Článek
Zdravý životní styl se už dávno nezaměřuje jen na fyzické zdraví člověka. Lidé v Evropě dnes žijí o zhruba 30 let déle, než tomu bylo před sto lety. V seniorském věku tak můžete strávit překvapivě dlouhou dobu. A lidem postupně došlo, že v téhle fázi života nejde jen o udržení hybnosti, ale také myšlenky.
Pokud si máte ten delší život užít, měl by mít odpovídající kvalitu ve všech směrech. Velkým strašákem se tak stává demence, resp. široká škála tzv. neurodegenerativních onemocnění, z nichž se do podvědomí veřejnosti asi nejvíce zapsala Alzheimerova choroba. Typů demence je ale mnohem víc. Výzkum se proto zaměřuje nejenom na detailní rozpoznávání jednotlivých onemocnění a jejich specifik, ale velká pozornost je věnována také:
· včasné diagnostice,
· možnostem zpomalení průběhu nemoci,
· faktorům, které přispívají k jejímu rozvoji,
· účinné prevenci.
V hledáčku expertů se tak ocitl cukr. Už řadu desetiletí se o něm v populárně naučných kruzích mluví jako o „bílém zabijákovi“. Měli bychom si ale uvědomit, že mozek ke svému správnému fungování cukr, resp. glukózu potřebuje. Její dávka ovšem musí být vyvážená. Pokud je mozek vystaven dlouhodobě zvýšené hladině cukru v krvi, mohou být jeho funkce narušeny a narůstá riziko rozvoje některých onemocnění, z těch neurologických je pak ve hře zejména demence.
Kolik cukru je příliš?
Neúprosné statistiky ukazují, že v evropských zemích konzumují lidé často dvojnásobek doporučené dávky. Například v Německu odpovídá průměrná roční konzumace cukru na jednoho člověka 33 kg. Údaje pro naši republiku jsou ještě o tři kilogramy horší – celých 36 kg cukru (informace z roku 2023), přičemž v roce 1990 to bylo alarmujících 44 kg. Vhodná dávka by přitom neměla přesáhnout 18 kg za rok.
Pro lepší představu se podívejme i na doporučený denní příjem. Ten by měl podle odborníků odpovídat:
· u mužů zhruba 150 kcal, tzn. 37,5 gramům, což je asi 9 kávových lžiček;
· u žen je dávka nižší – 100 kcal, tedy 25 gramů = 6 lžiček.
A je tím myšlen celkový denní příjem, tedy nejenom cukr, kterým si něco sladíte, ale i cukry obsažené ve všech konzumovaných pokrmech a nápojích.
Z toho jasně vyplývá, že byste příjmu cukrů měli věnovat dostatečnou pozornost. A mít dobrý přehled o tom, kde všude se mohou skrývat. Přidané cukry se ukrývají v mnoha potravinách, v nichž byste je nečekali, například v kečupu, cereáliích či omáčkách.
Co udělá s mozkem dlouhodobý nadbytek cukru?
Dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru může poškodit cévy (včetně těch mozkových) a přispívá také ke vzniku usazenin v krevním oběhu. Tím se naruší průtok krve mozkem (cévy se zužují) a celý náš řídící orgán je tak mnohem hůř zásobený živinami.
Současně je třeba pracovat i s rizikem přímého poškození kognitivních funkcí, tzn. pozornosti, paměti atd. vlivem trvale navýšené hladiny cukru v krvi. Narušuje se totiž přenos informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. A ve chvíli, kdy se v mozku nemohou informace šířit dostatečně rychle a efektivně, naše mentální kondice výrazně klesá. Kdo by chtěl namítnout, že se po konzumaci něčeho sladkého naopak lépe soustředí, tomu by vědci rozhodně nic nevymlouvali. Je prokázaným faktem, že mentální výkon se na 2-12 hodin po konzumaci cukrů navýší. Pokud ale budete mozek neustále bombardovat cukrem, je po určité době riziko permanentního poškození překvapivě velké…
· Až dvojnásobné
Když nahlédneme do výsledků provedených studií, zjistíme, že zvýšená konzumace cukru může u seniorů riziko rozvoje demence až zdvojnásobit.
· Stačí jeden rok
Rok trvající zvýšená hladina cukru v krvi představuje prokazatelné navýšení rizika Alzheimerovy choroby.
· Není cukr jako cukr
Za nejrizikovější druhy cukrů odborníci považují fruktózu a sacharózu.
Dobrý (a sladký) sluha, ale zlý (přeslazený) pán
Cukr tedy rozhodně nepředstavuje jen riziko rozvoje diabetu či obezity, ve hře je i fakt, jestli o pár let později trefíte z hypermarketu domů, vzpomenete si, co jste ráno snídali, a poznáte svoje blízké.
Nikdo po vás ale nechce, aby se ve vašich očích stal cukr životu nebezpečnou látkou, či dokonce jedem. Panika není na místě. Vašemu zdraví (fyzickému i psychickému) ovšem prospěje, když budete nad konzumací jídel s vyšším podílem cukrů přemýšlet a postupně se pokusíte zavést rozumné, dlouhodobě udržitelné změny. Naopak není vůbec žádoucí, když si teď z minuty na minutu cukry zcela zakážete a nasadíte extrémní dietu. Po pár dnech či týdnech, až budou vaše pevná vůle a sebeovládání totálně na dně, přijde zlomový okamžik selhání. Obvykle v podobě útoku na ledničku nebo špajz. A vy nepotřebujete cukr omezit drasticky na chvíli, ale rozumně napořád.
Rady a tipy jak na cukry v jídelníčku
· Naučte se číst etikety potravin
Základní pravidlo spočívá v odlišení produktu s vysokým, a naopak nízkým obsahem cukru. Jakmile etiketa uvádí, že je obsah cukru na 100 g výrobku vyšší než 22,5 g, pohlídejte si, aby se vám takové zboží v nákupním vozíku neobjevovalo. Naopak 5 a méně gramů cukru na 100 g produktu značí, že jde o potravinu s nízkým obsahem cukru.
· Nenechte se ošálit zdánlivě zdravými potravinami.
Müsli tyčinka může mít při bližším ohledání stejný obsah cukru jako ta čokoládová. Ani pojem „bez přídavku cukru“ ještě neznamená, že jste nad cukrem vyzráli. Víc, než na velkými písmeny uvedené nápisy na obalech se zaměřte na malá písmenka udávající obsah výživných látek.
· Pozor na nízkotučné varianty potravin.
Ano, čtete správně. Často jsou totiž produkty se záměrně sníženým podílem tuků zdrojem příliš velkého množství cukrů.
· Omezte konzumaci slazených nápojů.
Jestli vám čaj nebo káva bez cukru nechutnají, netýrejte se drastickým dupnutím na brzdu sladivosti. Z jedné lžičky udělejte polovinu, na chuti to až tolik nepoznáte a případně si jistě brzy zvyknete. Kdyby to pro vás měl být problém, bude lepší přejít od klasického cukru k nízkokalorickým sladidlům, dejte přednost těm přírodním, například stévii nebo erythritolu.
· Snažte se nemít doma žádná zbytečná lákadla.
Věřte, že dost možná zapomenete, kam jste si odložili brýle, ale o existenci čokolády skryté vzadu ve spíži budete mít přehled naprosto dokonalý. Přitom jedině sladkost, kterou doma nemáte, je za určitých situací před vámi v bezpečí.
„Kávu si osladím o trochu víc, demence nastoupí a potom nic…“ Takhle dramatické to naštěstí nebude, ale s cukrem byste měli zacházet opatrně.
Může cukr způsobit demenci?
To opravdu nemůže! A právě tuhle skutečnost byste měli mít na paměti, než začnete při pohledu na kostku cukru panikařit. Cukr jako takový demenci nezpůsobí. Byla by tedy hloupost zcela ho z jídelníčku vyškrtnout.
Ovšem strava s příliš vysokým podílem cukru už vašemu zdraví prokazatelně škodí. A právě zvýšené riziko demence byste určitě měli mít na paměti – dokud vám slouží.
Zdroje:
