Článek
Když se řekne Božena Němcová, asi si vybavíte její nejznámější portrét (jeho autorem je Josef Hellich), kde je známá spisovatelka vyobrazena jako opravdu krásná žena, která působí plaše. Je zachycena na vrcholu svých fyzických sil a s romantickým pohledem kamsi zasněně hledí. A není většího rozdílu, než je mezi dojmem z obrazu a skutečným životem Němcové, který je naplněný skandály. Zůstává snad jenom touha po romantice, kterou spisovatelka ve svých vztazích hledá, ale tvrdě naráží.
Božena Němcová označovaná jako „povětrná“ žena
Když budete trochu více pátrat po jejím osobním životě, objeví se přívlastek jako „skandální žena“. Současný bulvár ji dokonce označuje za „rozhoďnožku“. Jak vidíte, snaha skandalizovat se netýká jenom soudobých celebrit, ale i dočkaly se i postavy z historie. Kdyby Božena Němcová žila dnes, nepochybně bude na titulních stranách bulvárních magazínů.
V první řadě byla Němcová intelektuálka, pokud ji chceme přiřknout nějaké hodnocení. Měla načteno tolik, kolik se řadě z nás nepodaří ani z desetiny, včetně velkých klasiků jako je J. W. Goethe nebo Friedrich Schiller. A do společnosti nechodila na lov, ale v první řadě diskutovat a mužům byla rovnocenným partnerem. Proto ji tak milovali a obdivovali. Tedy ti pokrokovější, kteří neviděli úlohu ženy jako rodičku dětí a submisivního tvora u plotny. Mezi ně bohužel nepatřil manžel spisovatelky Josef Němec, ten chtěl ženu do domácnosti, ona inspiraci a romantiku. Přesto spolu měli čtyři děti.
Tragické manželství
Lze předpokládat, že mladičká Němcová, která se za Němce vdávala zhruba v 18 letech (přesný rok jejího narození není známý), podlehla iluzi a zároveň se jednalo o dohodnutý sňatek, takže moc na výběr neměla. O 15 let starší Němec ji imponoval svojí sečtělostí a vlastenectvím, jak už to tak bývá, po uzavření sňatku se z něj vyklubal tyran. A snům o idyle zazvonil konec dost záhy. Podle dostupných informací ji měl dokonce bít, přestože už byla hodně nemocná (nejspíš rakovina dělohy) a nebylo výjimkou, že před ním Němcová utíkala oknem. Svazek byl naprosto tragický, Němec nebyl schopen rodinu uživit a nejspíš si takto ponížený sám před sebou vybíjel vztek na své ženě, které nadával, že se „chodí kurvit“.
Asi říkáte, kde se všechny tyhle informace vzaly, dnes víme všechno o všech díky sociálním sítím (a bulváru), ale tehdy? Zdrojem nám budiž bohatá korespondence jak Němcové, tak jejího muže.
„Ty máš tu vadu a slabost, že tě každý lehko obulíkovat a že vlezeš hned každému, kdo ti jen trochu příznivé oko ukáže, do prdele, abych to tak v krátkosti řekl,“ napsal například Němcové její manžel, když cestovala po Slovensku.
Není tedy divu, že Němcová hledala mimo manželství to, co se jí ho tam nedostávalo. Tedy podporu v její literární tvorbě místo nadávek, aby dělala hospodyni a seděla doma.
Božena Němcová byla citově založená a potřebovala milovat. Svou hlubokou náklonost nevyjadřuje jen ostatním mužům, ale i přátelům nebo přírodě. Přečtěte si, co napsala své přítelkyni Žofii Rottové:
„Anebo kdybych tak zaletět mohla oknem do tvého pokojíku, posadit se ti na rameno a pošeptat ti do ucha ty nejsladší slova lásky a touhy mé, pobozkat se s tebou, pomazlit a uletět zase tiše dál.“
Že to působí, jako kdyby byla přitahována i ženami? Můžeme jenom spekulovat.
Božena Němcová jako žena činu
Každopádně se odmítala smířit s pouhou rolí manželky a tiše si odtrpět nevydařené manželství. Je známým faktem, že prošla náručí řady mužů, kdy se bezhlavě zamilovávala, aby na to později doplácela. Třeba Jan Evangelista Helcecet ji okouzlí, oproti Němcové celou záležitost bere jen jako krátký románek a ukončí ho s tím, aby „zůstali přátelé“. No, není většího ponížení, než když vám tohle někdo řekne. Přestože je někdy Božena Němcová vykreslována až jako promiskuitní žena, z jejích dopisů vyplývá, že hledala lásku a věrnost. Nejspíš jen na špatných místech.
Ve své korespondenci přítelkyním se často zmiňuje o Dušanu Lamblovi. Kterého mimochodem přebrala své nejlepší kamarádce. Tentokrát se jedná o oboustrannou náklonost, která skončí tím, že se Němcová odstěhuje za manželem do Uher. Že by tentokrát zvítězil rozum nad srdcem? Dalším milencem je Hanuš Jurenka, který dokonce bydlí s literátkou v jednom domě, každý v samostatném bytě. Ale i Hanuš vezme do zaječích. Když se její muž o nevěře dozví, tak ženu zbije a ta jde na policii.
Literátka se ve své korespondenci nevyjadřuje pochopitelně jen k mužům, snaží se podporovat další spisovatelky k tvorbě, aby vystoupily ze stínu a byly rozhodnější. Sama píše do posledních dní před svou smrtí.
Božena Němcová nechtěla být Popelkou (jejíž příběh zpracovala), která je zakřiknutá, submisivní a čeká, až ji někdo zachrání. Chtěla být Popelkou, jak ji známe z verze, kdy jezdí na koni, střílí a je dívkou činu. Její vykreslení, že byla povětrná žena, která dobře píše, je tedy hodně zkratkovité a zjednodušující.
Zdroj: Božena Němcová – Korespondence I, Epocha 2023, wikisource