Článek
V červnu letošního roku proletěla českými médii zpráva, že zákaz prodeje energetických nápojů dětem míří k finálnímu schválení. Návrh novelizace zákona již před tím podpořila vláda a zelenou dostal i od Zdravotního výboru Sněmovny, podle něhož by zákaz platil pro osoby mladší 16 let. Na výsledek legislativního procesu si nejspíš budeme muset ještě chvilku počkat. Pravdou ale zůstává, že to jsou primárně rodiče, kteří by měli svým ratolestem vysvětlit rizika, a především jim takové nápoje nekupovat, ideálně tedy ani sami sobě.
Cukrovka, obezita, choroby srdce…tím to ale nekončí
Když barevnou plechovku s atraktivním designem otočíte a vezmete si brýle, nebo ještě lépe lupu, budete mít šanci rozluštit text psaný nejspíš tím nejmenším povoleným písmem. A narazíte na ingredience, jako je kofein, cukr, taurin, umělá sladidla, barviva, konzervanty a další látky. V ruce držíte kombinaci složek, které při nahodilé, jednorázové konzumaci nemusí zdravému člověku nikterak ublížit. Když ale budeme pracovat s faktem, že podle dostupných zdrojů si jednu takovou plechovku týdně dopřeje každý pátý žák základní školy a 4 % dětí konzumují tyto nápoje denně, čelíme naprosto jiným rizikům. Patří k nim poruchy spánku, problémy s koncentrací, zvýšené riziko srdečních arytmií či hypertenze (ano, dokonce už v dětském věku), jako třešnička na dortu se pak objeví zmínka o obezitě a diabetu.
Je takový rozdíl mezi energy drinkem, kolou a kávou?
Míváme tendence házet „kofeinové“ nápoje do jednoho pytle, ale z hlediska vlivu na naše zdraví to není úplně správně.
· Když si vezmeme obsah kofeinu, pak nám jedno espresso nabídne 60-80 mg kofeinu, plechovka koly (330 ml) bude mít zhruba 32 mg, 250 ml energeťáku zaplaví tělo v průměru 80 mg kofeinu.
· Co se týče obsahu cukru, tak presso, pokud ho neosladíme, neobsahuje cukr žádný, plechovka klasické koly má kolem 35 g, energy drink pak cca 27 g.
· Jakmile vstoupí do hry další ingredience těchto nápojů, pak se káva může pochlubit prospěšnými antioxidanty, kola přijde se sbírkou „éček“, mezi nimiž nechybí kyselina fosforečná. Ta je v běžných dávkách bezpečná, ovšem u lidí, kteří vypijí kolových nápojů velké množství, hrozí narušení zubní skloviny, zvýšené riziko onemocnění ledvin či kardiovaskulárních chorob. Jestli v těle vlivem vyššího příjmu fosforu dojde k nerovnováze mezi fosforem a vápníkem, riskujete také oslabení kostí.
No a energetické nápoje vás zahrnou dlouhou sbírkou složek od guarany (rostlinný zdroj kofeinu), taurinu (aminokyselina, která v kombinaci s kofeinem zesiluje jeho stimulační účinky) a glukuronolaktonu (látka údajně podporující výkonnost a tlumící únavu), až po vitaminy skupiny B (upřímně – ty jsou tam spíš na „okrasu“ než, že by nějak prospívaly či škodily), barviva, konzervanty a případně umělá sladidla v „sugar-free“ verzích (jejich dlouhodobý vliv na naše zdraví je přinejmenším diskutabilní).
Je fascinující, kolik rodičů by svým dětem nepodalo šálek s espressem, ale bez mrknutí oka jim koupí plechovku energeťáku. Přitom rozdíl je to propastný, nemyslíte? A zdravotní rizika zcela nesrovnatelná. Zdaleka totiž nejde jen o ta, o nichž byla řeč výše.
Pak trochu zapátráte v odborných zdrojích a zjistíte, že jsou k dispozici velmi varující výsledky. Podle jedné studie totiž i pouhá jedna plechovka energetického nápoje měsíčně může zvýšit riziko sebevražedných myšlenek či dokonce pokusů. Častější konzumace pak toto riziko až ztrojnásobí. A věřte, že nešlo o nevýznamnou studii s nízkým počtem účastníků, ale o analýzu celé řady projektů, jichž se zúčastnilo více než 1,5 milionu lidí.
Nezaměňovat kávu a „energeťák“, prosím
Malá vsuvka pro příznivce kávy, kteří by se snad začali obávat o svoje zdraví. Odborníci v rámci uvedené studie zdůraznili, že káva a energetické nápoje mají na riziko sebevraždy zcela opačný vliv. Zatímco konzumace kávy byla spojována s výrazně nižším počtem pokusů o sebevraždu, u energetických nápojů je efekt diametrálně odlišný.
Na vině tedy není kofein?
Přesně tak, kofein je v tomto směru zproštěn viny, protože sám o sobě takové riziko nepředstavuje. Rozdílný účinek energetických nápojů je podle některých odborníků způsoben přítomností dalších látek – zejména taurinu, guarany a ženšenu, které v kombinaci s vysokým obsahem cukru mohou vyvolávat u citlivých lidí úzkostné stavy a změny nálad.
Je libo vyjádření odborníka?
Francouzský psychiatr Guillaume Davido, který se specializuje na léčbu závislostí, k těmto zjištěním uvedl: „Je to pro mě překvapivé. Jde o poměrně pozoruhodné výsledky. Pokusy o sebevraždu byly o 30 % nižší u konzumentů kávy v porovnání s konzumenty energetických nápojů.“ Sám by prý očekával, že u energetických nápojů půjde ohledně rizika sebevražd spíše o obsah kofeinu, což ale studie vyvrací a poukazuje naopak na ochranný účinek kofeinu jako takového.
Vazba mezi energetickými nápoji a vyšším rizikem sebevražd ho ovšem nepřekvapuje. Jejich konzumace je podle něj jednoznačně spojena s častějším výskytem psychiatrických diagnóz. Trochu opatrnější je ovšem doktor Davido ve vazbě na rizikovost taurinu, guarany a ženšenu. Sám poukazuje na skutečnost, že konzumace energetických nápojů bývá mnohdy spojena s celkově rizikovým životním stylem. Tím měl bezpochyby mimo jiné na mysli konzumaci alkoholu a dalších návykových látek. „Víme, že lidé, kteří pravidelně konzumují energetické nápoje, se od klasických konzumentů kávy poněkud liší,“ zdůrazňuje Dr. Davido v rozhovoru pro medscape.com „Většinou se jedná o mladé muže, u nichž je obecně riziko sebevraždy vyšší. Když k tomu připočtete vyšší pravděpodobnost užívání návykových látek, riziko sebevražd opět narůstá. A s takovými informacemi je také třeba pracovat.“
Káva pro dobrou náladu, energeťák funguje spíš naopak
K dispozici máme studii, která ukazuje, že pravidelná konzumace energetických nápojů negativně ovlivňuje střevní mikrobiom a umí pěkně zatočit s dobrou náladou. Oproti tomu káva coby zdroj kofeinu a cenných antioxidantů střevním baktériím prospívá a náladu zvládne spíše vylepšit.
Psychická odolnost není samozřejmost, tlak doby doléhá hlavně na mladé
10. září si každoročně připomínáme Světový den prevence sebevražd. Počet lidí, kteří se rozhodnou ukončit dobrovolně svůj život, se rok od roku zvyšuje. Podle odborníků hraje velkou roli i nesmírný tlak moderní společnosti. A je velmi alarmující, že každé čtvrté úmrtí člověka do 25 let připadne právě na sebevraždu. Psychika mladých lidí je křehká a docela jistě by její stabilita neměla být narušována pravidelnou konzumací potravin či nápojů, které duševnímu zdraví neprospívají.
Orosená plechovka energy drinku opravdu není jen příslibem vítězství nad únavou a jednorázovým přílivem energie. V sázce je mnohem víc – vaše zdraví a radost ze života.
Zdroje:
