Článek
Lidé ji znají jako hollywoodskou hvězdu, Audrey se ovšem narodila 4. května 1929 v Bruselu britskému otci a holandské matce aristokratického původu. Z otcovy strany má dokonce české předky, dědeček vlastnil cukrovar u Mělníka.
Její dětství poznamenal rozchod a později rozvod rodičů a pochopitelně také druhá světová válka, kterou Audrey strávila v Holandsku. Nizozemský hladomor v zimě roku 1944 prožívala jako patnáctiletá a vzpomínky na výrobu mouky z tulipánových cibulek ji provázely po zbytek života, stejně jako zdravotní potíže. Trpěla silnou podvýživou, anémií a respiračními problémy. Přesto však toužila stát se baletkou a na arnhemské konzervatoři patřila k nejlepším studentům.
Konec války byl ve znamení naděje na lepší život. Audrey, která si během německé okupace nechávala říkat Edda van Heemstra, protože se bála používat anglicky znějící jméno, se přestěhovala do Amsterdamu a pokračovala ve studiu baletu. Když pak získala stipendium v Londýně, neváhala. Přivydělávala si jako modelka a začala koketovat s herectvím. Udělala dobře. Vzápětí jí totiž v baletním souboru řekli, že zdravotní problémy způsobené podvýživou během války představují zcela zásadní překážku v její kariéře baletky.
Co baletní svět ztratil, to filmový získal
O její první zkušenosti před kamerou se toho příliš neví. Již v roce 1948 si totiž zahrála v dokumentárním snímku „Dutch in Seven Lessons“. Následně sbírala zkušenosti na divadelních prknech a v roce 1952 získala malou roli ve filmu Monte Carlo Baby. O rok později už následovala role titulní, která ji katapultovala mezi největší hvězdy stříbrného plátna. Postavu princezny Anny v kultovním snímku Prázdniny v Římě měla hrát původně Elizabeth Taylor, ale režiséra Williama Wylera uchvátila právě Audrey. Zazářila zde po boku Gregoryho Pecka, který v dosud neznámé herečce vytušil obrovský potenciál. Když pak bylo jeho jméno v titulcích uvedeno velkým písmem a pod tím výrazně menší zmínka o Audrey, Gregory trval na tom, že budou jména obou hlavních protagonistů psána stejně. Údajně řekl: „Ona bude velká hvězda a já bych pak vypadal jako hlupák.“
První Oscar a první manžel
Film Prázdniny v Římě přinesl Audrey slávu, překvapivě také prvního Oscara za hlavní ženskou roli a v neposlední řadě i manžela. Na britské premiéře se totiž seznámila s hercem a režisérem Melem Ferrerem. Vzali se o rok později a strávili spolu čtrnáct let. Ferrer je otcem Audreyina prvního dítěte – syna Seana. V roce 1968 se manželé rozvedli a Audrey si krátce na to vzala Adrea Dottiho, s nímž měla druhého syna Luca.
Co se týče Oscarů, byla celkem pětkrát nominována, ikonickou sošku však získala jen za zmiňovanou roli princezny Anny. Ta jí mimo jiné přinesla i cenu Zlatý Globus a BAFTA. Audrey se tak stala první herečkou, která za jediný výkon získala trojici těchto prestižních ocenění.
Další slavné filmy
Padesátá a šedesátá léta byla pro Audrey ve znamení skvělých rolí v úspěšných filmech. V roce 1954 si po boku hvězdného Humphreye Bogarta a Williama Holdena zahrála ve snímku Sabrina. Rok 1961 patřil legendární Snídani u Tiffanyho. S tímto filmem, natočeným podle předlohy Trumana Capote, se pojí jedna zajímavost. Capote prý jasně viděl v hlavní roli Marylin Monroe a s obsazením Audrey se nikdy nesmířil. Je v podstatě zázrak, že film vůbec vznikl. Hlavní postava Holly Golightly se totiž živí jako call girl, to se pro změnu nelíbilo Hepburnové a nechala se slyšet: „Neumím hrát šlapku.“ Výsledek ovšem všichni známe. Film byl nominován na sedm Oscarů a dva z toho nakonec i získal.
S Cary Grantem v roce 1963 při natáčení filmu Šaráda.
O dva roky později po boku Caryho Granta zazářila v Šarádě a pak už přišla v roce 1964 nenapodobitelná My Fair Lady. Seana Conneryho doprovodila v roce 1976 ve filmu Robin a Mariana. Následně se z filmového světa stáhla, svoje životní uplatnění už viděla jinde.
Co jste o Audrey možná nevěděli…
Mluvila pěti jazyky – holandsky, anglicky, francouzsky, italsky a španělsky. A ve všech těchto jazycích byla schopna plynně komunikovat.
Většina fanoušků ji stále vidí v černých šatech od Givenchyho. Staly se symbolem snímku Snídaně u Tiffanyho. A právě tyto šaty byly v roce 2006 vydraženy za neuvěřitelných 923 187 dolarů, což byla v té době naprosto rekordní částka. Překonaly ji posléze pouze bílé šaty Marylin Monroe (ano, přesně ty, ve kterých stojí nad průduchem z metra), jejichž cena se vyšplhala na 5,6 milionu dolarů.
V roce 1963 – tedy rok poté, co se na narozeninové party prezidenta převedla Marilyn Monroe – zpívala na soukromé oslavě Johna F. Kennedyho právě Audrey. V té době ještě nikdo nevěděl, že veřejností milovaný prezident slaví narozeniny poslední.
Část života zasvětila humanitární činnosti, v roce 1988 ji UNICEF jmenoval vyslankyní dobré vůle. Audrey se ze všech svých sil snažila zlepšit život dětí v chudých zemích. Sama navštívila například Etiopii, Turecko či Venezuelu, setkávala se s lidmi a jejím cílem bylo zvýšit povědomí o jejich životní situaci. Když pouhé čtyři měsíce před svou smrtí přijela do Somálska, popsala své první dojmy ze země slovy: „Vstoupila jsem do noční můry“.
Audrey v roce 1989 jako vyslankyně dobré vůle pro UNICEF
Audrey je nositelkou jednoho z nejvyšších civilních vyznamenání, jaké je možné v USA získat. Roku 1992 jí byla udělena Prezidentská medaile svobody právě za práci pro UNICEF.
V roce 1990 po ní v Holandsku pojmenovali druh tulipánu.
Audrey Hepburnová zemřela na rakovinu 20. ledna 1993, bylo jí 63 let a zanechala za sebou nesmazatelnou stopu. Lidé na ni vzpomínají jako na skvělou herečku, módní ikonu a především milou, laskavou ženu, která neváhala vyvinout obrovské úsilí na pomoc druhým. Oba synové na humanitární odkaz svojí matky navázali.
Zdroje:
