Exekuce, drsný obchod s lidským zoufalstvím

V současné době je skoro 700 tisíc lidí v exekucích. A nejen to, řada z nich má multičetné pohledávky, kdy lidé vytloukají klín klínem. Takže celkový počet exekucí nakonec šplhá ke 4 milionům.

Zejména nebankovní instituce obchodují s lidským neštěstím. Můžeme je nazvat i lichváři a nebude to nadnesené, jak se dočtete dále v článku. Někteří lidé se dostali do dluhů vlastním přičiněním, jiní ani to ne, třeba zdědili dluhy po exmanželovi nebo exmanželce a lichváři společně s vymahači dluhů zneužívají svojí pozici převahy a jdou za hranu.

Česká televize přišla v těchto dnech s dokumentem V exekuci, který chce zblízka ukázat hamižnost celého systému. Ředitel projektu Radek Hábl vidí množství exekucí jako problém nejen pro lidi samotné, ale upozorňuje i na důsledky ekonomické, regionální a politické. Například lidé v exekuci většinou pracují na černo a stát tak přichází o daně.

Hned na začátku dokumentu vystupuje důchodkyně Zora Stejskalová, která si půjčila od nebankovních institucí 120 tisíc korun s tím, že bude splácet 850 tisíc. Vidíte, proto jsem psala, že je můžeme bez uzardění nazývat lichváři. K tomu Zora v rámci sebereflexe dodává: „Vždycky je víc vinen ten člověk, který si peníze půjčí, než ten, který mu je půjčil.“ Přestože má dvě vysoké školy a celý život pracovala, důchod 11 tisíc jí jednoduše na živobytí nestačil, nepůjčila si tedy na hrnce nebo dovolenou. Ze strany lichvářů tu tak dochází jednoznačně ke zneužití tísnivé situace.

„Problém je vždycky v lidech a v systému, nicméně u nás ta systémová složka byla velmi výrazná. Před více než 20 lety tady vznikli soukromí exekutoři, což byla taková špička ledovce. Když chcete obchodovat s dluhy a chcete mít nějaké nemravné úmysly, vydělávat na chudých lidech, tak potřebujete mít na konci článku někoho, kdo vám to vymůže. Ve chvíli, kdy tady máte soukromé exekutory, které si navíc můžete jako věřitel vybírat, tak je potom už jenom krůček k tomu, že rozjedete obrovský byznys,“ komentuje to Hábl.

Dále dokument ukazuje, jak se půjčuje lidem, kteří evidentně nebudou moc v budoucnu splácet. Nastrčená figurantka Martina Štruncová, která je jinak producentkou, předstírá, že je v osmém měsíci těhotenství, přesto peníze dostane. Obchodní zástupkyni, která ji peníze dá, musí být jasné, že z mateřské bude asi těžko ukrajovat. Dokonce ji ani nezajímají výdaje rodiny. „Ty výdaje tady, to jsem jako neviděla,“ dívá se na výpis z účtu a sází peníze na stůl. Hlavně, když mají lidé čím ručit. To je pro ně to hlavní.

Autorka článku schválně kontaktovala jednu takovou nebankovní společnost. Z nastrčeného výpisu z účtu vyplývaly příjmy 15 tisíc a náklady na bydlení 12 tisíc. Přestože se za zbývající tři tisíce nedá žít a už vůbec ne splácet půjčka, společnosti stačilo ručení nemovitostí a půjčka byla předschválena. A je to tak, lidé, kterým nepůjčí banka, jdou za těmi nejrizikovějšími společnostmi, které jim dají peníze a posléze vše vezmou.

Kromě toho, že nebankovní společnosti půjčují za lichvářský úrok, zneužívají tísně lidí a dávají peníze lidem, o kterých ví, že nebudou moci splácet, stojí také na špičce amorálního chování vůči svým klientům.

Z dokumentu je patrné, že obchodní společnosti, které lidi nejdřív oslovují „Vážený kliente,“ je v průběhu vymáhání dluhu nazývají „blbkami a pizdami.“ Ostatně zaškolení infiltrátorky Martiny, která hrála, že se uchází o práci v call centru vymáhání dluhů, probíhalo tak, že jedna z pracovnic prohlásila: „Hlavně je nelitovat a nesrat se s nimi.“

Pokud lidé neplatí, může daná společnost svoji pohledávku podstoupit vymáhací agentuře, dále ji prodat, případně na člověka podat žalobu. Pokud ji předá vymáhací agentuře, dochází k nepříjemným návštěvám. Přestože je protizákonné používat fyzické i psychické násilí, dochází i k situacím, kdy je lidem pohrozeno, že se jim v případě nezaplacení může něco stát.

V případě, že jste podepsali smlouvu před několik dny, můžete ji do 14 dní vypovědět. Pokud máte dluhy a nejste schopni je splácet, nedělejte mrtvé brouky. Návod, jak postupovat, najdete zde.