Článek
Ti její tvář zařadili do testu, jehož cílem je včas odhalit demenci. Lady Di se tak ocitla ve společnosti dalších světových celebrit, mezi nimž nechybí Albert Einstein, Elvis Presley, Bill Gates či Oprah Winfrey.
Cílem tzv. „famous face testu“ je včasné odhalení demence, konkrétně typu PPA, který postihuje mladší generaci (tedy lidi ve věku mezi 40-65 lety). Primární progresivní afázie (PPA) bývá často zaměňovaná s Alzheimerovou chorobou, ovšem její projevy jsou jiné a cílí, jak už bylo řečeno, na trochu odlišnou věkovou skupinu. Zatímco „Alzheimer“ postihuje zejména paměť, PPA má vliv především na jazykové schopnosti. Nemocní tak mají problém dát dohromady souvislou větu a mimo jiné vykazují potíže s rozpoznáváním tváří.
Test známých tváří není v diagnostice neurologických onemocnění ničím novým. Jen je vždy třeba ho přizpůsobit době a také věkové skupině testovaných osob. Podle odborníků je tak řadu let součástí celé série testů a pomáhá s detailní diagnostikou. Ačkoliv na PPA v tuto chvíli neexistuje lék, při včasném odhalení nemoci je v jejím primárním stadiu účinná logopedická péče, díky níž si pacient udržuje komunikační schopnosti. PPA na sebe přitáhla pozornost široké veřejnosti poté, co byla v roce 2022 diagnostikována slavnému hollywoodskému herci Bruce Willisovi.
Vyhlídky na život s demencí
Statistiky ukazují, že nejvyšší procento obyvatel postižených některou formou demence měla v rámci zemí EU v roce 2018 Itálie (2,12 %). Česká republika v té době vykazovala 1,41 % takto postižených. A jaké je očekávání pro rok 2050? Z toho už vůbec nevycházíme dobře, protože pro ČR se udává 2,65 %. Tou dobou by ale Itálie podle odhadů měla být na 4,13 %. Příčina nárůstu je jasná – populace evropských zemích stárne. A delší doba dožití s sebou pochopitelně nese i vyšší riziko výskytu neurodegenerativních onemocnění.
Existuje účinná prevence?
Taková, která by eliminovala riziko, že jednoho dne nejenomže na snímku nepoznáte princeznu z Walesu, ale nevzpomenete si ani na jména vlastních dětí, v tuhle chvíli neexistuje. Jednoznačně se totiž ani nedá určit, co vlastně demenci spouští, pokud tedy nejde o poúrazový stav, následek mrtvice atd. (tzv. sekundární demence).
Rizikovými faktory každopádně jsou:
Ty, které neovlivníte, tzn.:
- genetické dispozice;
- věk.
Ty, které ovlivníte:
- mentální aktivita – mozek je třeba stimulovat, zaměstnávat a udržovat „v chodu“, aby nedošlo k poklesu kognitivních schopností (paměť atd.), proto seniorům pomáhá luštění křížovek, sudoku atd. Opravdu nejde jen o vyplnění volného času;
- sociální aktivita – člověk, který má kolem sebe přátele a rodinu, s nimiž udržuje kontakty, je méně náchylný k demenci než samotář;
- strava – zdravý, vyvážený jídelníček udržuje organismus ve fyzické i psychické formě;
- fyzická aktivita – postačí třeba i jízda na kole nebo svižná chůze a nemusíte trhat rekordy;
- kouření – to je významný rizikový faktor a týká se i kouření pasivního.
Zdravý životní styl tedy není jen něco, co vám přináší momentální užitek, ale především vaše předplatné kvalitního života v nadcházejících letech.
Zdroje:
