskytl veškerá zjištění policii a žádal, aby byl jeho případ znovu otevřen. Domáhal se, aby byla žena, která mu dala život, hnána k zodpovědnosti. Konec konců přežil jen zázrakem. A jejím cílem nejspíš bylo se dítěte zbavit bez ohledu na to, co se s ním stane.
Při jednání s policí ovšem Sean narazil na překvapivou skutečnost. V době, kdy byl jako miminko nalezen v popelnici, vyšetřovala policie jeho případ jako pokus o vraždu. Podle platných zákonů byl ovšem nyní případ promlčený a některé důležité důkazy zničeny, včetně starého ručníku, v němž byl jako novorozenec zabalený. Podle právníků má možnost podat civilní žalobu na své biologické rodiče a požádat o soudní příkaz k provedení testů krve a potvrzení rodinných vazeb. Adoptivní rodiče Seana v jeho pátrání podporují, chápou, že chce definitivně uzavřít tuhle svoji životní kapitolu a zjistit, proč byl pro svoje biologické rodiče pouhým „odpadkem“.
Přitom ve státě Illinois platí zákon umožňující anonymně svěřit novorozence do péče nemocnice, policie nebo hasičů, aniž by byl předávající člověk trestně stíhán. Zajištěním beztrestnosti se tak zákonodárci snaží předejít případům, kdy novorozenec skončí v kontejneru či ještě mnohem hůř. Zajištění bezpečnosti, práv a šancí na přežití těch nejzranitelnějších by mělo být v moderní společnosti samozřejmostí.
V tomto směru jsou naše babyboxy bezesporu pokrokovější možností. Člověku, který se vzdává dítěte, odpadá nutnost interakce s nějakou institucí. K 1. srpnu 2025 bylo do babyboxů v České republice odloženo celkem 280 dětí, které tím získaly šanci na život v milujících rodinách. Řada z nich by dost možná skončila v popelnici jako Sean McDonnell, nemusely by mít ale dost štěstí, aby je někdo našel včas.
Zdroje: