Hlavní obsah

Kosmonaut, který jako první ve vesmíru jedl, pil, zvracel a musel na záchod: German Titov

Foto: Generated by Deepdreamgenerator.com

Ilustrační snímek

Byl druhý za Gagarinem. Druzí zůstávají ve stínu, svět oslavuje prvenství. Ovšem i příběhy těch druhých si zaslouží být vyprávěny. Zvlášť když tenhle „druhý“ má na svém kontě i řadu prvenství.

Článek

Prvního člověka ve vesmíru zná celý svět, ale když se vás zeptají, kdo opustil naši planetu a překročil hranici vesmíru jako druhý, budete možná v koncích. Mezi prvním a druhým pobytem lidské bytosti ve vesmíru jsou přitom naprosto klíčové rozdíly. Gagarinův let trval necelé dvě hodiny, jeho nástupce German Štěpanovič Titov ovšem strávil v raketě více než 25 hodin. Není tedy divu, že musel být zákonitě první v mnoha věcech. Pocházel přitom z rodiny, která rozhodně nenabízela adekvátní zázemí pro budoucího kosmonauta.

Jak se kluk ze sibiřské vesničky dostal do vesmíru

Titov se narodil v roce 1935 v zapadlé vesničce Verchněje Žilino skryté v pohoří Altaj. Otec byl místní učitel a matka pracovala na statku. Kdyby jim tenkrát někdo řekl, že se jejich synek jednou podívá do vesmíru, bezpochyby by se mu vysmáli. Neměl příliš šancí, že by strávil svůj život mimo rodnou vesnici. Zásluhou svého strýce se ale dostal na letecké učiliště a brzy se ukázalo, že jeho talent a technické schopnosti jsou mimořádné. Absolvoval následně leteckou školu a stal se stíhacím pilotem. V roce 1960 pak byl vybrán, aby se stal členem elitní skupiny letců, které čekal speciální výcvik pro kosmonauty. Právě vrcholily přípravy na první misi programu Vostok. A Titov se stal prvním náhradníkem, kdyby nebyl legendárního letu schopný Gagarin. Ten ovšem 12. dubna 1961 obletěl Zemi a oněch 108 minut na palubě Vostoku 1 z něj učinilo jednoho z nejoslavovanějších lidí světa. German zůstal náhradníkem.

První obyvatel vesmíru

O čtyři měsíce později 6. srpna 1961 ale přišel i jeho velký den. Na palubě Vostoku 2 se vydal do vesmíru druhý člověk v pořadí. A čekala ho poněkud delší mise, jejímž cílem bylo otestovat, zda zvládne v takových podmínkách i jinak běžné úkony. German Titov měl na vlastní kůži zjistit, jestli bude schopen ve vesmíru jíst a pít, následně tím pádem vylučovat, ale také třeba spát. Nejsou to samozřejmě prvenství, která by nějak zaváněla romantikou a následně si vysloužila ovace veřejnosti. Zvlášť když k tomu připočteme fakt, že Titov jako vůbec první člověk trpěl tzv. vesmírnou nemocí, tedy nevolností způsobenou stavem beztíže. Určitě nečekal, že se proslaví tím, jak ve vesmíru zvracel a použil záchod. Současně ale jasně ukázal, co lidský organismus v takových podmínkách zvládne. Jestli byl Gagarin dobyvatelem vesmíru, Titov se stal jeho prvním obyvatelem. Sice jen na jeden den, ale on opravdu ve vesmíru žil. Jeho let byl delší, tím pádem náročnější a s nemalým vědeckým přínosem. Nesmíme ale zapomenout, že sovětská propaganda potřebovala postavit na piedestal skutečného hrdinu a tím byl v jejích očích každopádně Gagarin. Zvracející Titov nemohl tak úplně symbolizovat odolnost sovětského člověka.

Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 NL https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/nl/deed.en

Titov (vlevo) s prezidentem Chruščovem a Jurijem Gagarinem v roce 1961.

Život po návratu z vesmíru

German zůstal pro veřejnost skrytý ve stínu Gagarina. Ale v odborných kruzích platil za zkušeného profesionála a stále se na něj mezi lidmi z oboru vzpomíná jako na významného představitele sovětského vesmírného programu. Do kosmu už se znovu nepodíval. Pokračoval ve své práci v armádě, věnoval se výcviku budoucích kosmonautů a po rozpadu SSSR se dokonce angažoval i politicky. Zemřel 20. září 2000 na infarkt, bylo mu 65 let.

Ten druhý, na kterého se nezapomíná

Jako druhého člověka na oběžné dráze Země si ho možná pamatovat nebudete, ale docela jistě by vám mohl utkvět v paměti jako nejmladší profesionální astronaut a nejmladší člověk, který kdy obletěl naši planetu. Do vesmíru zavítal jako pětadvacetiletý (konkrétně měsíc před svými 26. narozeninami). V roce 2021 se sice na palubě Blue Origin NS-16 dostal mimo naši planetu osmnáctiletý Oliver Daemen, ale v jeho případě šlo pouze o suborbitální misi, tedy ne o let na oběžné dráze.

Titov byl první, kdo Zemi obletěl vícekrát – celkem sedmnáctkrát, jako první kosmickou loď sám nějakou dobu pilotoval. A stal se současně i prvním fotografem ve vesmíru (když pomineme snímky pořízené technologiemi), jako první použil mimo Zemi také filmovou kameru – svou rodnou planetu natáčel zhruba deset minut.

To už jsou trochu důstojnější prvenství, než skutečnost, že se jako první ve vesmíru najedl, napil, vyzvracel a došel si na záchod. Ovšem z vědeckého pohledu mělo svůj nezpochybnitelný význam všechno, co Titov zvládl ve vesmíru jako první.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz