Článek
Komunikační faul je něco, co používáme všichni. Vy, vaše rodina i spolupracovníci. Je to podpásovka, která působí víc na city než na rozum a nedává druhému příliš prostoru pro logické manévrování. Jsou to řečnické triky, které bez ohledu na svou logiku mají přesvědčit druhého o vlastní pravdě a tváří se, jako že mají všeobecnou platnost.
Pokud jsou užívány přiměřeně, nic dramatického se neděje. Má je ve svém rejstříku každý a používáme je vědomě i podvědomě. Problém nastává, když v komunikaci převažují.
Andrej Babiš má oblíbenou „falešnou stopu“
Co se týká argumentačních faulů v politice, tak je používají všichni politici napříč celým spektrem a to hojně. A novináři i politici si všimli, že paleta Andreje Babiše (ANO), co se týká argumentačních faulů, je nadlimitní a nejpestřejší. Jakých komunikačních faulů se tedy bývalý premiér dopouští?
Falešná stopa
Odvedení pozornosti k jinému tématu. Místo, aby Andrej Babiš opověděl na otázku, poukazuje na domnělé chyby ostatních a obrací pozornost k pro něj pohodlnějšímu tématu. Jedná se o jeho nejčastější komunikační faul.
Redaktor: „Hodláte šetřit i ve zdravotnictví?
Babiš: „Problém je, že tenhle resort nikdy nikdo pořádně neřídil. Systém je roztříštěný, začíná to u sedmi zdravotních pojišťoven, u úhradové vyhlášky, kterou určuje ministr a rozděluje peníze, jak mu vyhovuje. […] Ve středních Čechách bylo zdravotnictví pod vlivem ODS, která privatizovala a vyvedla například z kladenské nemocnice 1lukrativní péči. […] My nechceme privatizovat zdravotnická zařízení, jak tvrdí třeba sociální demokracie, ale chceme konečně začít resort řídit. […]“
Mladá fronta Dnes 12. 10. 2017
Nevyvratitelnost
Může se jednat o uvedení důkazu, který je nemožné vyvrátit – zpravidla se nejčastěji jedná o motivace, myšlenky nebo pocity jiných lidí či oponentů; prognózy, které nelze ověřit. Právě nevyvratitelné důkazy jsou v Babišově řeči přítomné často. Stejně jako v rozhovorech o údajném únosu syna na Krym, se i v jiných vyskytují emočně nabité výkřiky typu „všichni proti mně organizují akce“ či „na mě je někdo nasazený“, „je to načasované“, které Babiš dokládá nevyvratitelnými důkazy.
„No to je ale skandál, co? Co říkáte? Já musím být v pozoru, protože Seznam, který organizuje tuhle kampaň dlouhodobě, tak zavelí a já jsem v pozoru.“
Pravdivost argumentů o tom, že někdo proti Babišovi z různých nepodložených důvodů záměrně organizuje jakýsi štvavý boj, nelze určit. Takové důkazy jsou však neplatné principiálně právě z důvodu jejich nevyvratitelnosti.
Apel na soucit
Bývalý premiér velmi často komentoval celou kauzu ohledně únosu svého syna emočně velice silně zabarvenými termíny, čímž celou diskuzi odklání z roviny racionální a zasazuje do roviny emocionální. V tomto případě ze sebe dělá oběť, s níž by publikum mělo soucítit.
„Snažím se věci příliš nekomentovat a neútočím, ale když někdo terorizuje moji rodinu a mé děti, které teď všechny mají problémy, tak se bráním, protože pro mě děti jsou nejvíc a jsem ochoten za ně položit život.“
Důkazní břemeno
Odmítání důkazního břemene či jeho přesouvání na oponenta je považováno za argumentační klam. U Babiše se můžeme setkat s následující podobou tohoto faulu:
Redaktor: „Pokud ho [švýcarské občanství – pozn. aut.] získal před dvěma třemi lety, tak lze spekulovat, zda to nebylo kvůli vyšetřování v kauze Čapí hnízdo, aby byl českými úřady nedotknutelný.“
Babiš: „Pane redaktore, nastudujte si proces, jak se získává švýcarské občanství.“
Babiš opakovaně používá velice silná tvrzení, jimiž obviňuje druhé ze lží. Málokdy ovšem k nařčení připojí také důkazy, z jakých konkrétních lží ho ostatní osočují. Jestliže řečník někoho obviní ze lži, měl by ke svému stanovisku dodat rovněž přímé důkazy pro podporu jeho pravdivosti. Babiš tak nicméně nečiní, důkazní břemeno odmítá.
Útok na soupeře (ad hominem)
Argumentační klam ad hominem spočívá v tom, že namísto věcné argumentace se mluvčí zaměří na znaky dané osoby (pohlaví, věk, rasu, původ, charakter, sociální postavení, jednání atd.) Útokům Andreje Babiše čelí jeho političtí rivalové i novináři.
„Ještě v tuto chvíli, kdy spolu ve čtvrtek vpodvečer mluvíme, tak ty odporné novinářské hyeny čekají za domem mé dcery.“
Schillerová a Kalousek a jejich komunikační fauly
Ale abychom nezmiňovali jen Andreje Babiše, podívejme se i na jiné politiky. Co třeba taková Alena Schillerová?
V Partii pro TV Prima (4.10. 2019) se dopouští faulu ad hominem. Alena Schillerová na otázku, jak posuzuje návrh jejího odchodu z vlády, neargumentuje věcně, ale místo toho odvádí pozornost na údajné prohřešky svého oponenta Miroslava Kalouska.
Otázka, jestli je adekvátní požadavek, aby Alena Schillerová odešla z vlády, nemá nic společného s otázkou, jestli je v podobném ohledu Miroslav Kalousek bez poskvrny. Dále používá falešnou stopu, Schillerová kontinuálně odvádí pozornost od tématu, kterým je zvyšování daní ze strany vlády, směrem k bývalé vládě Miroslava Kalouska, aniž by bylo jakkoli zřejmé, jak spolu tyto dvě věci souvisí.
Ve stejné debatě se argumentačních faulů dopouští i Miroslav Kalousek a konkrétně se jedná o důkazní břemeno.
„Pokud mluví o lobbistických vlivech hlavní reprezentant zájmů skupiny Agrofert ve vládě, tak je to poněkud komické.“
Kalousek se sice snaží vyvrátit tvrzení oponentky, neuvádí pro svoje tvrzení žádný argument ani zdroj. Přitom se jedná o něco, co je relativně snadno doložitelné jen za pomoci argumentace.
Pokud budete sledovat diskuse v televizi nebo na internetu, velmi rychle si nějakého komunikačního faulu všimnete. Komunikačních faulů je popsaných mnohem víc, vybrala jsem ty, které jsou nejčastější. Vědomí takových komunikačních faulů je užitečné, aby se člověk nenechal zmást „zaručenými pravdami“ a politikům v jejich manipulacích nenaletěl.
