Článek
Vytržené zuby obvykle končí v koši na biologický odpad. Výjimkou bývají zuby mléčné, které chce původní majitel umístit večer pod polštář pro zoubkovou vílu. Co když vám ale řekneme, že vytržený zub, resp. specifické buňky nacházející se v jeho dřeni, mohou představovat cenný biologický materiál, který v případě potřeby umožní léčbu celé řady onemocnění?
To není začátek sci-fi příběhu, ale realita vycházející z moderních výzkumů. Pojďme si teď všechno jednoduše a srozumitelně vysvětlit.
Co v sobě skrývá vytržený zub?
Zubní dřeň mléčného i trvalého chrupu obsahuje tzv. mezenchymální kmenové buňky, což jsou buňky, které mají z laického pohledu takřka zázračné schopnosti, neboť obnovují poškozené tkáně různého typu. Samy se totiž umí změnit na určitý typ buňky a výraznou měrou pomáhat v léčbě nejrůznějších onemocnění či zranění.
Určitě už jste se setkali s tím, že kmenové buňky umíme získat z kostní dřeně. Odběr je ale poměrně invazivní a pro pacienta může představovat zátěž. Stejně tak jsou tyto buňky přítomny v pupečníkové krvi. Ale řekněme, že nepatříte k těm, kteří si ji nechali zakonzervovat a uskladnit po porodu. Tím pádem se možnost získání mezenchymálních kmenovaných buněk ze zubů jeví jako velmi zajímavá a v průběhu života reálná. Tím spíš, když tuto možnost nabízí mléčný i trvalý chrup. Řekněme, že vás téma zaujalo a rádi byste věděli, jak postupovat…
Co se děje s vytrženým zubem?
Ono to všechno začíná mnohem dřív, než dojde k vytržení zubu. Nemůžete stát uprostřed ordinace svého zubaře s vytrženým zubem v ruce a přemýšlet, kam byste ho poslali. Tkáňovou banku je potřeba kontaktovat předem. Všechno totiž začíná odběrem krve a jejím následným vyšetřením. Vytržení zubu je až dalším krokem v pořadí. A musí probíhat ve smluvní stomatologické ordinaci, která spolupracuje s konkrétní biobankou. Ošetření se pak po pacienta liší jen v tom, že si musí před „akcí“ vypláchnout ústa dezinfekcí. Vytržený zub se následně odesílá do laboratoře, kde z dřeně izolují příslušné buňky a ověří jejich životaschopnost. Teprve potom je zubní dřeň zmrazena a uskladněna v tekutém dusíku.
Hodí se každý vytržený zub?
To samozřejmě ne. Pokud vás čeká extrakce zubu nemocného či zkaženého, tak ten vám rozhodně v budoucnu s léčbou nepomůže. Je potřeba, aby zub byl zdravý, v případě mléčného chrupu se klidně může viklat, ale nesmí být zcela oddělený od zubního lůžka. Využitelné jsou například i zuby, které se trhají z důvodu nasazení rovnátek. U trvalého chrupu je šance použít třeba vytržené zuby moudrosti.
Kdy kmenové buňky ze zubní dřeně pomáhají
Tady je nezbytné uvést, že jde o relativně mladou metodu, takže nečekejte desítky konkrétních případů, kdy – zjednodušeně řečeno - vytržený zub někomu zachránil život. Nikdo nezpochybňuje skutečnost, že kmenové buňky mají obrovský potenciál a v tomto směru bude jistě výzkum pokračovat s velmi zajímavými výsledky. Legislativa je v tomto směru ale velmi přísná a tak mohou být kmenové buňky využity za předpokladu, že se jedná o schválenou indikaci.
V současné době už se najde řada diagnóz, u nichž se dá tato terapie zvažovat. Jde samozřejmě o nejrůznější onkologická onemocnění, ale také o Crohnovu chorobu, amyotrofickou laterální sklerózu, některé plicní nemoci, revmatoidní artritidu atd.
Pomoci ale mohou kmenové buňky také například při poraněních, tzn. v terapii ran či popálenin, při poškození míchy nebo v případě, kdy byl pacientovi transplantován tkáňový štěp atd. A nemusí jít vůbec o život ohrožující stavy, protože by tento typ kmenových buněk mohl podle odborníků najít uplatnění také při výrobě náhradních zubů či při léčbě nemocí dásní.
V rámci výzkumů se pak jako velice slibné jeví využití tohoto typu léčby například u pacientů s roztroušenou sklerózou, některými typy cukrovky, Parkinsonovou chorobou a řadou dalších onemocnění.
Pozor na plané sliby
Bohužel i v medicíně je nutné se mít na pozoru před podvodníky, kteří slibují zázraky a vzbouzí v rodičích nemocných dětí falešné naděje. Ve vazbě na kmenové buňky ze zubní dřeně se ve světových médiích objevily informace, že z nich mohou být vytvářeny speciální léky pro autisty. Neexistují ovšem žádné relevantní důkazy a provedené klinické studie, které by jakýmkoliv způsobem podporovaly myšlenku, že je možné léčit autismus prostřednictvím této terapie.
Kryokonzervace zubní dřeně jako záloha pro případ nouze
Z hlediska dostupnosti představuje zubní tkáň relativně snadnou možnost, jak získat kmenové buňky vhodné k následné konzervaci. Lidově řečeno – jestli jste to prošvihli s pupečníkovou krví a máte potřebu (případně čelíte zvýšenému riziku rozvoje onemocnění, v rámci jehož léčby by kmenové buňky mohly pomoci) vytvořit si nějakou zdravotní rezervu, pak se o možnosti uložení zubní dřeně rozhodně informujte.
Jde o oblast, která se rychle rozvíjí, probíhá celá řada klinických studií a dalších výzkumů. Odborníci ovšem upozorňují, že je vše v rané fázi a nikdo vám v tuto chvíli nemůže dávat jasné záruky. Vaše očekávání by měla být realistická. Uvažujte o této terapii jako o další možnosti, nikoliv jako o jisté záchraně.
Jistota, že uchování kmenových buněk ze zubní dřeně bude cestou k vyléčení konkrétní nemoci, v tuto chvíli ještě chybí. Rčení „co není, může být“ ovšem v této oblasti rozhodně platí.
Zdroje:
