Článek
Na první pohled muž z lepší společnosti, úctyhodný občan a důvěru budící člověk ze sousedství. Herman Webster Mudgett, známý spíše pod jménem Henry Howard Holmes byl vzdělaný, podnikavý a charismatický. Vystudoval medicínu, uměl si získat lidi kolem sebe, vyzařoval kouzlo osobnosti. Zkrátka seriózní gentleman.
Rozhodně byste v něm nehledali člověka s pestrou kriminální minulostí, která zahrnovala pojistné podvody, padělání, krádeže a dokonce i vraždy. Tenhle muž se měl do americké historie zapsat jako první sériový vrah. A byl skutečným vtělením hrůzy.
Chytrý kluk posedlý smrtí
Holmes se narodil 16. května 1861 v New Hampshire do velmi pobožné rodiny. To ovšem jeho otci nijak nebránilo v lásce k alkoholu. Údajně se pravidelně opíjel a pak svoje děti krutě bil. Navzdory komplikovanému rodinnému zázemí projevoval Holmes už v dětství mimořádnou inteligenci a vynikal svými studijními výsledky. Ty mu ovšem často přinášely šikanu ze strany spolužáků. Později tvrdil, že mu právě tyto zkušenosti pomohly překonat strach a obavy. Vzápětí se u něj rozvinula posedlost smrtí. Projevovala se mimo jiné také zájmem o anatomii. Holmes s velkým nadšením pitval nejrůznější zvířata. Když posléze začal v Michiganu studovat medicínu, získal přístup k lidským tělům, což ho naprosto uchvátilo. Tyto znalosti bohužel později nezhodnotil jako skvělý lékař, využil jich ke svým zvráceným vraždám.
Murder Castle – hotel hrůzy
V srpnu 1886 se už jako vystudovaný lékař přestěhoval do Chicaga a odstartovala jeho kariéra podvodů, padělků i krádeží. Ze všech kauz vždy nějakým způsobem vyklouznul. Dokonce se mu v roce 1892 podařilo dokončit výstavbu objektu, o němž tvrdil, že bude hotelem pro návštěvníky chystané Světové výstavy, která měla být současně oslavou 400. výročí Kolumbova objevení Ameriky. Holmes vycítil příležitost. Bylo jasné, že se do Chicaga sjedou tisíce lidí z celého světa. Svůj „hotel“ naplánoval do posledního detailu.
Holmesův hotel v Chicagu, který média následně překřtila na „Murder Castle“.
Dům byl navržen tak, aby hosté neměli šanci uniknout. Podle některých historických zdrojů se v něm nacházely desítky tajných chodeb, slepých uliček, místností bez oken a dveří, které se daly zamykat jen zvenčí. Některé pokoje byly zvukotěsné a vybavené plynovým potrubím, jímž mohl Holmes kdykoli vpustit dovnitř smrtící plyn. Další měly padací dveře, vedoucí přímo do sklepa, kde už byly nachystány vany s kyselinou a pec, určená k likvidaci těl. Současně se ale můžete dopátrat i pramenů, které tyto skutečnosti popírají. Sám Holmes pak v průběhu soudního procesu uvedl, že svoje oběti zabíjel pomocí chloroformu či plynu ve speciálních uzavřených místnostech. Přiznal se, že je nechával hladovět a některé upaloval zaživa.
Jak skutečně hotel hrůzy vypadal zevnitř, se už nikdy nedozvíme, protože krátce po Holmesově zatčení budovu někdo zapálil a požár ji následně prakticky úplně zničil.
Geniální manipulátor
Holmesova zrůdná genialita nespočívala jen v bizarní architektuře hotelu, ale především v jeho schopnosti manipulovat lidmi. Dokázal okouzlit ženy a přesvědčit je, aby se k němu nastěhovaly nebo s ním spolupracovaly. Poté mizely beze stopy. Uměl si získat důvěru obchodních partnerů, zaměstnanců i sousedů.
A tak se stalo, že o Vánocích roku 1891 zmizela Julia Smytheová i se svou pětiletou dcerou Pearl. Julia byla Holmesovou milenkou a on sám později vypověděl, že zemřela po potratu. Ten jí nejspíš osobně provedl, ale v tehdejší době neměli mnozí lékaři s takovým zákrokem dostatek zkušeností, úmrtnost tak byla opravdu vysoká. Když Julia zemřela, Holmes její dceru Pearl otrávil. Později byla u něj ve sklepě nalezena část kostry, která patřila dítěti zhruba Pearlina věku.
Rok na to zmizela další Holmesova přítelkyně. Emeline Cigrandová pracovala původně jako jeho sekretářka. Naposledy byla viděna v prosinci roku 1892 a hodně se mluvilo o tom, že i ona s Holmesem otěhotněla a nepřežila jím provedený potrat. Její kostra byla později nalezena v domě jednoho chicagského lékaře, který jí údajně získal od H. H. Holmese.
4. září 1894 Holmes zavraždil svého kumpána Benjamina Pitezela, který se spolu s ním podílel na řadě podvodů. Údajně se domluvili, že nafingují Pitezelovu smrt, aby byla manželce vyplacena životní pojistka ve výši 10 tisíc dolarů. Holmes slíbil sehnat mrtvolu podobnou Pitezelovi. Místo toho ale Benjamina omámil chloroformem a jeho tělo zapálil. Posléze se mu povedlo Pitezelovu ženu přesvědčit, aby mu svěřila do péče tři ze svých pěti dětí. Těla třináctileté Alice a devítileté Nellie Pitezelových byla v červenci 1895 nalezena právě v nechvalně proslulém hotelu hrůzy.
A takto bychom mohli ve výčtu obětí pokračovat. Během soudního procesu se Holmes přiznal k 27 vraždám, ačkoliv obviněn byl pouze z jedné. Devět mu jich bylo vzápětí prokázáno. Mnozí historikové ale pracují s mnohem vyššími počty obětí. Domnívají se, že jejich počet se mohl blížit dvěma stům.
Podvody, vraždy a ruka spravedlnosti
Na první pohled působil jako sympatický a úspěšný muž. Holmes však nebyl jen vrah, byl také podvodník. Pojišťovací machinace, fingované smlouvy a finanční triky byly jeho denním chlebem. A právě ty ho nakonec dohnaly před soud. 17. listopadu 1894 byl v Bostonu zatčen kvůli podvodu s pojistkou a během vyšetřování se začaly odkrývat další a další temné skutečnosti. Policie nakonec odhalila i hrůzy v jeho chicagském hotelu.
Proces s Holmesem se stal senzací. V novinách byl označován za „ďábla v lidské podobě“ a vyděšená veřejnost napjatě sledovala detaily jeho zločinů. Holmes během soudního líčení působil sebevědomě a dokonce se prý sám k ďáblovi přirovnával, čímž si porotu ani veřejnost rozhodně nezískal.
V roce 1895 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. O rok později ho ve Philadelphii oběsili. V úmrtním listě stojí, že během vykonání popravy nedošlo ke zlomení vazu odsouzeného. Ten se podle očitých svědků pomalu uškrtil a trvalo více než 15 minut, než byl prohlášen za mrtvého. Jeho poslední přání bylo bizarní – chtěl být pohřben v betonové rakvi, aby se nikdo nemohl dostat k jeho tělu. Prý se obával, že by jeho ostatky mohly být ukradeny.
Inteligence, která děsila
H. H. Holmes se stal symbolem temné stránky lidské inteligence. Je dodnes připomínkou toho, že genialita bez morálních zábran může vést ke skutečně zavrženíhodným činům. Ukázal, že hranice mezi géniem a monstrem může být překvapivě tenká. Genialita bez lidskosti pak není požehnáním, ale prokletím.
Zdroje:
