Článek
Trest smrti má ztělesňovat definitivní vykonání spravedlnosti. Ať už patříte mezi jeho odpůrce či příznivce, jedno je jisté – i země, jejichž jurisdikce umožňuje odsoudit v závažných případech pachatele k smrti, musí splnit určité podmínky humánního usmrcení. Historie je ovšem protkaná událostmi, kdy samotná poprava připomínala spíše mučení, než právní akt. Jeden z nejděsivějších případů se odehrál v americkém státě Mississippi. Do plynové komory tam 2. září 1983 přivedli muže, který měl na svědomí dvě vraždy – o život připravil šestnáctiletou dívku a tříletou holčičku. Jmenoval se Jimmy Lee Gray.
První vražda a podmínečné propuštění
Bylo mu pouhých devatenáct let, když vraždil poprvé. Jimmyho první obětí byla jeho šestnáctiletá přítelkyně Elda Princeová, kterou uškrtil, podřízl a tělo pohodil do kanálu pod železniční tratí. Když byla Elda nahlášena jako pohřešovaná, stal se její přítel zákonitě jedním z podezřelých. Vyslýchali ho a nakonec se přiznal. U soudu pak dostal dvacet let s možností doživotního trestu. Překvapivě byl ale po sedmi letech podmínečně propuštěn. Svobody si ovšem užíval jen necelý rok.
Vražda č. 2 a trest smrti
Kdyby rodiče Deressy Jean Scalesové věděli, že jejich soused je na podmínku propuštěný vrah, bezpochyby by k němu svou malou dcerku nepouštěli na návštěvu. Neměli ale nejmenší tušení, kdo žije ve vedlejším bytě. A tříletá Deressa si tak chodila hrát s Jimmyho kočkami. 25. června 1976 pustila odpoledne paní Scalesová holčičku na chvíli ven před dům. Jimmymu se povedlo ji nalákat k sobě do auta. Ačkoliv následně u soudu tvrdil, že jeho prvotní úmysly nebyly násilné, realita je taková, že Deressu odvezl do nedalekého lesa, kde ji znásilnil a zavraždil. Tělo hodil z mostu do vody.
Jakmile se spustilo pátrání po pohřešované tříleté holčičce, byl Jimmy obratem v hledáčku policie. I tentokrát se nakonec přiznal a policii sám přivedl k místu, kde se zbavil těla. O půl roku později byl odsouzen k trestu smrti. A ani následná obnova procesu nepřinesla změnu verdiktu. V roce 1978 byl rozsudek potvrzen. Za zmínku jistě stojí, že sama matka pachatele napsala dopis guvernérovi státu Mississippi a žádala, aby jejímu synovi v žádném případě nebyla udělena milost.
In 1983, during his execution in a Mississippi gas chamber, Jimmy Lee Gray died after repeatedly bashing his head against a metal pole behind his chair.
— Morbid Knowledge (@Morbidful) September 29, 2024
The gas had failed to kill him quickly, leaving him in agony and gasping for eight minutes.
Gray had been sentenced to death… pic.twitter.com/HHelMARLHq
Poprava, která vstoupila do dějin
Datum popravy bylo stanoveno na 2. září 1983 a Jimmy byl prvním člověkem popraveným v Mississippi od roku 1976. Plynová komora, která měla ukončit jeho život, byla naposledy použita v roce 1964. I to mohlo být příčinou, proč technické provedení popravy selhalo.
To, co mělo být „klidným a rychlým“ ukončením života, se změnilo v otřesné divadlo. Jakmile začaly do nádoby s kyselinou sírovou umístěné pod židlí odsouzeného padat tablety kyanidu sodného, došlo k uvolnění smrtelně jedovatého kyanovodíku. Ten navodí příznaky otravy během několika málo vteřin, ačkoliv smrt nastává standardně až po několika minutách.
Podle očitých svědků byla ale židle v komoře příliš nízká a bez opěrky hlavy. Odsouzený tak v křečích lapal po dechu a hlavou tloukl o kovovou tyč umístěnou za židlí. Šokovaní novináři se posléze ve svých článcích a reportážích nechali slyšet, že nic takového nikdy nezažili. Gray podle jejich slov evidentně trpěl bolestmi. 18 minut po zahájení popravy nechali úředníci vyklidit pozorovací místnost. V té době nebylo výjimkou, když popravu sledovali policisté, novináři či dokonce rodiny obětí.
Poprava Jimmyho Lee Graye jednou pro vždy změnila přístup státu Mississippi k popravám. Jednak bylo novinářům zakázáno účastnit se výkonů trestu a současně se hledala humánnější varianta usmrcení odsouzených. Nakonec stát zavedl použití smrtících injekcí. Byl to ale právě Grayův případ, který se stal jedním z klíčových momentů debaty o etice trestu smrti v USA.
Na jedné straně stojí – a to zcela nesmazatelně – jeho zločiny. Byl pachatelem opravdu hrůzných činů a zastánci pravidla „oko za oko…“ by jistě ve způsobu popravy etický problém neviděli. Na straně druhé jsou ale určité humánní standardy vyspělé společnosti a v neposlední řadě také otázka, zda je trest smrti civilizovanou odpovědí na zločin.
Anketa
Zdroje:
