Článek
Když v roce 2018 svět sledoval svatbu prince Harryho a Meghan Markle, určitě řadu lidí napadlo, že tohle už tu jednou bylo. Nestalo se poprvé, aby si člen britské královské rodiny bral rozvedenou Američanku. Znalcům historie a příznivcům aristokratických rodů tak bezesporu rezonoval v hlavě rok 1936.
11. prosince toho roku totiž abdikoval král Eduard VIII. Na trůnu Spojeného království setrval pouhých 325 dnů a nebyl dokonce ani korunován. Když vyjádřil přání oženit se s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou, parlament zcela pochopitelně nebyl jeho záměru nakloněn. Nabízely se mu tři možnosti – od myšlenky na svatbu upustit, oženit se proti vůli vlády, nebo abdikovat. Opustil trůn i svou zemi v době, kdy už se nad Evropou pomalu stahovaly mraky nacistické hrozby, a odešel za hlasem svého srdce. Podle některých zdrojů nebyl na sklonku života skálopevně přesvědčen, že udělal dobře.
Když o dvaaosmdesát let později žádal princ Harry svou babičku královnu Alžbětu II. o svolení vzít si rozvedenou Američanku, byla už jiná doba a samozřejmě i okolnosti. Harry nebyl přímým následníkem a psal se rok 2018. Její Veličenstvo královna se sňatkem oficiálně souhlasila prostřednictvím písemného prohlášení vydaného 14. března. O dva měsíce později se pak na hradě Windsor konala v kapli Svatého Jiří královská svatba. Z americké herečky se tak stala vévodkyně ze Sussexu.
Kdo si myslel, že herečka zvyklá na pozornost médií i veřejnosti, by mohla mít předpoklady ustát tuhle náročnou součást života v královské rodině, během několika měsíců nevycházel z údivu. Začaly se objevovat informace o tom, že se Meghan čelící intenzivnímu tlaku médií potýká s psychickými problémy. Některé zdroje z jejího blízkého okolí uváděly, že vztahy s personálem, ale i některými členy rodiny doznaly výrazného zhoršení. Zejména zaměstnanci královského páru se posléze nechali slyšet, že nebylo vůbec jednoduché s ní vyjít. Označili ji za panovačnou a náladovou. Ona se navíc očividně neuměla k těmto lidem chovat. To by mohlo být i pochopitelné, vyrostla ve zcela jiném prostředí, ale pokud přistoupila na to, že se stane součástí panovnické rodiny, s určitou mírou adaptace musela počítat. Stejně jako s přijetím základních pravidel, mezi nimiž je mimochodem i skutečnost, že členové královské rodiny – lidově řečeno – nevynáší ven detaily ze soukromého života.
Megxit
Jisté je, že Meghan roli člena královské rodiny nezvládla. V lednu 2020 Sussexovi oznámili, že již nadále nebudou plnit funkce předních členů královské rodiny. Tento krok samozřejmě museli probrat s panovnicí a královnu to bezpochyby velice zasáhlo. Stanovila velmi přísné podmínky, Harry a Meghan se museli vzdát titulů a také veřejného financování. Zůstal jim pouze titul vévoda/vévodkyně ze Sussexu, nemohou být ovšem oslovováni jako Jeho/Její Královská Výsost.
Harry a Meghan v roce 2017
O tom, jaký vliv Meghan na Harryho měla (a nejspíš stále má), svědčí i skutečnost, že se manželé odstěhovali ze Spojeného království do Kanady a posléze do USA. V roce 2021 šokovali rozhovorem s moderátorkou Oprah Winfreyovou. Meghan mluvila o tom, jak ji život v královské rodině přivedl k myšlenkám na sebevraždu a nešetřila kritickými komentáři na adresu některých rodinných příslušníků. V konečném důsledku ale snaha vzbudit u veřejnosti soucit vedla spíše k tomu, že její popularita dramaticky klesla. Harry a Meghan na jednu stranu hlásili, že se stahují do ústraní, aby mohli v klidu vychovávat svoje děti bez všudypřítomných paparazzi, nicméně od té doby v podstatě nedělají nic jiného, než se snaží vytěžit nemalé finance ze svého tehdejšího postavení.
Meghan vs. Wallis
Co mají společného dvě Američanky, které se nesmazatelně zapsaly do historie britské královské rodiny? Wallis štěstí nepřálo od samého začátku. V první polovině 20. století bylo zcela nemyslitelné, aby si král, který je současně hlavou Anglikánské církve, vzal rozvedenou ženu.
Oproti tomu Meghan královská rodina přijala, nabídla jí, aby se stala její součástí. Od královny to bylo velkorysé gesto signalizující, že i královská rodina umí a chce jít s dobou. Harry tedy rozhodně nebyl na rozdíl od strýce svojí babičky postaven před dilema, zda dá přednost lásce nebo oddanosti koruně. Dost možná to následně byla sama Meghan, která mu v tomto směru dala pomyslný nůž na krk.
O Wallis je známo, že ačkoliv ve svých společenských kruzích byla dobře známá, nebylo jí vlastní na sebe upozorňovat a protlačovat svůj vliv. Podle dostupných zdrojů si nedělala iluze o tom, že by se stala součástí britského vládnoucího rodu. Meghan se možná později nechala slyšet, jak ji popularita ničila, nicméně na řadě společenských akcí rozhodně nepůsobila dojmem, že ji zájem veřejnosti a médií paralyzuje. „Sbalila“ prince a nevypadala, že se touží ztratit v jeho stínu.
Jak Wallis, tak Meghan se podařilo zpřetrhat bratrské pouto svých manželů. Bratr Eduarda, princ Albert, později král Jiří VI. se přestal se svým bratrem po jeho abdikaci stýkat. Nikdy mu neodpustil, že se vzdal královských povinností. Vztahy Harryho a Williama jsou v posledních letech také velmi napjaté. Přitom si zejména po smrti svojí matky, princezny Diany, byli velice blízcí.
Wallis i Meghan obrazně řečeno odvedly svoje muže od jejich povinností a královských privilegií. Ovšem se zcela odlišným dopadem na monarchii. Zatímco abdikace Eduarda do slova a do písmene otřásla Spojeným královstvím, neboť poslední britský panovník se vzdal svého trůnu v 11. století, odchod Harryho a Meghan výrazný politický dopad neměl. Pouze plnil stránky společenských a bulvárních časopisů.
Řada odborníků také poukazuje na to, že na rozdíl od Eduarda a Wallis, kteří žili v exilu, a Eduard mohl Británii navštívit pouze na základě oficiálního pozvání, se Harry a Meghan mohou vrátit a od královské rodiny se zcela neodřízli. Otázkou spíše zůstává, zda by je po jejich návratu ještě někdo vítal.
Zdroje:
