Článek
V návaznosti na obávanou Alzheimerovu chorobu je každá dobrá zpráva vítána. A nejinak tomu je i v případě zjištění, s nímž přišli nedávno odborníci. V rámci rozsáhlé studie byli sledováni lidé, u nichž genetické vyšetření odhalilo dvě kopie genové varianty apolipoproteinu E4 (APOE4).
Krátké a výstižné vysvětlení pro nás všechny, kteří nejsme odborníci na genetiku:
Apolipoprotein E (APOE) je bílkovina, která organismu napomáhá zpracovávat tuky a cholesterol. Gen pro tuto bílkovinu může mít několik variant. Těmi nejčastějšími jsou E2, E3 a E4. Varianta E4 se pojí se zvýšeným rizikem propuknutí Alzheimerovy choroby.
Pokud má člověk jednu kopii genu APOE4(tzn. zděděnou od jednoho rodiče), je u něj riziko rozvoje onemocnění vyšší než u běžné populace.
Jestliže má ale dvě tyto kopie genu APOE4(tzn. zděděné od obou rodičů), riziko ještě více narůstá a navíc hrozí, že se u něj nemoc projeví dříve.
Než se vydáte na genetické vyšetření, je dobré si uvědomit, že gen APOE4 není sám o sobě příčinou Alzheimerovy choroby, ale pouze rizikovým faktorem. Zcela jistě jsou mezi námi lidé, kteří mají dvě kopie tohoto genu a přitom nikdy neonemocní. Stejně tak bude dost pacientů, u nichž již nemoc propukla a současně by u nich genetické vyšetření APOE4 neprokázalo.
Ale zpět k provedené studii. Ta totiž přišla s velmi zajímavými výsledky. Ukázalo se, že lidé se dvěma kopiemi genové varianty APOE4, kteří se stravovali podle zásad středomořské diety, dosáhli v kognitivních testech lepších výsledků a čelili podstatně nižšímu riziku demence. Riziko vypuknutí Alzheimerovy choroby u nich kleslo zhruba o třetinu.
I pro odborníky bylo velkým překvapením, že právě ti jedinci, kteří jsou k Alzheimerově chorobě nejnáchylnější, mohou současně z této diety nejvíce těžit. Ukazuje se podle jejich názoru, že správně sestavený jídelníček je v prevenci demence zcela zásadní.
O jaké dietě vlastně mluvíme?
Středomořská dieta vlastně není tak úplně dietou, spíše jde o stravovací systém. A to systém, jehož historie sahá až do starověku. Národy žijící kolem Středozemního moře se takto stravovaly od nepaměti. V roce 1975 ovšem celý koncept středomořské diety shrnuli a představili nejširší veřejnosti manželé Ancel a Margaret Keysovi. Za zmínku jistě stojí, že Ancel se dožil stovky, Margaret zemřela v 97 letech. V jejich případě tedy strava přispívající k dlouhověkosti rozhodně přinesla své ovoce.
Středomořská dieta je založena na konzumaci čerstvých potravin, celozrnných produktů, luštěnin a olivového oleje. Maso v ní nechybí, základ této složky tvoří drůbež a ryby. Kvalitním zdrojem bílkovin jsou také mléčné výrobky. S červeným masem (hovězí, vepřové atd.) ale tento stravovací systém zachází s velkou opatrností. Neznamená to, že si nemůžete nikdy dát hovězí steak, ale mělo by se jednat o jídlo, jaké si dopřejte příležitostně.
Jedním z pilířů středomořské diety je olivový olej.
Zásady středomořské diety
Základem jsou potraviny ve své přirozené, ideálně čerstvé formě.
Co jíst pravidelně
- Zelenina a ovoce – snažte se o co nejpestřejší výběr, konzumujte je denně.
- Luštěniny a celozrnné obiloviny – fazole, čočka, cizrna, oves, celozrnný chléb či těstoviny, sacharidů se nemusíte bát, dobré je ohlídat si dávku.
- Ryby – alespoň 2× týdně, ideálně tučné ryby (losos, sardinky, makrela), kdo má možnost, chuť (a finance) může určitě přidat i mořské plody.
- Olivový olej – ten má ve středomořské stravě opravdu výsostnou pozici.
- Ořechy a semínka – hrst denně jako zdroj zdravých tuků.
- Bylinky a koření – jako hlavní ochucovadla, umožní vám omezit sůl.
- Mléčné výrobky – hlavně ty kysané, tedy jogurt, kefír atd., můžete i sýry. Tyto produkty konzumujte spíše v menším množství.
- Drůbež a vejce – nemusí být na denní bázi, důraz je kladen na stravu rostlinného původu.
Co jen příležitostně
- Červené maso – hovězí a vepřové jen výjimečně.
Čemu se vyhýbat
- Průmyslově zpracované potraviny – sladkosti, slané snacky, uzeniny, fast food.
- Nasycené a trans tuky – margaríny, ztužené tuky, smažené pokrmy.
- Nadbytek soli a cukru.
Jak tato dieta zahání demenci?
Ačkoliv dnes už víme, že za rozvojem demence stojí až z 80 % dědičnost, přesto se ukazuje, že životní styl může zvítězit nad nepřízní genetického osudu. V rámci zmíněné studie prováděli lékaři pravidelné krevní testy u sledovaných jedinců. Jasně se prokázalo, že středomořská dieta má příznivý vliv jak v tom smyslu, že snižuje hodnoty látek, které by přispívaly k rozvoji onemocnění, tak naopak zvyšuje množství těch, jež mají ochranný charakter. A tyto příznivé změny dieta zaručí i lidem s genetickou variantou APOE4, tedy s vysokým rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby.
Studie tedy přišla s velmi zajímavými závěry a cennými poznatky. Jasně vidíme, že když si to v boji o zdravý rozum rozdá životní styl a genetika, není ten prvně jmenovaný žádným outsiderem. Tvrzení, že svoje zdraví máme svých rukách, tedy rozhodně nijak nepřehání. Byť přesnější by asi mohlo být, že:
svoje zdraví máme na talíři.
Zdroje:
