Článek
Díky rapidnímu rozvoji medicíny se přestáváme bát onemocnění, která lidstvo děsila po celá staletí. To ale neznamená, že se dnešní člověk o svoje zdraví nestrachuje. Na scéně se totiž objevují úplně jiní „bubáci“. S narůstajícím věkem jsou to především nejrůznější typy demence, jimž dominuje obávaná Alzheimerova choroba. Tou v současné době trpí v České republice podle odhadů zhruba 150 tisíc lidí. Jejich počet by se měl do roku 2050 zdvojnásobit.
Alzheimer středem pozornosti
Není divu, že právě tomuto onemocnění věnují vědečtí pracovníci velkou pozornost. Řada týmů po celém světě pracuje na vývoji nových léků i diagnostických metod. U pacienta s podezřením na Alzheimerovu chorobu se tak provádí standardní diagnostika jednotlivých kritérií demence, zahrnující testy paměti, myšlení atd., kterou následně doplňují pomocné vyšetřovací postupy – odběry krve, EKG, RTG plic a zobrazovací metody (MRI a CT mozku).
To jsou všechno postupy vyžadující, aby byl pacient v rukou odborných lékařů a tím pádem také v péči pracovišť odpovídající úrovně. Vzhledem k tomu, že se očekává rapidní nárůst počtu nemocných, je snahou lékařů mít k dispozici rychlý a levný screeningový test, který by umožnil detekovat Alzheimerovu chorobu klidně na úrovni praktických lékařů. Ti podle všeho mají už v současné době podrobovat pacienty starší 65 let v rámci preventivních prohlídek tzv. Mini-Cog testu. Zkuste se schválně poptat seniorů v rodině či okolí, kolik z nich se s podobným testem u svého lékaře setkalo. Třeba budete příjemně překvapeni, dost možná se ale setkáte s údivem dotazovaných, jež jejich praktik nikdy netestoval.
qBEANS alias „fazolový“ test
Nedávno byl na výročním setkání amerických gerontologů prezentován tzv. qBEANS test (zkratka označuje Quick Behavioral Exam to Advance Neuropsychological Screening a jde vlastně o slovní hříčku, protože „beans“ je současně anglický výraz pro fazole).
V rámci testu je úkolem pacienta nabírat lžící drženou nedominantní rukou (tzn. praváci v levé, leváci v pravé ruce) do malých plastových kelímků fazole. V podstatě se tím testuje schopnost dotyčného zlepšit se v daném úkonu. Držení lžíce v nedominantní ruce je samozřejmě zpočátku značný problém, nicméně člověk s dobře fungujícími kognitivními funkcemi se bude vlivem opakování v této činnosti zlepšovat. Bude rychlejší, přesnější atd. U těch, kteří se nezlepšují, je pravděpodobné, že došlo k nějakému kognitivnímu poškození.
Na základě zdánlivě jednoduchého testu, který nevyžaduje žádné nákladné vybavení, je možné vyhodnotit motorické schopnosti, vizuálně prostorovou paměť a další kognitivní funkce. Test není závislý na žádných technologiích a velmi snadno ho může ve své ordinaci provést každý lékař seznámený s metodou vyhodnocení výsledků.
Dosavadní výzkumy využívající tohoto testu ukazují jeho překvapivou citlivost. Umožní poměrně specificky detekovat patologie charakteristické pro Alzheimerovu chorobu. Autor studie Sydney Schaefer, PhD z Arizonské státní univerzity poukazoval na to, že původní verze testu trvala asi sedm minut. To se mu zdálo být pro použití v primární péči příliš dlouho.
Test byl tedy následně upraven a jeho zkrácená verze netrvá ani čtyři minuty, přičemž si stále zachovává velmi vysokou spolehlivost. Bude zapotřebí ještě dalších výzkumů a jak zdůrazňují někteří odborníci, měl by být kladen důraz i na adekvátní vyškolení lékařů, kteří budou následně vyhodnocovat výsledky testovaných pacientů.
Levný, dostupný a… skoro na dosah
Zcela jistě nemluvíme o testu, který by jako jeden jediný diagnostikoval pacienta s Alzheimerovou chorobou. Ale mohlo by se výhledově jednat o test, který by snadno zvládnul praktický lékař (případně i sestra či asistent s tím, že výstupní informace vyhodnotí a výsledek stanoví lékař) v rámci běžné preventivní prohlídky pacientů daného věku.
Tím by se jistě přispělo k včasné diagnostice obávaného onemocnění. V současné chvíli je totiž pravidelnému testu kognitivních funkcí podrobováno například ve Spojených státech jen necelých 20 % seniorů. Přitom právě včasné odhalení kognitivních poruch by znamenalo stanovení diagnózy v ranných stádiích onemocnění, kdy se nasazení příslušných léků jeví jako efektivnější.
Jestli vás někdy v budoucnu doktor v rámci běžné prohlídky posadí ke stolu s miskou plnou fazolí, nepochybujte o jeho duševním zdraví a naopak doufejte, že to vaše bude v nejlepším pořádku.
Zdroje:
