Hlavní obsah
Sport

Medailista pařížské olympiády přežil zkázu Titanicu

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: AI generated by Canva.com

V roce 1912 byl jedním ze 711 přeživších potopení nepotopitelné lodi Titanic. O dvanáct let později získal zlato na olympijských hrách v Paříži.

Článek

Richard Norris Williams se narodil v Ženevě, oba jeho rodiče ovšem byli Američané. Není tedy divu, že talentovaný tenista přemýšlel o cestě za oceán, kde by se mohl intenzivněji věnovat milovanému sportu.

Na Titanicu cestoval jako jednadvacetiletý v doprovodu svého otce Charlese. Podle dostupných zdrojů zůstali na lodi téměř až do konce. Zatímco Charles za plavbu na oslavované lodi zaplatil životem, Richard katastrofu přežil. Několik hodin se držel záchranného nafukovacího člunu, zatímco nohy mu mrzly v ledovém oceánu. Když se trosečníci z Titanicu dostali na palubu Carpathie, měl Richard dolní končetiny v takovém stavu, že mu palubní lékař navrhl amputaci. Mladík odmítl se slovy: „Budu ty nohy potřebovat.“

Pouhých dvanáct týdnů na to si zahrál v Bostonu tenisový zápas s Karlem Howellem Behrem. Shodou okolností také jedním ze šťastlivců, kteří z Titanicu vyvázli živí. Následovala řada dalších tenisových úspěchů. Richard triumfoval v singlu, byl členem amerického týmu, který v letech 1925 a 1926 vyhrál Davis Cup. Největší úspěch ovšem slavil ve smíšené čtyřhře s Hazel Hotchkiss Wightmanovou, s níž na letních olympijských hrách v Paříži získal roku 1924 zlatou medaili. Měl pravdu, když lékaři z Carpathie říkal, že nohy bude ještě potřebovat…

Foto: Spyder Monkey, Public domain, via Wikimedia Commons

Richard Williams

Sportovní svět jeho olympijský úspěch ve stínu prožité tragédie vnímal jako vítězství pevné vůle a odvahy.

Šest let před svou smrtí v roce 1968 se Richard setkal s Walterem Lordem, autorem knihy A Night to Remember, vydané v roce 1955. Lord v ní popisuje zkázu Titanicu, událost, která ho fascinovala od dětství. Při práci na knize vyzpovídal třiadvacet přímých účastníků katastrofy. Až sedm let po vydání úspěšné publikaci ovšem dostal možnost pohlédnout na osudnou noc 15. dubna 1912 očima Richarda Williamse, olympijského medailisty, který svůj největší boj vyhrál dávno před olympiádou.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz