Článek
Na britský trůn usedl v září roku 2022 již třetí Karel v pořadí. Jací byli jeho jmenovci?
Karel I.
19. listopadu 1600 přivítala Anna Dánská, manželka Jakuba I. na svět druhorozeného syna Karla – drobného, často nemocného chlapečka, o němž historické prameny uvádějí, že do dvou let nemluvil ani nechodil. Přesto se stal ve svých dvanácti letech následníkem trůnu. Jeho starší bratr Jindřich totiž zemřel na břišní tyfus.
O třináct let později je 2. února 1626 pětadvacetiletý Karel korunován a na trůn usedá coby Karel I. Pouhých 150 cm vysoký král s poruchou řeči (podle historiků koktal) je v té době už rok ženatý s Henriettou Marií Bourbonskou. Z jejich manželství vzešlo devět potomků, pouze pět se jich ovšem dožilo dospělosti.
Karel I. nebyl zrovna vzorem úspěšného panovníka. Historikové ho popisují jako slušného člověka jemných mravů a milujícího otce. Na veřejnosti se ovšem cítil nejistý, podle všeho měl velmi nízké sebevědomí, a to se snažil maskovat arogancí a povýšeným přístupem. V jeho přítomnosti údajně směla sedět pouze královna. Takové manýry byly trnem v oku zejména členům parlamentu. Když k tomu připočtete skutečnost, že po vzoru svého otce vyznával víru v „božské právo králů“, neměl našlápnuto k vladařskému úspěchu. Za jedinou účinnou formu vlády považoval diktaturu.
Karel I.
Výsledkem jeho neoblomných názorů byla občanská válka, jakou země doposud nezažila. Povstalcům v čele s Oliverem Cromwellem se podařilo krále zajmout a uvěznit. Jestli si představujete panovníka v tmavé kobce, musíme vás vyvést z omylu. Karlovým „vězením“ se stal palác Hampton Court, odkud se mu podařilo utéct. Záhy byl ovšem znovu zajat a převezen na ostrov Wight. Ale stále nejevil ochotu se republikánům podrobit. Nakonec ho v lednu 1649 obvinili z velezrady a o týden později byl odsouzen k trestu smrti. Ten měl být vykonán za tři dny. Tuhle krátkou dobu strávil Karel I. se svým kaplanem a dvěma mladšími dětmi Alžbětou a Jindřichem. Starší děti byly s Henriettou v exilu už od začátku války.
Historické prameny uvádí, že jedenáctiletá Alžběta nesla zprávu o rozsudku velice těžce. Karel se před ní snažil skrýt svoje emoce, aby ji uklidnil. Ráno před popravou pak požádal, aby si mohl obléknout silnější košili. Nechtěl, aby si lidé mysleli, že se třese strachem, zatímco mu bude zima. 30. ledna 1649 mu kat sťal jednou ranou hlavu na popravišti postaveném výhradně pro tuto příležitost v londýnském Whitehallu. Dav skandoval: „Zabijte krále“.
Můžeme jen spekulovat, kolik z přítomných diváků o jedenáct let později vítalo halasným „Ať žije král“ následníka vracejícího se z exilu. Vlády se měl ujmout v pořadí druhý Karel na anglickém trůnu.
Karel II.
Prvorozený potomek Karla I… a rovnou syn. Navíc syn, který se dožil dospělosti. To jsou věci v 17. století více než ceněné. Není divu, že byl Karel už jako osmiletý jmenován princem z Walesu. V šestnácti doprovázel otce na válečném tažení, protože se ale občanská válka přiostřila, musel se nakonec uchýlit do exilu ve Francii. O smutném osudu svého otce a následné puritánské vládě Olivera Cromwella se tedy dozvídal od vyslanců a poslů. Nějakou dobu to vůbec nevypadalo, že by se do rodné země mohl vrátit. Natož jako její panovník. Anglie ale evidentně nebyla vládě republikánů nakloněna, systém se zhroutil a následník trůnu byl povolán zpět.
Do Londýna vjel třicetiletý král skutečně triumfálně a na lid bezpochyby udělal velký dojem. Narozdíl od svého otce byl vysoký, velmi pohledný a okouzlující. Navíc doposud svobodný. Jeho srdce si záhy získala Barbara Villiers. Vdaná kráska se stala oficiální královskou milenkou a také matkou šesti jeho dětí. To ale neznamenalo, že se král neožení. Naopak. Bylo třeba upevnit postavení země vhodným sňatkem. A v hledáčku se tak ocitla Kateřina z Bragandzy, dcera portugalského krále Jana IV. Čtyřiadvacetiletá infantka s lákavým věnem. Co na tom, že snoubenci mluvili každý jiným jazykem a Kateřininy půvaby poněkud zaostávaly za oslnivou krásou královy milenky. Té se Karel rozhodně nehodlal vzdát, a tak Barbara zanedlouho přivedla na svět jejich druhé dítě. Ještě čtyři pak následovaly. A dalších osm s šesti jinými milenkami.
Kateřina tak sice byla jeho oficiální manželkou, matkou legitimních potomků se však nestala. Podle historiků několikrát otěhotněla, ale těhotenství skončila potratem. Jak šťastný život asi musela vést žena, kterou z rodné země odvezli do daleké ciziny, nesplnila zde svůj úkol přivést na svět následníka trůnu, a navíc měla za dvorní dámu milenku svého muže? Tuhle otázku si Karel II. rozhodně nepokládal. Ví se pouze, že nikdy neuvažoval o rozvodu. Královna byla mezi lidem velmi oblíbená pro svou laskavost a čestnost.
Karel II.
Během čtvrtstoletí svého panování musel Karel coby panovník čelit řadě potíží. Především to byla v roce 1665 rozsáhlá morová epidemie, která zasáhla i Londýn. Historické prameny uvádějí, že když vrcholila, umíralo až 7 000 lidí týdně (jen pro představu, počet obyvatel anglické metropole v té době pohyboval kolem necelých 400 000). O rok později přišla další katastrofa – velký požár Londýna. Trval pět dní a dodnes je jednou z největších katastrof v dějinách města.
Král se potýkal i s politickými nesnázemi, ale velké obavy samozřejmě budil především fakt, že chybí dědic trůnu. Následníkem se tak měl stát Karlův bratr Jakub, který nebyl kvůli svému katolickému vyznání příliš vítaný.
Zajímavostí jistě je, že když 2. února 1685 skolila Karla II. mrtvice a zbývalo mu už jen pár dnů života, přestoupil krátce před svou smrtí i on na katolickou víru.
Na dalšího Karla si pak anglický trůn musel počkat celých 337 let.
Karel III.
O životě současného britského panovníka toho bylo napsáno dost. Tak možná jen pár zajímavostí…
Karel III. byl nejdéle čekajícím následníkem trůnu. Rekordem 70 let a 214 dnů překonal svého praprapradědečka Edwarda VII., který čekal 59 let a 73 dnů, než mu trůn uvolnila jeho matka královna Viktorie.
I titul prince z Walesu si udržel nejdéle v historii, a to od roku 1958 do roku 2022.
Na trůn nastupoval po velmi oblíbené a nejdéle vládnoucí panovnici v historii, což rozhodně nebylo nikterak lehké. U příležitosti svých jednadvacátých narozenin Alžběta ve svém rozhlasovém projevu mimo jiné uvedla: „Prohlašuji před vámi všemi, že celý svůj život, ať už bude dlouhý nebo krátký, zasvětím službě vám a celému našemu impériu, ke kterému všichni patříme.“ Tento svůj slib oddaně plnila více než 70 let. A Karel III. už druhým rokem zanechává historii svůj vlastní odkaz uznávajíc přitom tradice a hodnoty svojí matky v odrazu moderní doby.
Zdroje:
Webové stránky Historic Royal Palaces - The Execution of Charles I.
Webové stránky Royal Museums Greenwich - King Charles II | The public and personal life of a British monarch
