Článek
Nabízí se možnost začít slovy: Bylo nebylo v severozápadní části Robertson County v Tennessee, ale děsivé události z první poloviny 19. století mají k pohádce setsakra daleko.
V roce 1804 se John Bell s rodinou přestěhoval ze Severní Karolíny do Tennessee. Podařilo se mu koupit podél řeky Red River 320 akrů úrodné půdy. Život v poměrně řídce zalidněné oblasti plynul vcelku klidně. Udržovaná políčka farmářů oddělovaly husté listnaté lesy. Jednotlivé usedlosti tedy byly značně izolované. Hustá vegetace a močálovitá území podél řeky vytvářely po setmění tísnivou kulisu. Nikdo by se nedivil, kdyby zrovna zde vznikaly lidové pověsti a nadpřirozené příběhy. Lidská fantazie umí neuvěřitelné věci. Ovšem to, co se dělo na farmě Bellových, bylo podle dostupných zdrojů reálné i strašidelné zároveň.
Jak to všechno začalo…
Třináct let žila rodina běžným životem tamních farmářů. Na polích pěstovali kukuřici, na loukách se pásl dobytek. John Bell patřil k váženým občanům, byl válečným veteránem a uznávaným členem baptistické církve. S manželkou Lucy a jejich dětmi vedli příkladný život, dokud John v roce 1817 nezačal na svých polích vídat zvláštní zvířecí bytosti. Podle jeho popisu šlo o psa s králičí hlavou či o nadprůměrně velkého ptáka, který svou velikostí přesahoval dospělou krůtu. Na neobvyklého psa se John pokusil vystřelit, ale stvoření dle jeho slov zmizelo. Brzy na to oznámila jejich dcera Betsy, že ve větvích dubu zahlédla dívku v zelených šatech. Velkého psa viděl i Dean, otrok rodiny Bellových. Zvláštními zjeveními poblíž budov ale všechna ta hrůza jen začala.
Farma Bellových na dobovém obrázku.
Život s duchem pod jednou střechou
Krátce na to slýchali Bellovi divné zvuky přímo v domě. Ozývalo se klepání na dveře a zdi, hlodání, řinčení řetězů a vystrašení obyvatelé farmy měli dojem, jako by se v jejich blízkosti rvali psi, žádné ovšem vidět nebylo. Tím ale nevysvětlitelné jevy zdaleka nekončily. Neviditelné „cosi“ tahalo děti za vlasy a škrábalo je. Vyhledávanou oběti byla právě Betsy, která si stěžovala, že cítí rány v obličeji, štípance a dokonce píchání špendlíků. Zůstávaly jí na těle viditelné stopy.
Duch se rodině představil jako „Kate“ a svoje chování vysvětloval tak, že nenašel klid a s Bellovými si potřebuje cosi vyjasnit. Lidé z širokého okolí začali o Kate mluvit jako o čarodějnici. Farmu navštěvovala řada zvědavců, kteří chtěli obávaného ducha zažít na vlastní kůži. Historické zdroje uvádějí, že Bellovy přijel za tímto účelem navštívit i generál Andrew Jackson, mimochodem budoucí sedmý prezident USA. S obávanou Kate se prý opravdu setkal a farmu velmi rychle opustil se slovy: „Raději bych čelil britské armádě, než zůstal ještě jednu noc pod jednou střechou s tou čarodějnicí.“
Čarodějnice měla ale i svoje oblíbence. K Bellově manželce Lucy prý byla vysloveně vlídná a dokonce jí zpívala náboženské písně. Poměrně nakloněná byla i malému Johnovi. John senior jí byl ale trnem v oku. A situace vygradovala v roce 1820.
Neviditelný vrah
Kate se ve svých projevech nijak netajila tím, že usiluje o smrt Johna Bella staršího. Ten byl pak jednoho dne nalezen ve své posteli mrtev. Vedle lůžka stála lahvička s neznámou tekutinou. A sama čarodějnice prý prohlásila, že Johna otrávila. Dodnes je Tennessee jediným státem USA, který oficiálně uznal jako příčinu smrti působení nadpřirozených sil. Jiné vysvětlení se pro úmrtí Johna Bella nenašlo.
O rok později čarodějnice rozmluvila zasnoubení Betsy Bellové s Joshuou Gardnerem a pak rodině oznámila, že odchází a vrátí se za sedm let. Podle dostupných zdrojů tak opravdu učinila. A v roce 1828 se Lucy a její dva synové Richard a Joel v domě opět setkali s nadpřirozenými aktivitami. Snažili se je ignorovat a krátce na to Kate zmizela.
Legenda o Bell Witch ovšem žila dál. V roce 1894 vydal novinář Martin V. Ingram knihu „Authenticated History of the Bell Witch“. Toto dílo se pak na dlouhou dobu stalo hlavním zdrojem informací.
První vydání knihy o legendě Bell Witch.
Co na duchařskou legendu říká století dvacáté?
S výraznějším nástupem vědy a technologií se samozřejmě nadpřirozené jevy popisované v souvislosti s legendou Bell Witch musely podrobit detailnímu a pragmatickému zkoumání. S čím následně přišli odborníci?
· Pohled psychologický
V rámci psychologických souvislostí se řada moderních vědců přikláněla k tomu, že hlavní oběť útoků čarodějnice Kate – tedy Betsy Bellová – trpěla posttraumatickou stresovou poruchou, případně jiným duševním onemocněním. Vzhledem k tomu, že nebyla z rodiny jediná, kdo vnímal činnost onoho ducha, přispěchali dotyční s vysvětlením, že šlo o tzv. hypnagogické halucinace, tedy vidiny a zvuky vnímané na pomezí spánku a bdění. Izolovaný život farmářů navíc mohl vést k tomu, že si od světa oddělená rodina spoustu věcí vysvětlovala přinejmenším netradičně. Vzhledem k době, kdy k tomu docházelo, nešlo navíc o nic výjimečného.
· Záměrný podvod
I takové názory později spatřily světlo světa. Vyskytly se teorie, že čarodějnice byla výmyslem někoho z rodiny s cílem zastrašit útočníka. Mohlo jít o obranný mechanismus v nefunkční rodině, kdy se oběť snažila uniknout z – pro ni - neřešitelné situace. To už se ale opravdu dostáváme na hranici čirých spekulací.
V tomto světle se zdá být mnohem reálnější, že…
· Šíření legendy dalo vzniku přibarvenému, dramatizovanému příběhu
Je dost dobře možné, že se na farmě odehrávaly věci, pro které rodina neměla vysvětlení. Opravdu mohli slyšet zvláštní zvuky, vidět či vnímat věci, jež pro člověka v 19. století jednoznačně stály na hranici nadpřirozena. Jejich osobní zkušenosti se pak ústně šířily po kraji, jednotliví vypravěči jim dodali špetku dramatu a následně vznikl jeden z nejslavnějších hororových příběhů v historii Spojených států.
Pro milovníky záhad ovšem zůstává legenda o čarodějnici z Bellovy farmy důkazem, že nadpřirozené jevy byly, jsou a budou součástí lidské existence. Stala se inspirací pro řadu knih, televizních pořadů či filmů, z nichž neznámější je bezpochyby Záhada Blair Witch tvůrců Daniela Myricka a Eduarda Sáncheze. Ti se ovšem příběhem o čarodějnici Kate jen volně inspirovali a pro svůj snímek následně stvořili ryze fiktivní legendu.
Ať už na duchy věříte nebo ne, záhada domu Bellových umí navodit nepříjemně mrazivý pocit a do kraje se i dvě století po děsivých událostech stále sjíždějí lovci duchů z celého světa.
Zdroje:
