Článek
Dnes je samozřejmé, že lékaři okamžitě zkontrolují stav miminka a během pár vteřin mu přidělí známku na škále od nuly do deseti. Takzvané Apgar skóre zná každý pediatr a slyšela o něm většina rodičů. Jen málokdo ale tuší, že za tímto převratným systémem stojí žena, která sama nikdy děti neměla – americká anestezioložka Virginia Apgar.
Od houslí k medicíně
Virginia se narodila v roce 1909 v New Jersey do hudebně založené rodiny. Od dětství hrála na housle a láska k hudbě ji provázela celý život. Byla nejmladší ze tří dětí Helen a Charlese Apgarových. Mimochodem její tatínek proslul nadšením pro astronomii a byl velmi zdatným radioamatérem. Za první světové války dokonce odhalil špionážní síť.
Virginia se od dětství toužila stát lékařkou. Na tom mohl mít svůj podíl i fakt, že její starší bratr zemřel na tuberkulózu a druhý celoživotně bojoval s chronickým onemocněním. Když Apgarová v roce 1933 promovala na medicíně, patřila k hrstce žen, které ve své době získaly lékařský diplom. Jejím velkým snem byla chirurgie a v roce 1937 dokonce absolvovala chirurgickou rezidenturu. Byl to ale právě její tehdejší mentor Allen Whipple, který ji od kariéry v chirurgii odrazoval. V tomto oboru opravdu neměly ženy na růžích ustláno. Talentovanou lékařku raději nasměroval k anesteziologii coby k oboru, který možná nebyl tak prestižní, ale v jeho očích šlo o specializaci se slibnou budoucností. Virginia ho poslechla a udělala dobře. Její další práce totiž zcela změnila dějiny porodnictví.
Pět jednoduchých kroků, které zachránily mnoho životů
V první polovině 20. století byla novorozenecká úmrtnost stále překvapivě vysoká. Došlo sice k poklesu v porovnání se stoletím devatenáctým, ale počet úmrtí dětí během prvních 24 hodin po narození zůstal stejný. Lékaři často nedokázali včas poznat, že dítě bojuje o život, a ztráceli drahocenné minuty. Doktorka Apgarová si záhy všimla, že chybí rychlý a jednoduchý nástroj, podle něhož by bylo možné posoudit životní funkce dítěte hned po porodu. Pracovala v té době jako anestezioložka na porodnickém oddělení, takže možností sledovat jednotlivé případy měla víc než dost.
Doktorka Apgarová při práci.
V roce 1952, během jedné odborné přednášky, posluchačům na tabuli načrtla jednoduchou tabulku s pěti parametry: barva kůže, srdeční činnost, dýchání, svalový tonus a reflexy. Každý z nich se hodnotil od nuly do dvou bodů. Součet pak určoval, zda dítě potřebuje okamžitou pomoc, nebo je v pořádku. Cílem bylo testovat novorozence minutu po narození, pak v páté minutě a znovu v desáté.
Test byl geniální v jednoduchosti. Netrval dlouho a mohl ho provést každý školený zdravotník. Brzy se stal standardem nejen v USA, ale po celém světě. A co je nejpozoruhodnější – používá se dodnes prakticky beze změn.
Žena, která neměla svoje děti, dala mnoha jiným šanci na život
Virginia Apgar se nikdy nevdala. Věnovala se plně své práci a svým koníčkům. Milovala hudbu, zahradničení a létání. Bylo jí padesát, když získala pilotní průkaz a mohla sama pilotovat malá letadla. Zajímavé je, že se obvykle vyhýbala typicky ženským organizacím i akcím. Tvrdilo se, že v soukromí často kritizuje nerovnost pohlaví, zejména pak v otázce platů. Sama se vždy snažila jasně ukázat, že i žena může ve své profesi uspět, ukazovat nové cesty a plně se vyrovnat mužským kolegům. I to byl bezpochyby jeden z důvodů, proč svůj život zasvětila práci. Svoje vlastní děti tak nikdy neměla, přesto dokázala zachránit nespočet životů dětí jiných žen. Sama říkala, že jejím největším odkazem je, když se díky jejímu skóre podaří vložit rodičům do náruče zdravé dítě.
Nesmrtelný odkaz
Virginia Apgar zemřela v roce 1974 na selhání jater, bylo jí 65 let. Zanechala za sebou práci, která nedovolí, aby její jméno upadlo v zapomnění. Bude navždy spojeno s prvními minutami života novorozených dětí. Virginia ráda skromně poukazovala na to, že k tomu, abyste změnili svět, někdy stačí jednoduchý nápad a odvaha jít proti předsudkům.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Virginia_Apgar
https://profiles.nlm.nih.gov/spotlight/cp/feature/biographical-overview
